#WonderfulEveryday

katastrofa zbytečných věcí

Na rozdíl od drsné skutečnosti, která na nás možná čeká, končí spot šťastně. A napovídá tomu už od začátku ústřední píseň z roku 1971 „Makin’ It Better“ od The Barons. Štastný konec si planeta ve spotu může dovolit hlavně díky malým, ale četným změnám, které mohou učinit všichni spotřebitelé. „Nebezpečí pádu zničujícího meteoritu na Zemi je velice nepravděpodobné, ale překvapivě se v myslích mnoha lidí jeví jako reálné,“ říká kreativní ředitel londýnské Mother, Thom Whitaker, a pokračuje: „Ve skutečnosti mají na udržitelnost planety dopad naše činy a to čím dá víc. Existuje nebezpečí, že je už příliš pozdě na napravení škod, které jsme způsobili.“

Ikea téma udržitelnosti komunikuje dlouhodobě s hashtagem #WonderfulEveryday.

Marketing & media

témata a trendy

Facebook zveřejnil každoroční report, který nastiňuje klíčová témata a trendy, o které se uživatelé v uplynulém roce na sociálních sítích nejvíce zajímali. Přehledy mohou skvěle posloužit marketingovým účelům firem a značek.

Facebook prozkoumal tisíce témat, o kterých uživatelé diskutovali na jeho platformě a poprvé v historii těchto reportů také na Instagramu. Z toho vznikl 40stránkový dokument, který mapuje osm trhů světa (z Evropy to jsou Velká Británie a Německo).

Facebook zkoumal témata z oblasti vzdělávání, technologií, životního stylu a volného času. Každé téma zahrnuje regionální členění a poskytuje přehled o vývoji diskuse v čase. Porovnat si témata můžete také pomocí interaktivního nástroje Hot Topics.

Marketéři v první linii

Od začátku téhle zvláštní doby mě totiž nepřestává fascinovat, jaké perly se v nich dennodenně objevují. A jak může vláda s tak špičkovým marketingovým týmem (a to myslím bez ohledu na mé politické preference smrtelně vážně) tak nezvládat to, co je v jakékoliv krizi naprosto klíčové, totiž komunikaci.

Komunikace je jednou ze čtyř částí marketingu a každý, kdo kdy četl jedinou knihu zabývající se tímto oborem, musí tušit, jak důležitou roli ve zvládnutí celé situace hraje. Místo jasných zpráv a nařízení se k nám ale už několik měsíců dostávají pochybné výkřiky uveřejněné skrze sociální sítě a krizová komunikace státu značně selhává. Nová opatření rostou jako houby po dešti, PES plodí jedno štěně za druhým a to, co platilo včera, neplatí dnes, ale možná bude platit pozítří. Nemůžeme se pak divit, že lidé místo toho, aby opatření, která (většinou) mají smysl, s nechutí bojkotují, čísla rostou a dopad na podnikatele i naše psychické zdraví je čím dál tím větší.

Jak z toho ven? Ač se to nemusí na první pohled zdát, řešením je marketing. Správná a strategická komunikace, která je založená na tvrdých datech, poznatcích z behaviorálních věd a profesionální práci. Když pochopíme, že všechna nařízení nejsou jen vládní výmysly, co nám mají znepříjemnit život, budeme mít motivaci je dodržovat a ze všeho se vyhrabeme dřív než bys řekl pes. Teda švec. Ale právě tady se v posledních týdnech dějí takové věci, které mě přiměly napsat vám tento článek. A nad kterými mi zůstává rozum stát…

Abych vás uvedla do děje, koncem října (velmi brzo) přišlo Ministerstvo zdravotnictví s plánem na rozsáhlou komunikační kampaň za 50 milionů k vysvětlování opatření proti šíření koronaviru. „Hurá! chtělo by se zvolat,“ reagovala AKA (Asociace komunikačních agentur), která pomoc vládě nabízela už na jaře.

