Kecy ze špitálu

prodej bytů v Hranicích

1) Dle písemné komunikace s panem Vitonským – 2. místostarostou města, jsem byla ujištěna, že záměr na prodej bytů je cílený a tudíž nikdo třetí byt nemůže koupit

2) Dle písemné komunikace s panem Kudláčkem – starostou města, jsem byla ujištěna, že byty mohou být nabízeny třetím osobám a že někteří nájemníci už byli s tím seznámeni.

3) Pan starosta a vlastně oba místostarostové (Kudláček, Vitonský, Juračka) zmiňují trestněprávní odpovědnost zastupitelů, kteří jsou povinni nakládat s majetkem obce péčí řádného hospodáře, ale tahle odpovědnost není žádná novinka, vždy tu byla, je a bude

4) Osobně jsem se písemně dotázala na  ministerstvo vnitra paní ředitelky odboru veřejné správy paní Kostruhové na naši problematiku a bylo mi písemně odpovězeno toto: „Obec může disponovat svým majetkem z ekonomického hlediska „méně výhodně“. Ekonomická hodnota protiplnění je totiž pouze prvotním kritériem pro posouzení celé situace. Dalším důležitým kritériem je zákonem předvídané plnění úkolů obce a dosahování jejich zájmů de §35 zákona o obcích platí, že tyto zájmy si obec definuje sama (např. podpora místních obyvatel, rodin s dětmi,…..) jen je třeba tyto mimoekonomické důvody náležitě odůvodnit.

V podstatě se jedná o esenciální znak práva na samosprávu, tj. stanovovat si v rámci města konkrétní zájmy a tyto realizovat zvolenými postupy.“ – Jaká je tedy bytová politika a ochrana občanů města Hranice?

5) Co se týče zmiňované ceny nájmu standardního bytu v Hranicích 175 Kč/m2, jak uvádí pánové místostarostové a pan starosta??????

6) Proč tedy na úřední desce města je záměr na nájem zrekonstruovaného panelového bytu (rekonstrukce ve výši 420 000 Kč ) kde stanovili cenu 125 Kč/m2 a upřímně jsem sama zvědava, kolik zájemců na tento byt, opravený ve stylu 80. let, bude.

Těchto rozporuplných informací je spoustu. Každý ať si udělá svůj osobní úsudek a postupuje tak, jak je mu přirozené, výhodné a morální.

Samozřejmě, že se najdou takoví, pro které bude investice 1 mil. Kč do dvoupokojového bytu bez výtahu, bez zateplení a s plesnivějícími okny, která nelze vyměnit, aniž se sundá polovina střechy, jako výhodná.

Znám několik nájemníků, kteří tento byt v podstatě celou dobu pronajímají nebo tam bydlí velmi krátce a pro ně, jsou tyto podmínky akceptovatelné, což dovedu pochopit a respektuji to.

Pro nás, původní nájemníky, troufnu si říci, prvotní partnery při výstavbě, pro které jsou tyto byty domovem, ne investicí, která bude vydělávat na nájmu, je tato cena diskriminující a chování zastupitelů nekorektní, neetické a alibistické. Z tohoto důvodu k této situaci zaujímám toto stanovisko a dělám následující kroky:

1) Dne 21.12.2020 jsem požádala o zaslání obou znaleckých posudků (deklarovaných v materiálu pro zastupitelstvo) na byt včetně ceny, kterou město muselo za ně zaplatit. Na veškeré informace máme jako občané nárok dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

2) Tyto znalecké posudky a jejich cenu nechám prověřit nezávislými odborníky.

3) V současné době zpracovávám s odborníky korektní a objektivní metodiku odprodeje městských bytů, která bude odrážet veškeré skutečnosti uzavřených nájemních smluv.

4) Na výzvu reagovat nebudu, mám platnou nájemní smlouvu na dobu neurčitou, kterou lze vypovědět pouze s přivolením soudu z důvodů uvedených v občanském zákoníku.

5) Pokud byt, který já považuji za svůj domov, bude prodán třetí osobě, pak Město musí dle smlouvy třetí osobu informovat o tom, že je ve smlouvě klauzule, že práva a povinnosti, vyplývající z této smlouvy zůstávají v plném rozsahu i při změně majitele.

Přeji nám všem v roce 2020 odvahu být pravdivý a stát za svými slovy, sílu svá slova transformovat ve skutky a moudrost rozeznat manipulaci.

Ať veškeré naše kroky provází slušnost, korektnost a lidství.

S úctou

Iva Bonyoma Lutchimba

o vodníkovi v Týně

Jako mladý hoch chodíval do Paršovic za děvčetem pěknou lesní cestou…Cestou mu bylo kolem hluboké ráztoky valšovického potoka, vtékajícího blízko týnského stavu do řeky Bečvy. Když jednou spěchal domů lesem, uslyšel z dola dětský pláč. Pro Bůh, kde se tu vzalo dítě, za noci…v hlubokém lese a v potoku? Zastavil se a naslouchal, odkud ten pláč doléhá k němu…Slezl hbitě po strmém svahu dolů. Když se ocitl nad prohlubní potoka, spatřil chlapečka, který vztahoval k němu ruce. Hrůza ho obešla. V měsíčním světle zpozoroval, že ručky a nožky hošíka jsou blanovité, tak jako nohy kachny. A vlásky synka v copánku – nazelenalé jako tráva…Janáček se obrátil, pokřižoval a teď zase kvapem nahoru a pryč, lhostejný nad osudem děcka, které ostatně více neplakalo, leč se uštěpačně smálo…Kámen, který chtěl Janáček na vodníka hodit, odhodil stranou a uháněl domů.

