Může dnes dělat víno i někdo, kdo nemá vzdělání?
Znalost mikrobiologie, organické chemie a přírodních vazeb je nezbytná. Už se nedá vyrábět jako kdysi formou pokus omyl. Přestože i my si rádi hrajeme a jako raritu vyrábíme třeba oranžová vína technologií starou dva a půl tisíce let v kvevri nádobách, v hlavním výrobním programu uplatňujeme nejmodernější poznatky v technologii, které vyžadují skutečně odborné znalosti.
Nejsou pak vína příliš uniformní?
Nejsou. Na kvalitu konečného výrobku má vliv velká spousta faktorů, jako je půda, poloha, počasí a pochopitelně i přístup lidí. Ty dají vzniknout celé škále vín různých chutí a aromat.
Která poloha vinic je nejlepší?
Nedá se to jednoznačně určit. Zejména pro červená vína jsou dobré svahy s jižním a jihovýchodním sklonem. Naopak pro některé odrůdy, jako je sauvignon, dnes osluněné polohy nevyhledáváme, abychom získali co nejlepší aroma. Je to věcí agronoma a technologa, aby vybral pro odrůdu nejideálnější místo a získal z ní nejlepší výsledek.
Máte oblíbenou odrůdu?
Na to se těžko odpovídá. Ne vždy mi chutná jedno a totéž. Je to jako s ženami. Které jsou nejhezčí? Blondýnky, nebo brunety? Hezké jsou obojí. A u vín je to stejné. Někdy chutná bílé, někdy červené, někdy ryzlinky, někdy sauvignony.
Váš přítel kardiolog Milan Šamánek tvrdil, že pití vína je zdraví prospěšné. Shodli jste se na tom?
Byli jsme dlouholetí kamarádi. I díky němu naše vinařství obnovilo v roce 1993 jako první v Česku tradici oslavy mladých vín. Do té doby se na trh nedávala. Jejich kouzlo znali jen vinaři a lidé žijící ve viničních oblastech. A právě díky impulzu Milana Šamánka se tradice svatomartinských vín zavedla. Pomohl nám je uvést na trh a zpropagovat. A shodovali jsme se i v tom, že víno je léčivý nápoj. To, že jeho mírné pití má léčivé účinky, je dnes i díky jeho výzkumům bezesporu dokázané.
Když se sám sebekriticky zhodnotíte, co nejcennějšího jste oboru přinesl?
Mimo bezpočet přednášek, které jsem udělal, bych zmínil dvě věci. Při tvorbě vinařského zákona v devadesátých letech minulého století jsem výrazně ovlivnil tehdejšího ministra zemědělství Josefa Luxe, abychom změnili způsob pěstování révy. V té době se kvůli nedostatku úzkorozchodných malých traktorů vinice přizpůsobovaly klasickým traktorům Zetor. Dělaly se širší řádky a na plochu se tak vešlo méně hlav révy na hektar. To se nám podařilo změnit dotační politikou. Byl to pochopitelně velký zásah. Vyžadovalo to užší spony a novou mechanizaci. Ale povedlo se. Vinohrady jsou méně zatížené, jejich životnost se prodlouží o deset až patnáct let a především kvalita hroznů se zvýšila.
Stál jste také u znovuzrození Valtických vinných trhů, dnes nejstarší přehlídky u nás, která má za sebou už 52 ročníků.
Vinné trhy existovaly už po roce 1850, ale tradice se přerušila dvěma světovými válkami. S nápadem obnovit ji přišel tehdejší kastelán valtického zámku, starosta a ředitel vinařské školy. Do té doby existovala ve Valticích pouze slavnost vinobraní, podobně jako v Mikulově nebo ve Znojmě.
spolumajitel Château Valtice Antonín Šťastný