Plán ale během následujícího měsíce zůstal pořád jen plánem a ministerstvo se před pár dny vytasilo s tiskovým inzerátem, který rozbouřil (nejen) marketingové vody. Ač byl úmysl jistě chvályhodný, svépomocí vyrobená reklama na očkování se minula účinkem. Ruka s injekcí čtenáře vyděsila, nevhodně zvolené titulky znehodnotily sdělení a podle průzkumu provedeném agenturou Behavio jej lidé nejvíce hodnotili jako nedůvěryhodný, amatérský a nepochopitelný. Většina respondentů (57 %) navíc uvedla, že by ho ani dál číst nechtěla.

Píše se půlka prosince a Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo tendr. Tedy JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění) na státní kampaň proti covidu za 38 milionů. Zadávací dokumentace identifikovala 10 aktuálních témat pro kampaň, ale očkování, respektive jeho odmítání jako téma v ní nebylo. Agentury dostaly na vypracování jen několik pracovních dní. Bez jakýchkoliv podkladů, dat a analýz. Zabijačka, slovy Miloslava Knepra.

Co se dělo pak? APRA (Asociace Public Relations) kvůli zmatení pojmů v zadávací dokumentaci, nedostatečnému vymezení toho, jak se nabídky budou hodnotit, chybějící informaci o tom, jak se bude měřit dopad kampaně, či tomu, že ministerstvo dopředu požadovalo v kampani jako reklamní formát využít mimo jiné falešné přebaly deníků, reálné příběhy lidí či „známou osobnost nebo influencera“ vyzvala ke zrušení zakázky a stát ustoupil a tendr zrušil.

Krátce nato Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Twitteru oznámilo, že mění plán a konečně si nechá pomoct. Nicméně Asociace Public Relations, se kterou mělo ministerstvo podle twitterového příspěvku navázat spolupráci, ale druhý den přiznala, že o spolupráci nevěděla a o záměru ministerstva zdravotnictví se dozvěděla až ze sociálních sítí…

Veronika Tázlerová

prodejna nové generace

Při návrhu prodejny nové generace, kterou řetězec Kaufland otevřel na začátku dubna v Rakovníku, se s ekologickými opatřeními nešetřilo. Tato prodejna jako první v České republice využívá dešťovou vodu pro splachování toalet, jež jsou navíc vybaveny speciálním systémem, který dokáže i s touto vodou šetřit. Neméně úsporné je také hospodaření s energií – vytápění prodejny pokrývá odpadní teplo produkované chladícími boxy.

Na parkovišti pak nechybí rychlodobíjecí stanice pro elektromobily či hmyzí hotely. Ty mají kromě podpory biodiverzity ve městech také edukovat děti, které tak mohou zblízka poznat jednotlivé zástupce hmyzí říše. V plánu je také zřízení dalších komunitních zahrad. Ty Kaufland buduje v blízkosti některých prodejen ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Kokoza již od loňského roku.

Kaufland

výživa před početím a v těhotenství

Že má stále více párů problémy dítě počít, případně donosit a porodit, si všimla i Veronika Holomková. „Vystudovala jsem biotechnologii léčiv a jsou mi proto blízká témata léčiv i výživy. Velmi citelně ale v posledních letech narůstal počet přátel a příbuzných, kteří se se mnou začali radit, jak podpořit reprodukční zdraví. Jaké bych jim doporučila doplňky stravy, vitamíny či léky, aby se jim podařilo otěhotnět a donosit zdravé dítě,“ potvrzuje Holomková.

S ohledem na svou odbornost proto začala pátrat na českém i zahraničním trhu po vhodných doplňcích, které by mohly reprodukční zdraví upevnit. „Nenašla jsem v podstatě nic, co bych mohla s čistým srdcem komukoliv doporučit. Vždycky mi v tom něco nesedělo. Určitě nechci, aby to vyznělo jako kritika, protože obdivuji každého, kdo se do výroby léčiv a doplňků pouští. Pořád jsem si ale říkala, že by to šlo udělat ještě jinak a lépe,“ říká biotechnoložka.

Konkrétně jí vadila například přemíra přídatných látek. „Doplňky často obsahují navíc barviva, emulgátory, sladidla. Není to nic, co by dospělé zdravé ženě uškodilo, ale zároveň jí to ani neprospěje. Zbytečně tím tělo zatíží,“ vysvětluje.