Když tam šel jednou za bílého dne přesvědčit se, jaké to bylo divné místo, našel i kámen…Když jej nadzvedl, vyskočila zpod něj žabka taková divná, že jej opět mráz obešel…Od těch dob se každý tomu místu vyhýbal, aby ho vodník nestáhl do pohlubně valšovického potoka.

 

(Zdroj: Pověsti z Hranicka, Tomáš Pospěch)

Hranické (Kozí) Loučky

Hranické Loučky, i přes svůj název, který ji řadí spíš k nedalekým Hranicím, leží jen asi 3 km severozápadně od Hustopeč nad Bečvou a je dnes také jejich součástí. Nejvyšší místa vesnice leží až na vrcholku tohoto jednoho z nejzápadnějších karpatských výběžků v nadmořské výšce 365 metrů.

Na kole se vám ale zdá, že jedete někam mnohem výše. Také v zimě je to tady pěkně větrná hůrka a závěje a sněhové jazyky jsou zde poměrně běžné. Však se také nacházíme na rozvodí Černého a Baltského moře.

Budeme – li hledat historické záznamy o této osadě, Hranické Loučky bychom v nich hledali marně. Až do roku 1964 se osada totiž nazývala Kozí Loučky. Patrně proto, že se zde na úbočích poměrně málo úrodného hřbetu v minulosti pásávaly kozy a ovce.

O Hranických Loučkách se dočteme, že ji založil benediktinský mnich Jurik z Rajhradu. A muselo to být už velmi dávno, neboť nejstarší zpráva o obci je z roku 1201.

Vesnička patřila k hranickému panství po celou dobu své existence.

slavný rodák?

Interaktivní mapa nejslavnějších rodáků

Když se staré snoubí s novým...

Točité schodiště z těžké oceli, odhalené stěny a skleněné stropy tam, kde ještě nedávno byla jen oblaka. Když se procházíte po nově zrekostruovaném středověkém paláci, nutně dostanete pocit, jako by se dvě doby prolnuly v jednu. A tím nejlepším možným způsobem.

Výběr oceli přitom nebyl náhodný. Kovářství k hradu Helfštýn neodmyslitelně patří už desítky let, díky čemuž jeho jméno znají i lidé z jiných koutů světa. Nejedná se však o tradici z dob, kdy panství spravovali opavští Přemyslovci. Mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston se poprvé uskutečnilo v roce 1982 a od té doby zde svou zručnost předvedly tisíce těchto umělců.

Ocel a rez jsou na tomto místě ale novinkou. Na místech, kde dříve stávalo pouze mohutné obvodové zdivo, dnes na každém rohu narazíte na corten, který na první pohled simuluje degradovaný kov. Speciální patinující ocel je však vůči povětrnostním vlivům odolná.

V rámci projektování architekti využili také unikátní, detailní 3D model hradu vytvořený z tisíců dronových fotografií, který jim umožnil zmapování neobvykle tvarovaného zdiva nebo povrchových úprav konstrukcí.

„Hlavní výzvou pro nás bylo dokázat, že moderní architektura má v oblasti rekonstrukce památek své pevné místo, že historické stavbě může vdechnout nový život. Že může jít o symbiózu, kdy citlivě zachováme hodnoty historie a přitom ji oživíme soudobým způsobem, pravdivě,“ řekl Martin Karlík ze studia Atelier-r. 

Ti, kteří hrad už letos stihli navštívit, však vědí, že se šestileté čekání vyplatilo. Více než 700 let od svého založení tato památka opět dýchá novotou.

Mikoláš Rec

o Bečvě v poslanecké sněmovně...

„Vnímám to jako snahu projednání tohoto bodu oddálit a znepříjemnit,“ reagoval Bartošek a vznesl protinávrh na zařazení Informace ministra životního prostředí k situaci na řece Bečvě coby druhého bodu pátečního jednání, tedy hned po projednání vládního návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů. Faltýnek se bránil, že z jeho strany se v žádném případě o obstrukci nejedná. „Sněmovna může jednat i po čtrnácté hodině. Rád budu tu debatu poslouchat,“ podotkl.

„Navrhnout pátek ve dvě odpoledne je chladnokrevná obstrukce. Proč by ne, ale nazývejme věcmi pravými jmény,“ reagoval Zbyněk Stanjura (ODS). „Ministr Brabec se debaty dlouho obával a teď si našel termín, kdy Sněmovna normálně nezasedá. Možná tady bude pan Faltýnek rád sedět, ale není to důstojný čas pro jednání o tak závažném problému,“ dodal. „Radši použijte klasické výmluvy, že nechcete narušovat vyšetřování,“ vyzval zástupce politického hnutí ANO.

Pravdou ovšem je, že jednací řád o ukončení pátečního jednacího dne již ve čtrnáct hodin nic neříká, byť se obvykle v pozdějším odpoledni v debatě nad zákony nepokračuje. Zákon uvádí toliko, že Sněmovna zahajuje svá jednání nejdříve v devět a končí nejpozději v jedenadvacet hodin, přičemž hlasování o předlohách lze zahájit nejdéle do devatenácti hodin, pokud se plénum na návrh jedné pětiny poslanců, případně dvou poslaneckých klubů neusnese jinak.

Brabec nicméně Stanjurovi odvětil, že se bojí leda „nemoci své a svých blízkých“, nikoliv sněmovní rozpravy. „Posledně jsem byl nemocný,“ připomněl,“ s tím, že poslancům stejně nebude s to říci o mnoho více, než kolik toho sdělil členům Výboru pro životní prostředí. „Samozřejmě nikomu neupírám právo debatovat o čemkoliv, ale kladu si otázku, co bude předmětem této debaty,“ poznamenal vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), podle něhož je třeba vyčkat na odborné posouzení odebraných vzorků.

