Studijní úspěchy českých dětí výrazně souvisejí se sociálními problémy, jakými jsou exekuce či bytová nouze. Ukázala to analýza sociologů agentury PAQ Research, kteří se zaměřili na jednotlivé regiony Česka.
Sociologové se v unikátní analýze pokusili spojit data o vzdělávacích problémech od České školní inspekce a Agentury pro sociální začleňování: průměrný počet absencí na žáka, procento neprospívajících – propadajících žáků, odhad ukončování základní školní docházky před 9. ročníkem. Porovnali je s daty Mapy exekucí a Platformy pro sociální bydlení – konkrétně s počty rodičů v exekuci a počty dětí bytové nouzi.
Na interaktivní mapě se můžete podívat, jak se socioekonomické problémy kombinují v jednotlivých obcích. Sociologové 206 obcí s rozšířenou působností rozdělili do čtyř kategorií.
Devadesát obcí, tedy necelá polovina, nemá žádný výrazný sociální ani vzdělávací problém. Na mapě jsou vyznačeny modře. Naopak „červených“ měst, která jsou silně zatížena exekucemi, bytovými problémy i vysokou studijní neúspěšností, je 33. Velká část z nich je v regionech, které jsou v rámci Česka považovány za ekonomicky slabší – v Karlovarském, Libereckém, Ústeckém, ale i v částech Moravskoslezského kraje.
V průzkumu se podle sociologů vyprofilovaly dvě specifické kategorie. Ve 44 obcích se kombinují některé projevy chudoby a školních problémů - často se jedná o bytovou nouzi s relativně vysokým počtem školních absencí. Tyto oblasti, na mapě znázorněné oranžovou barvou, ale nejsou extrémně sociálně zatížené například již zmíněnými exekucemi.
„Na základě dat odhadujeme, že v bytové nouzi je v České republice zhruba 20 tisíc dětí, přibližně v 10 tisících rodinách. Nejedná se tedy o situaci, která by se týkala každého pátého dítěte. Zároveň je ale ta skupina velká, zvláště v některých regionech je to veliký problém,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Jan Klusáček z organizace Lumos, která data o bytové nouzi analyzuje.
„Zřejmě místy dochází k tomu, že se neřešená bytová otázka promítá do vzdělávacího systému. Děti mají vyšší počet absencí, je pro ně těžké se učivo doučit, propadají. Často se stěhují, mění školy či od nich bydlí daleko. Maji na ně negativní vliv lidi z prostředí, kde bydlí – nízké ambice či drogy a vyšší kriminalita,“ dodává Prokop.
A počet exekuovaných rodičů a dětí v bytové nouzi – tedy žijících na ubytovnách, v azylových domech či v extrémně nevyhovujících podmínkách - výrazně souvisí se školní neúspěšností. „Nevyplývá z toho sice, že jde o přímý důsledek bydlení a exekucí, ale zahraniční i některé české výzkumy ukazují, že v rámci chudé populace mají horší úspěšnost ve vzdělávání děti, které žijí v nebytovém bydlení či často mění školy nebo jsou jejich rodiny ve vyšším stresu a izolaci – například kvůli předlužení. Chudoba se do školních problémů neprojevuje číslem na účtu, ale těmito faktory,“ vysvětluje Daniel Prokop.
„V azylových domech či ubytovnách mnohdy chybí základní vybavení pro fungování domácností, jsou tam sdílené koupelny či kuchyně. V případech ubytoven se častěji objevují nemoci, štěnice, švábi. Děti nemají vlastní pokoj, celá rodina žije z pravidla v jedné místnosti. Děti tedy nemají nejen prostor na učení, ale ani na to, aby se normálně vyspaly,“ dodává Klusáček.
Nela Krawiecová, Pavla Lioliasová a Jan Cibulka
Žádné komentáře:
Okomentovat