Dodává, že některé složky sice nejsou škodlivé pro dospělého člověka, mohou ale negativně ovlivnit vývoj dítěte. „Příkladem je oxid titaničitý. Je to barvivo, které jsem v některých doplňcích pro nastávající maminky viděla. Dnes už ale existují klinické studie, které byly prováděny na laboratotních myších a které prokazují negativní vliv oxidu titaničitého na vývoj plodu,“ upozorňuje Holomková.

Druhým častým problémem, který jako biotechnoložka vnímá, je forma použité kyseliny listové. „Máme v těle enzym, který dokáže kyselinu listovou přeměnit na aktivní formu vstřebatelnou do organismu. Problém ale je, že mnoho žen má dnes genetickou mutaci v enzymu MTHFR, která u nich vede ke snížení schopnosti přeměnit kyselinu listovou na aktivní formu,“ říká Holomková. Mutaci lze zjistit z genetických testů. „Často se ale začíná testovat například až rok dva poté, co se žena marně snaží otěhotnět. Což mi z gynekologického hlediska přijde zbytečná ztráta času. Navíc test stojí okolo osmi set korun a řada žen si ho nemůže dovolit. Chceme se proto zasadit do budoucna o to, aby bylo otestování zdarma,“ dodává.

Startup Jobs

"sociál"

Sociální sítě jsou jako párty. Nemluvím teď o zábavě, ale o péči, kterou dobrý hostitel musí nabídnout, aby párty stála za to.

Když děláte párty, nestačí nachystat křupky a čekat. Musíme chodit kolem a aktivně je nabízet, konverzovat a pomáhat – když se někdo ptá na to, kde jsou záchody, nebo když se omlouváte, že došlo pití.

Vyměňte v předchozím odstavci slovo „párty“ za „sociální sítě“ a „křupky“ za „obsah“... a máte roli social media managera jako vymalovanou.

Lucie Čačalová

primitivní marketingové zákony

Copywriter se tady fakt vyřádil:

“Když hledám nábytek, začínám na Favi. Najdete tam nábytek. Hooodně nábytku. Stovky obchodů s nábytkem na jednom místě. Spokojená bude celá rodina. I Max, viď? Haf! Vybírejte nábytek ze stovek obchodů na jednom místě. Stačí znát jen jednu stránku: www. favi.cz. Běž tam a udělej si radost.”

Člověk by řekl, že základní technika laciného SEO copywritingu založená na úporném opakování hlavního klíčového slova už odešla na zasloužený odpočinek, ale ona ne. Zde se nám vrací v replice talking-head videa s celou svou vražednou elegancí. Stylistická úroveň textu nulová, myšlenková originalita spotu spíše záporná, vezmeme-li v úvahu Maxe ukradeného Reifce.  

Jenže to je právě ten elitářský humanismus v marketingu. Nápad, wording, exekuce. Krásná slůvka, ale když přijde tvrdý na tvrdý, tak na ně kálí Max. Exekuce totiž dopadne na Favi, jestli lidi nebudou používat ten jejich vyhledávač. Všechno ostatní je buřt. A od reklamního spotu se nechce nic jiného, než aby lidem sdělil, že když jdou vyhledávat nábytek, mají použít Favi. Jakmile si tohle uvědomíte, rázem pětinásobné opakování slova “nábytek” v textu přestává působit tak stupidně. Vlastně může být naopak docela chytré.

Možná je to nevkusné, neestetické, vtíravé a vlezlé. Ale funguje to. Repetitio mater sapientia, říkávali latiníci. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou, říkával Goebbels (mimochodem, věděli jste, že Goebbels získal doktorský titul za práci o romantickém dramatu druhé poloviny 18. století?) “To je blbý, to se bude líbit”, říkával Jan Werich, protože on kupodivu řekl i něco jiného než “Když už člověk jednou je…” Může vás štvát stupidita naprosto bezobsažného sloganu “ANO, bude líp”. Ale přesně taková jednoduchá slova fungují. Může vás k smrti deptat Alzák a jeho “100 tabletů týdně”, ale ta zelená potvora je nejoblíbenější dětskou hračkou současnosti a Alza největším českým eshopem. Jestli jste bojovníkem proti komerci a uráží vás primitivnost zákonů marketingové komunikace, asi byste marketing neměli dělat. Věnujte se vědě, umění, filantropii nebo jakékoli jiné bohulibé aktivitě, v níž jste omezeni pouze svou bezbřehou kreativitou a nemusíte se trápit tím, zda vaši geniální myšlenku pochopí také někdo jiný než vy.