„Policie jich odebrala několik stovek, aby bylo možné určit, odkud kyanid do řeky unikl. Posléze byly předány znalci, který má termín na vyhodnocení do dvacátého prosince. To je tak vše,“ pokračoval. A ubezpečoval přítomné zákonodárce, že policie postupuje nestraně, nic nepodcenila a kauza není politicky ovlivňována. „Kladu si proto otázku, jak přispěje diskuse k tomu, aby soudní znalec urychlil svou práci,“ uzavřel.

Ve skutečnosti ale vzorky samozřejmě neodebírali příslušníci Policie, kteří k tomu nemají kapacity, jak doložil Deník Referendum. Odebíraly je instituce podle pokynů České inspekce životního prostředí, jejíž podjatost Deník Referendum rovněž opakovaně doložil.

V následném hlasování Bartoškův návrh, aby se poslanci otravě Bečvy věnovali v pátek coby prvnímu bodu, podpořilo jen šestašedesát členů dolní komory Parlamentu z řad pravicové opozice a Pirátů, k nimž se přidal i Radek Koten (SPD) a Stanislav Grospič spolu s Marií Pěnčíkovou (oba KSČM). Většina, celkově sto pětačtyřicet poslanců proto vzápětí hlasovala pro Faltýnkův protinávrh, což znamená, že debata o Bečvě se odehraje v pátek odpoledne.

Navzdory snaze opozičních poslanců ovšem jeho jednání žádná nová zjištění nepřineslo, ministr Brabec i ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss se odpovědím na vznesené otázky vyhýbali s tím, že svými případnými výroky nechtějí ohrozit průběh vyšetřování. „Brabec ani Geuss nám nic neřekli, dokonce se pokoušeli přenést odpovědnost za šetření havárie na vodoprávní úřad,“ shrnula předsedkyně Výboru Dana Balcarová (Piráti).

Deník Referendum

Deza z Babišova holdingu Agrofert ve spojitosti s ekologickou katastrofou na řece Bečvě s masivním úhynem ryb

Někteří ze zasahujících rybářů také vypověděli, že při vytahování mrtvých ryb z řeky cítili intenzivní zápach chloru. To by podle expertů mohlo znamenat, že viník si byl havárie velmi dobře vědom a snažil se jí zamaskovat vypuštěním většího množství chlornanu sodného. Právě ten se totiž používá pro likvidaci kyanidů v odpadních vodách.

Například podle chemika a experta na kontaminace odpadních vod Milana Landy by v takové situaci už kyanidy při odebírání vzorků u jednotlivých kanalizačních výpustí ve vodě na rozdíl od chlornanu ani být nemohly.

„Pokud by to byla pravda, pak v té vodě už ani žádný kyanid být nemohl, protože chlornan je schopný kyanid rozložit, a zamést tak stopy,“ řekl k tomu Landa.

„Nalezení původu a složení látky s intenzivním zápachem mohlo vyšetřovatele dovést k viníkovi, neboť kyanidy při začátku vyšetřování byly již s nejvyšší pravděpodobností přítomné pouze v přípustných koncentracích,“ poznamenal Landa. Následné objevení kanálu s mírně překročenými limity podle něj mohlo vyšetřování nasměrovat nesprávným směrem.

O zápachu chloru v Bečvě promluvil i člen místní organizace rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Jiří Kašpar. Ten havárii jako jeden z prvních oznamoval hasičům, a to krátce po poledni právě v Hustopečích. „Brněly nás od toho ruce,“ poznamenal.

K samotné otravě řeky přitom podle svědectví dalších rybářů muselo dojít již v nedělních ranních hodinách. „Od kolegů vím, že v Choryni začaly ryby hynout už zhruba kolem půl desáté dopoledne,“ uvedl Josef Janošec, hospodář místní organizace rybářského svazu v Choryni.

Právě tam je přitom nejvýše položený bod, kde ryby po otravě v neděli 20. září hynuly. Podle Janošece to bylo konkrétně pod vedením vysokého napětí mezi Lhotkou nad Bečvou a Choryní – zhruba 600 metrů nad choryňským silničním mostem. „Nad tím už bylo všechno živé,“ řekl k tomu rybář.

Místo úhynu je přitom od výpusti rožnovského kanálu vzdálené zhruba 3,5 kilometru. I tento fakt tak policejní verzi zpochybňuje. Experti se totiž shodují v tom, že v takto dlouhém úseku by se musel zdroj otravy se zbytkem řeky spolehlivě promíchat a ryby by tak hynuly mnohem výše proti proudu.

Myslí si to například toxikolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Přemysl Soldán. Ten má zkušenosti s likvidací jednoho z nevětších evropských úniků kyanidů v Rumunské Baia Mare v roce 2000.

„Po proudu od výpusti kanalizace z areálu bývalé Tesly jsou navíc dva jezy, které by přispěly k dřívějšímu promísení znečištění v toku, ale také k detoxikaci kyanidů intenzivním prokysličením vody. Proto způsob a lokalita úhynu spíše indikuje výpusť až za těmito jezy,“ poznamenal Soldán.

Podle něj je tak potřeba při hledání skutečného místa znečištění obrátit pozornost na část řeky níže po proudu. Tedy do okolí Lhotky nad Bečvou, která leží těsně nad prokazatelným úhynem ryb.

