sdílení

Při výuce na dálku se část toho, co bychom mohli nazvat charisma, kouzlo osobnosti, zkrátka osobitost a jedinečnost pedagoga, stírá. Nemizí zcela. Jde o ale stejný princip: Proto chodíme na živé koncerty, i když si vše můžeme přehrát na internetu. Divadlo Járy Cimrmana má stále vyprodáno, přičemž všechny hry si můžeme pustit doma. Jde o jedinečnost společného zážitku na principu tady a teď. Být součástí publika a sdílet vlastně originál, i kdyby se jednalo o stou reprízu. V teorii skupin je publikum příkladem organizované skupiny, kde prvkem sjednocení je společný dobrovolně sdílený zájem. Tím se atmosféra v publiku dostává na vyšší úroveň, než se může odehrát v náhodně seskupeném shluku lidí. Vrátíme-li se ke studentům, tak i tam jsou navázány kontakty v kombinaci: studijní povinnosti vždy v propojení s osobně výběrovými vztahy. Je tady celá řada sociálních jemností, které oceníme, když přestanou být všední a každodenní. Takže se například nevědomky těšíme, že při návratu do školy se zase dobrovolně posadíme podle stejného zasedacího pořádku. Nebo navážeme na přerušenou debatu, kterou jsme nestihli dokončit. I to je sdílení navozující pocit pospolitosti a sounáležitosti.        

emeritní děkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Pavel Vacek