Jinými slovy, jestli chcete marketing a reklamu dělat fakt dobře, nezbude vám nic jiného než zabít toho namyšleného intelektuála v sobě a poklesnout na úroveň většiny normálních lidí. Jasně, jsou značky a produkty, kde povýšenou chytristiku i solipsistickou kreativitu využijete. Ale čím víc budete mířit do mainstreamu, tím častěji budete muset svému vnitřnímu inťoušovi přerušovat přívod kyslíku a zatínat tipec. Vím, jak je to těžké a bolestné. Ale musíme přinášet oběti! A naším úkolem není, aby si lidi sedli na zadek s užaslým zvoláním “Jé, to je hezká reklama!” Ale aby zadek zvedli a šli nakoupit zboží klienta.

Ilustrovat to mohu na svém vlastním příkladu. Zkuste si tipnout, kolikrát od té doby, co jsem uviděl první heimatovskou reklamu Hornbachu a zamiloval se do ní, jsem byl nakoupit v tomhle řetězci? Ani jednou. Ani jednou, přátelé. A to jsem zrekonstruoval jeden dům, osázel dřevinami i bylinami jednu zahradu a o obojí se dodnes svědomitě (v rámci možností) starám. Láska k reklamě Hornbachu mě ani o píď nepřiblížila k tomu, abych se stal jeho zákazníkem. Reklama super, ale ten Hornbach v ní vlastně pidliká podružné housle. Zamiluju si týpka. Zamiluju si myšlenku. Zamiluju si tvůrce spotu. Ale nezamiluju si Hornbach, protože ten tomu dělá jen jakési indiferentní křoví.

A uhodnete, který nábytkový srovnávač si otevřu, až budu kupovat novou sedačku? Zdá se, že ty primitivní marketingové zákony platí i pro bývalé filosofy.

Pavel Šenkapoun

Není kampaň jako kampaň!

IKEA svými kampaněmi zaujala několikrát.

Ruská pobočka firmy IKEA během nástupu koronaviru poskytla rodinám s dětmi návody, jak si doma z nábytku postavit úkryty.

A třeba v Česku IKEA na několik hodin zareagovala na hádky v květnovém diskusním pořadu TV Barrandov tím, že při zadání jména Foldyna do vyhledávání vyskočila hláška „Litujeme, ale nenašli jsme žádný výsledek pro ‚Foldyna’. Měli jste na mysli: koště, košťátko, 40324314“. Právě za koště politika Jaroslava Foldynu označil jeho oponent Pavel Novotný. Mimochodem, po kliknutí na číslo 40324314 se návštěvníkovi stránky zobrazila štětka na čištění WC.

Marketing & Média

zákazníci a média

Skvělé bylo, že covid klienty donutil urychlit digitální transformaci. Firmy, které mají tisíce, desetitisíce či statisíce zákazníků, ať už jsou to banky, energetické společnosti, maloobchodní řetězce a další, konečně přistoupily k automatizaci procesů, personalizaci. To ve zkratce znamená, že v momentě, kdy je zákazník kontaktuje, už o něm vědí všechno. Co si koupil a kdy, o co bude mít pravděpodobně zájem, zda byl na prodejně konkurence, jestli si na něco stěžoval. 

V průběhu covidu si firmy uvědomily jednotlivé odlišnosti v typech marketingových nákladů. Nákupy outdoorové reklamy nebo inzerce v tradičních médií se obvykle uskutečňují dlouho dopředu a v průběhu kampaně nemůžete nic změnit, na druhou stranu inzerci v digitálních médiích lze rychle přizpůsobit podle potřeby. Není problém kampaň zpomalit, ukončit nebo naopak znovu odstartovat s jinou kreativou ve velmi krátkém čase. To je samozřejmě ohromná výhoda digitálního marketingu. Díky tomu nedocházelo k takovému krácení rozpočtů, jako to zažila tradiční média. Naopak mnozí inzerenti investice navýšili, protože lidé trávili na internetu mnohem víc času.