Jedna z tamních kanalizačních výpustí přitom patří chemičce Deza z holdingu Agrofert. Tu sice úřady bezprostředně po havárii jako možného viníka vyloučily a i sama Deza jakýkoliv podíl na ekologické katastrofě striktně odmítá, jenže vědecké práce některých odborníků na oblast chemie i vodních toků hlavní argumenty zástupců chemičky zpochybňují.

Zaznamenaný úhyn ryb by totiž mimo jiné variantě úniku z Dezy mohl přesně odpovídat. Vyplývá to z disertační práce z roku 2016 dalšího z pracovníků vodohospodářského výzkumného ústavu Tomáše Mičaníka. Ten zkoumal mísení možných havarijních znečištění z různých průmyslových podniků u tuzemských řek a praktické měření prováděl v letech 2007 a 2009 i přímo v Bečvě pod výpustí Dezy.

„Konec mísicí zóny byl stanoven ve vzdálenosti 1860 až 2100 metrů pod výpustí odpadních vod tohoto podniku,“ řekl k tomu Radiožurnálu Mičaník. V praxi to znamená, že maximálně v tomto rozmezí musel být odpad z Dezy plně promíchán se zbytkem řeky.

Reálný úhyn ryb z neděle 20. září byl od kanálu chemičky vzdálený zhruba 1700 metrů. Mičaník nicméně zdůraznil, že starší výzkum nemusí být pro aktuální situaci stoprocentně platný, a to i přesto, že tehdejší měření probíhalo za podobných průtokových podmínek, jaké panovaly při havárii.

„Délka mísicí zóny by tedy mohla být podobná, avšak pouze za předpokladu, že charakteristiky koryta by byly nyní shodné, což nemusí být pravda,“ upozornil Mičaník.

Mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka opakovaně odmítl, že by Deza mohla mít s otravou cokoliv společného. Zdůraznil přitom, že kyanidy se v odpadních vodách Dezy vyskytují pouze ve stopovém množství, a to navíc v méně toxické, tzv. komplexní formě.

Jenže podle docenta a tajemníka katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marka Petřivalského je i tento argument zavádějící. „Podle dostupných informací je evidentní, že provozem odpadních vod firmy Deza ročně prochází řádově tuny kyanidů, tedy množství schopné totálně otrávit několik velkých řek,“ konstatuje Petřivalský.

Opírá se přitom o tři roky starou bakalářskou práci s názvem Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů, kterou na Vysoké škole báňské – technické univerzitě Ostrava vypracovala Petra Langhammerová. Ženu stejného jména o čtyři roky dříve podnikový časopis Valašský chemik označil za dlouholetou zaměstnankyni Dezy z provozu Voda a odpady.

Langhammerová ve své bakalářské práci s odkazem na informace přímo od zaměstnanců Dezy uvádí, že v roce 2015 tzv. fenolové odpadní vody chemičky obsahovaly před vyčištěním v průměru 466 miligramů celkových kyanidů na litr, a maximálně dokonce 1230 miligramů na litr. Přípustný limit pro již vyčištěný odpad je přitom v tomto případě 1 miligram na litr.

„Pokud zvážíme, že tyto výchozí odpadní vody jsou uchovávány v zásobnících o objemech v řádu minimálně desítek kubických metrů, pak se jednoduchým vynásobením dostáváme k množstvím až desítek kilogramů kyanidů potenciálně se nacházejících v každém jednom zásobníku,“ poznamenává k tomu Petřivalský.

V případě úniku do řeky přitom mohou zabíjet i zmíněné méně jedovaté formy kyanidů. Upozorňuje na to mimo jiné ve své práci i Langhammerová. „Mohou se v toku působením slunečního světla pozvolna rozkládat a uvolňovat kyanovodík,“ konstatuje Langhammerová.

Právě kyanovodík je jedním z nejúčinnějších jedů, ostatně za 2. války byl nacisty využíván ve vyhlazovacích táborech jako základ bojového plynu Cyklon B. Pro ryby ve vodě je toxický už ve velmi malých koncentracích.

V neděli 20. září byly přitom podle Petřivalského pro obdobou reakci se slunečním zářením vhodné podmínky. V řece byl totiž podle veřejně dostupných informací velmi nízký průtok vody a tím i nízká hladina.

„Pokud uniklé vody obsahovaly vysoké množství komplexních kyanidů, tyto se v prosluněných mělkých vodách Bečvy mohly začít účinkem UV záření rozkládat na kyanidy jednoduché,“ vysvětlil Petřivalský, který své závěry zveřejnil v rozsáhlé práci na internetu.

Kyanovodík by podle něj navíc tímto způsobem vznikal delší dobu, než kdyby do řeky unikly čistší kyanidy. To by v praxi podle biochemika vysvětlovalo, proč ještě těsně pod výpustí kanalizace Dezy v Bečvě v neděli odpoledne ryby žily ryby.

Zarážející je navíc podle něj mimo jiné i fakt, že Deza se podezření brání výsledky vlastních vzorků ze dne havárie, přičemž dva byly odebrané odpoledne, ale ten první již v osm hodin ráno. Tedy v době, kdy o otravě ještě nikdo nevěděl. „Toto mimořádné měření dle mého názoru naznačuje, že v provozu odpadních vod v areálu Deza se dělo něco mimořádného,“ poznamenal Petřivalský.

Hanzelka nicméně takovou možnost důrazně odmítl: „V neděli 20. 9. v 8.00 hodin ráno byl proveden standardní plánovaný odběr k pravidelné analýze vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Informaci o úhynu ryb jsme v té době neměli.“ Podle něj na havárii reagovaly až mimořádně odebrané vzorky v odpoledních hodinách.

„Rozbory potvrdily, že všechny sledované položky včetně kyanidů byly toho dne podlimitní, tedy v normě,“ doplnil Hanzelka. Tvrzení Petřivalského pak označil jako účelové: „Zcela ignoruje závěry dosavadního šetření policie, která označila jako zdroj znečištění jinou výusť v okolí, a nikoli výusť společnosti Deza. S jeho závěry zásadně nesouhlasíme a trváme na tom, že Deza není viníkem otravy ryb v Bečvě.“

V září navíc mluvčí Agrofertu odmítl, že by se v podniku větší množství kyanidu nacházelo. „Deza čistý kyanid nevyrábí, nezpracovává ho, nepoužívá ho, neobchoduje s ním a ani ho nijak neskladuje. V Deze neexistuje žádný zásobník kyanidu, z něhož by tato látka mohla do řeky Bečvy uniknout. Je proto technicky nemožné, aby látka tohoto charakteru do řeky z Dezy unikla a způsobila ekologickou katastrofu takového rozsahu,“ uvedl Hanzelka.

Jakub Troníček

Kyselku v lázních ani studny kyanid z Bečvy neohrozí

Dá se dnešní situace na Bečvě a její případný vliv na Hranický kras nějak srovnat s povodněmi v roce 1997?

Povodně v červenci 1997 byly sice katastrofální, ale v podstatě přirozenou záležitostí. Dopad měly na všechno, co tenkrát stálo vodě v cestě. Tentokrát voda v klidu proteče, ale nejvíce to odnášejí živé organismy.

Ohrozí únik toxické látky do Bečvy podzemní vody v oblasti kolem řeky?

Pokud se budeme bavit o podzemních vodách obecně, tak je odpověď vcelku uklidňující. V našich zeměpisných šířkách a v místních typech hydrogeologického prostředí je hladina podzemních vod vždy nepatrně výš než hladina v povrchovém toku, tedy v řece. Tudíž proudí směrem do řeky. Podzemní voda vyvěrá v nejnižších místech krajiny, často nepozorovaně, třeba právě v rámci koryta řeky rozptýleně v sedimentech. Takto se přirozeně doplňuje voda v našich řekách a současně je to i přirozené odvodňování krajiny.

Kde to funguje opačně, tedy že řeky zásobují podzemní vody?

Tak je tomu třeba v pouštních a polopouštních oblastech, jako jsou Maroko, Írán nebo Turecko. Tam se voda v korytě řeky zasakuje do sedimentů, proudí směrem od řeky a takto dotuje podzemní vody. Kdyby to tak fungovalo u nás, bylo by to samozřejmě v současné situaci horší.

V okolí Bečvy jsou stovky studní, od těch velkých, vodárenských, až po soukromé. Opravdu nehrozí žádný problém?

Problém může nastat, když se ze studní situovaných v okolí řeky voda čerpá rychleji, než je její přirozené doplňování. Každé čerpání podzemní vody vytváří takzvaný depresní kužel. Je to snížení hladiny podzemích vod, centrum tohoto snížení je v místě čerpání a směrem k okrajům vyznívá. Můžeme si to představit jako vír nad odtokem při vypouštění vany. Pokud bude odběr podzemní vody příliš rychlý, tak může docházet k infiltraci vody z koryta řeky do vod podzemních. Nicméně provozovatelé vodárenských zařízení tuto problematiku ovládají. Pokud se jedná o soukromé studny, tak v tomto, již podzimním období, kdy už pominula poptávka po závlaze plodin, nepředpokládám, že by k nadměrnému čerpání docházelo. Odběr povrchové vody přímo z koryta řeky je za takovéhoto stavu samozřejmě nepřípustný.

Přibližně dvacet kilometrů po proudu od místa, kde se kyanidy pravděpodobně do vody dostaly, leží lázně Teplice nad Bečvou. Může tato ekologická katastrofa být rizikem pro tamní kyselky?

Zdejší minerálka je specifický druh podzemní vody. Podstatné je, že se její hladina nachází o 60 až 100 centimetrů výše, než je hladina v Bečvě. Kyselky tedy přímo ohroženy nejsou. Výše se nachází nejen jejich hladina ve vrtech, které lázně využívají pro léčebné účely, ale i v Hranické propasti a okolních jeskyních. Kontaminace podzemního systému včetně minerálních vod tak nehrozí.

Jsou výš všechna místa, kde voda vstupuje do podzemí?

Je pravda, že dosud nemáme uspokojivě dořešena všechna místa, kde může docházet k zasakování vod, ze kterých se následně kyselka vytváří. Některé ze zasakovacích, tedy zdrojových lokalit se pravděpodobně nacházejí i v řečišti řeky Bečvy. Podstatné, je že známe stáří zdejší kyselky i její složení. Z toho víme, že po zasáknutí bude povrchová voda v podzemí pobývat nejméně 30 až 50 let a bude ředěna a míchána dalšími vodami. Organické látky se v tomto prostředí rozkládají a postupně dochází k jejich degradaci. Pokud se tyto nepříjemné události nebudou opakovat příliš často, tak ke změně kvality nedojde.

Byla by podzemní voda v bezpečí, kdyby se havárie stala loni a čtyři roky předtím? Panovalo velké sucho, Bečva byla na minimálních průtocích a také hladina podzemní vody se snižovala. Nehrozila by pak infiltrace podzemí vodou z Bečvy?

To je správná otázka. Výzkum se musí opírat o pozorování extrémních hodnot, to proto, aby nakonec mohl popsat, jaký stav lze považovat za normální. Stav podzemní vody dlouhodobě monitorujeme v celém krasu i v lázních. Proto můžu zodpovědně říct, že i za velkého sucha jsou kyselky v mírném přetlaku, jejich hladina je stále výš než hladina v řece a ke kontaminaci by určitě nedošlo. To ale samozřejmě neznamená, že si s přírodou můžeme dělat co chceme. Třicet až padesát let, kdy se kyselky v podzemí tvoří, je pro geologa velmi krátká doba. Pokud by někdy snad došlo k významnému znečištění způsobenému takzvanými perzistentními polutanty, tedy látkami, které jsou v přírodě nerozložitelné, tak bychom mohli očekávat, že se to po několika desetiletích projeví na pramenech kyselek v lázních.

Jakou stopu tam podle vás zanechají kyanidy?

Kyanidy často tvoří kyanidové komplexy, to znamená různě komplikované sloučeniny, které mohou vstupovat do dalších složek přírodních systémů. Pozitivní zprávou je, že tyto sloučeniny bývají méně jedovaté a méně stabilnější než samotné kyanidy a postupně se rozkládají. Některé z komplexů však mohou vydržet i desetiletí. V tomto už je přírodní systém příliš složitý a jednotlivé reakce v budoucnosti nelze do detailu předvídat.

To nezní úplně optimisticky...

Z historie a z jiných srovnatelných událostí, které se staly po celém světě, ale víme, že nejvýraznější toxické účinky, tedy nejvýznamnější otravy jsou způsobovány přímo kyanidy, a to ve vodním prostředí bezprostředně po úniku.

geolog Milan Geršl z brněnské Mendelovy univerzity zkoumající Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranickou propast - unikáty propojené složitým podzemním systémem s řekou Bečvou

komunitní centrum

stavba kontejnerového domu

Měli jsme celkem jasná kritéria pro výběr pozemku, a tak bylo jasné, že nám hledání nějaký čas zabere. Jezdili jsme po okolí a hledali, kde by se nám líbilo. Bydlet jsme chtěli spíš ve městě než na vesnici a moc jsme toužili po krásném výhledu do krajiny, do přírody, do okolí. Ideálem je proto pozemek ve svahu. Jedinou nevýhodu spatřujeme v přilehlé rušné cestě, ale doufáme, že to časem vyřeší Palačovská spojka. Do té doby můžeme tuto „nevýhodu“ využít a prezentovat náš dům v rámci našich projektů.

Kontejnerový dům - zajímavý nápad, takový v Hranicích ani okolí není. Jak vás to napadlo?

S lodními přepravními kontejnery mám zkušenost díky svým dalším aktivitám. Vozil jsem v nich auta z Ameriky a jednou jsem viděl dokument o tom, jak se z nich staví domy. Ten nápad mě velmi zaujal, a tak jsme se s manželkou podívali na internet, probrali se spoustou fotografií krásných a moderních kontejnerových domů, vymysleli/navrhli si vlastí projekt a dali se do hledání pozemku.

Jak se řeší zateplení nebo např. elektrika?

Každé řešení je individuální a řeší se dle projektu. U nás konkrétně je zateplení navrženo z vnějšku i zevnitř kontejneru. Elektrika, topení apod. se řeší velmi podobně jako u cihlových domů.

Je to ekonomická varianta?

Rozhodně. Nejprve si musíte uvědomit, že stavíte dům s obytnou částí 130 m2 a terasou dalších 30 m2 v tržní hodnotě přesahující 5 milionů za cenu malého katalogového domu 2+1. Také bude dům postaven relativně rychle, čímž ušetříme náklady na současné bydlení, kde platíme nájem. A nakonec je to i ekologická varianta, protože recyklujeme, resp. upcyklujeme staré kontejnery a využíváme je na stavbu domu.

Jaký máte rozpočet?

Rozpočet je jedna věc a skutečné náklady věc druhá (úsměv). Tím, že dům stavím sám, ušetřím nemalé peníze za práci jiných lidí, firem. Průběžně investované náklady uvádíme v rámci naší realityshow o stavbě našeho RD z kontejnerů, kterou můžete sledovat na youtube.com/2apples.

Stavbu vysíláte na youtube jako realityshow, to je také velmi zajímavý nápad.

Jakou máte sledovanost? A jaké jsou ohlasy lidí?

Sledovanost stoupá každým dnem a jsme za to velmi rádi. Momentálně máme 2500 odběratelů a 30.000 shlédnutí měsíčně. Rádi bychom lidi inspirovali a motivovali, aby se do takového projektu pustili sami a postavili si svůj vlastní dům. Chtěl bych také lidem ukázat, že se to dá zvládnout svépomocí a ušetřit na nákladech za práci. Ohlasy jsou perfektní. Spousta lidí už zná domy z kontejnerů z internetu, ale naživo se s nimi ještě nesetkali. Někteří z nich se tu pak zastavují, protože je stavba doopravdy zajímá a chtěli by nás následovat. Někteří se tu

dokonce zastavují, jen aby nám vyjádřili podporu, což nás velice těší.

IHranice

Facebookový profil města si získává oblibu.

Facebookový profil města, který byl zřízen v prosinci 2019, si za první měsíc činnosti získal zájem veřejnosti. V lednu již počet lidí sledujících stránku Město Hranice přesáhl tisícovku.

Mezi fanoušky převládají ženy, je jich 59 %.

Věkově převládá střední generace, 54 procent fanoušků je ve věku 25 až 44 let. Kromě Česka jsou fanoušci i na Ukrajině, ve Velké Británii a na Slovensku. Objevují se ale i jiné země, jeden fanoušek je například i v Ugandě.

 

 

Hranický zpravodaj 02/2020

(pátý) nejšpinavější vzduch v Česku v Hranicích

Loni měly Hranice nadlimitní množství prachu, může za to poloha města i absence obchvatu. Polétavý prach je velkým ekologickým problémem už 20 let.

Moravskou bránou, kudy vane vítr od severu, se k nám dostávají škodliviny až z Ostravska. Hranice se dostaly na 5. místo žebříčku nejvíce postižených oblastí. O 11 dní totiž překonaly zákonem stanovený maximální počet 35 dní s překročeným limitem pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 v ovzduší.

Dobrou zprávou ale je, že škodlivin přivátých z Ostravska by mělo ubývat. Loni byl zaznamenán meziroční pokles znečištění. Průměrné roční koncentrace polétavého prachu byly většinou zhruba o 20 až 30 procent nižší než v roce 2018. Z dlouhodobého hlediska se dal rok 2019 přirovnat k roku 2016, jen s tím rozdílem, že loňské průměrné roční koncentrace polétavého prachu byly nejčastěji ještě o zhruba 10 procent nižší než o tři roky dříve.

vzdělávací podmínky v Česku

Studijní úspěchy českých dětí výrazně souvisejí se sociálními problémy, jakými jsou exekuce či bytová nouze. Ukázala to analýza sociologů agentury PAQ Research, kteří se zaměřili na jednotlivé regiony Česka. 

Sociologové se v unikátní analýze pokusili spojit data o vzdělávacích problémech od České školní inspekce a Agentury pro sociální začleňování: průměrný počet absencí na žáka, procento neprospívajících – propadajících žáků, odhad ukončování základní školní docházky před 9. ročníkem. Porovnali je s daty Mapy exekucí a Platformy pro sociální bydlení – konkrétně s počty rodičů v exekuci a počty dětí bytové nouzi.

Na interaktivní mapě se můžete podívat, jak se socioekonomické problémy kombinují v jednotlivých obcích. Sociologové 206 obcí s rozšířenou působností rozdělili do čtyř kategorií.

Devadesát obcí, tedy necelá polovina, nemá žádný výrazný sociální ani vzdělávací problém. Na mapě jsou vyznačeny modře. Naopak „červených“ měst, která jsou silně zatížena exekucemi, bytovými problémy i vysokou studijní neúspěšností, je 33. Velká část z nich je v regionech, které jsou v rámci Česka považovány za ekonomicky slabší – v Karlovarském, Libereckém, Ústeckém, ale i v částech Moravskoslezského kraje.

V průzkumu se podle sociologů vyprofilovaly dvě specifické kategorie. Ve 44 obcích se kombinují některé projevy chudoby a školních problémů - často se jedná o bytovou nouzi s relativně vysokým počtem školních absencí. Tyto oblasti, na mapě znázorněné oranžovou barvou, ale nejsou extrémně sociálně zatížené například již zmíněnými exekucemi.

„Na základě dat odhadujeme, že v bytové nouzi je v České republice zhruba 20 tisíc dětí, přibližně v 10 tisících rodinách. Nejedná se tedy o situaci, která by se týkala každého pátého dítěte. Zároveň je ale ta skupina velká, zvláště v některých regionech je to veliký problém,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Jan Klusáček z organizace Lumos, která data o bytové nouzi analyzuje.

„Zřejmě místy dochází k tomu, že se neřešená bytová otázka promítá do vzdělávacího systému. Děti mají vyšší počet absencí, je pro ně těžké se učivo doučit, propadají. Často se stěhují, mění školy či od nich bydlí daleko. Maji na ně negativní vliv lidi z prostředí, kde bydlí – nízké ambice či drogy a vyšší kriminalita,“ dodává Prokop.

A počet exekuovaných rodičů a dětí v bytové nouzi – tedy žijících na ubytovnách, v azylových domech či v extrémně nevyhovujících podmínkách - výrazně souvisí se školní neúspěšností. „Nevyplývá z toho sice, že jde o přímý důsledek bydlení a exekucí, ale zahraniční i některé české výzkumy ukazují, že v rámci chudé populace mají horší úspěšnost ve vzdělávání děti, které žijí v nebytovém bydlení či často mění školy nebo jsou jejich rodiny ve vyšším stresu a izolaci – například kvůli předlužení. Chudoba se do školních problémů neprojevuje číslem na účtu, ale těmito faktory,“ vysvětluje Daniel Prokop.

„V azylových domech či ubytovnách mnohdy chybí základní vybavení pro fungování domácností, jsou tam sdílené koupelny či kuchyně. V případech ubytoven se častěji objevují nemoci, štěnice, švábi. Děti nemají vlastní pokoj, celá rodina žije z pravidla v jedné místnosti. Děti tedy nemají nejen prostor na učení, ale ani na to, aby se normálně vyspaly,“ dodává Klusáček.

Nela Krawiecová, Pavla Lioliasová a Jan Cibulka

Citáty ozvláštnily hranické náměstí

Se zcela nezvyklou výzdobou ke 100. výročí založení samostatného Československého státu přicházejí Městská kulturní zařízení Hranice. Ve spolupráci s obchodníky v centru Hranic chtějí umístit do výloh, oken a skleněných dveří citáty prvorepublikových osobností.

"Chceme touto netradiční formou připomenout stoleté výročí založení Československé republiky. Přejeme si, aby citáty kolemjdoucím zlepšily náladu, vykouzlily úsměv na tváři nebo poskytly malé zamyšlení," sdělila Veronika Koláčková, autorka nápadu a dramaturgyně Městských kulturních zařízení Hranice.

Hranický zpravodaj ročník IV. číslo 4 duben 2018

Můžete si zjistit stav vyřizovaných dokladů

Městský úřad Hranice nově nabízí možnost zjistit na webu města, zda již mají lidé vyřízenou svoji žádost o občanský či řidičský průkaz nebo cestovní doklady.

V rubrice "Úřad" naleznou novou podrubriku "Stav vyřizovaných dokladů", která v přehledné tabulce ukáže, zda je zadost již vyřízena a doklad připraven k vyzvednutí v úředních hodinách městského úřadu.

Zpravodaj města Hranic, ročník IV., číslo 3/březen 2018

Naše Hranicko a Česká obec

Uživatelé, kteří mají stažené aplikace Česká obec a Naše Hranicko do svých chytrých telefonů, mohou využívat toho, že obě aplikace jsou součástí integrovaného systému informací, který propojuje tyto informační kanály s dalšími zdroji informací, například s městským webem, nebo i s dalšími weby organizací na Hranicku. Nabídka informací se stále rozšiřuje, například aplikace Naše Hranicko nově zařadila i rubriku Hranického televizního zpravodajství.

Cílem Hranické rozvojové agentury, která obě mobilní aplikace provozuje, je rychle informovat občany města i okolí o aktuálním dění i chystaných akcích a také propojovat informace z různých zdrojů do jednoho systému. Jde o mimořádně rychlou a flexibilní cestu jak informovat občany o dění v obci.

Tato moderní technologie lépe cílí na mladé lidi. Občan může mít díky oběma aplikacím neustálý přehled o dění v domovské obci a také ve vybraných obcích, které chce sledovat. Může také využít možnosti s předstihem připomenout nadcházející akci, o kterou má zájem.

Mobilní aplikace Česká ohbec je zaměřena na krátké informace o aktuálním dění na Hranicku. Aplikace informuje například o chystaných kulturních, sportovních či společenských akcích v regionu, odstávkách plynu, vody, elektřiny, uzavírce místních komunikací, blokovém čištění, zhoršení stavu ovzduší, povodních, změnách otvírací doby na úřadě, v prodejnách, knihovnách nebo o pohřešovaných zvířatech. Akce, které vás zaujmou, si můžete třeba propojit s kalendářem.

Aplikace Naše Hranicko již poskytuje širší škálu informací. Naleznete na ní například akuality, informace z hranických webů, možnosti různých služeb i kulturní a sportovní program.

Stažení obou aplikací je možné zdarma na Google Play nebo App store.

Zpravodaj města Hranic, ročník IV., číslo 3/březen 2018

Magie nočních Hranic

Kouzlo nočních Hranic se objeví na působivých fotografiích v kalendáři na rok 2018.

Hned, když v něm zalistujete, budete chtít vyrazit do setmělých ulic města a pátrat po té zvláštní poezii, kterou na snímcích zachytil fotograf Miroslav Volek. Zatoužíte vidět místa, která objevil svým objektivem a kterých jste si dosud možná nevšimli.

Navíc u každé fotografie jsou k jednotlivým místům uvedeny zajímavosti či informace z historie.

Tento kalendář vznikl díky skvělému nápadu a snažení hranické patriotky Hany Dostálové.

Hranický zpravodaj číslo 10 ročník III říjen 2017

Magie nočních Hranic

Kouzlo nočních Hranic se objeví na působivých fotografiích v kalendáři na rok 2018.

Hned, když v něm zalistujete, budete chtít vyrazit do setmělých ulic města a pátrat po té zvláštní poezii, kterou na snímcích zachytil fotograf Miroslav Volek. Zatoužíte vidět místa, která objevil svým objektivem a kterých jste si dosud možná nevšimli.

Navíc u každé fotografie jsou k jednotlivým místům uvedeny zajímavosti či informace z historie.

Tento kalendář vznikl díky skvělému nápadu a snažení hranické patriotky Hany Dostálové.

Hranický zpravodaj číslo 10 ročník III říjen 2017

 

Knihy jedou za vámi

Městská knihovna Lipník nad Bečvou připravila pro veřejnost v rámci akce Březen - měsíc čtenářů už tradiční akci Knihy jedou za vámi. "V autobusech na linkách okresu Přerov od 20. do 24. března naleznou lidé knihy, které si mohou během jízdy přečíst nebo odnést zdarma domů.
Autobusy budou jezdit směr Přerov, Lázníky, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Veselíčko a další. Využijte této možnosti a najděte si tu pravou knihu pro vás," vybízí k akci ředitelka Městské knihovny Lipník nad Bečvou Miroslava Střelcová.

trasy autobusů:
PO:    Lipník nad Bečvou - Pavlovice u Přerova - Přerov a zpět
          Lipník nad Bečvou - Nové Dvory - Soběchleby
ÚT:    Lipník nad Bečvou - Týn nad Bečvou a zpět
          Lipník nad Bečvou - Přerov a zpět
STŘ:  Lipník nad Bečvou - Přerov a zpět
          Lipník nad Bečvou - Osek nad Bečvou - Veselíčko - Lázníky a zpět
ČTV: Lipník nad Bečvou - Lhota - Pavlovice u Přerova - Přerov a zpět
          Lipník nad Bečvou - Nové Dvory - Soběchleby a zpět
          Lipník nad Bečvou - Týn nad Bečvou a zpět
          Lipník nad Bečvou - Přerov a zpět
PÁ:    Lipník nad Bečvou - Týn nad Bečvou a zpět
          Lipník nad Bečvou - Přerov a zpět