Kromě značek z e-commerce a dalších typů byznysu, kde se to přímo nabízí, které z nich si podle vás z krize dokázaly udělat konkurenční výhodu?

Takové, které se dokázaly vcítit do zákazníka a jeho potřeb. Nechci se vyjadřovat k práci konkurentů, ale z našich klientů tohle zvládla skvěle třeba Billa. I v tom počátečním chaosu byla schopná pružně informovat zákazníky o tom, jak mají její obchody otevřeno, jak se starají o bezpečnost zaměstnanců i zákazníků atd.

Žijeme v době přebytku a rychlé devalvace informací. Jak se za této situace dá prosadit a jak si udržet loajalitu zákazníků?

Miroslav Král: Tím receptem je autenticita, blízkost k zákazníkovi. Komunikace značek musí být relevantní, mít rozumnou frekvenci a načasování. Nejhorší je, když značky dělají reklamu bez ohledu na potřeby zákazníka, to lidi jenom otráví. Značky by měly komunikovat tak, aby spotřebitele inspirovaly, ulehčily mu rozhodování. A aby značka byla k dispozici kdykoliv, kdy o ni zákazník projeví zájem.  

Kterou z nových technologii považujete za klíčovou pro obor digitálního marketingu?

Těžko vybrat jednu jedinou, protože to je celý ekosystém. Pokud chce být značka úspěšná, musí být  klientovi stále nablízku, takže ho musí ho obsáhnout celý, ať jsou to vyhledávače, online video kanály, sociální sítě, prémiové weby… Padesát až šedesát procent úspěšnosti komunikace představuje kreativa. Musí být taková, aby si klient na značku vzpomněl, až bude nakupovat. Zároveň je to ale i o měření, zpětném ověření, jak která reklama fungovala.

zakladatelé agentury Marketup Miroslav Král a Tomáš Ševčík

Úsměv pro každého

 

Zítřek startuje dnes večer!

Společnost IKEA zahájila kampaň „Zítřek startuje už dnes večer“, která zákazníkům vysvětluje důležitost a výhody kvalitního spánku.

Originální vizuály pro nábytkářskou společnost IKEA vytvořila londýnská agentura Mother. Představuje na nich fiktivní zboží značky Sleep (spánek). Snímky vyobrazují části ložní soupravy ve zmenšeném měřítku spojené s obaly jiných předmětů, na které se obracíme, abychom se jimi posilnili.

Zmiňované části ložní soupravy lze samozřejmě nalézt v nabídce IKEA. Kampaň běží ve Velké Británii a v Irsku.

Marketing & Média

navoněná reklama a život online

Mně přijde, že se hrozně často necháš ovlivnit tou image věci. Dám příklad. To, že máš ráda tučňáky neznamená, že musíš být podmořský biolog a že by se ti rozhodně líbilo na Antarktidě. Často si totiž nedokážeme představit ty dopady, protože jsme okouzlený tučňákama. Představujeme si život v agentuře jako jednu velkou párty. Ale pak v reálu přijdeš do agentury a zjišťuješ, že máš na sobě Moiru, protože venku je prostě fakt zima. A vyplňovat reporty prostě musíš.

Myslím si, že to není chyba agentury, ale že se na to neptáš sama sebe a necháš se ukolébat image agenturního života. Naskakuješ do vlaku, o kterém moc předem nevíš… Protože, upřímně, agenturní práce dokáže být dost specifická a v něčem i divná. Na značce často pracuješ jen omezený počet hodin, nejsi automatickou součástí týmu, přestože jsi možná ten, kdo celou tonalitu vymyslel. Ale to funguje v každé práci.

Existují nekomforty, které na první pohled nevidíš a při pohovoru se na ně neptáš, ale ve finále možná rozhodnou. 

Reklama umí skvěle navonět produkty a my jsme se naučili navonět svoje životy. A pak možná máme pocit, že by to všechno v našich životech mělo být fakt skvělý, když děláme na těch skvělých kampaních, máme za to ty skvělý peníze, potkáváme všechny ty influencery…  Ale pak začneš zkoumat realitu, sleduješ svůj normální den a zjišťuješ, že tomu tak možná není.

Myslíš si, že je možný, aby ty sociální sítě byly reálnější?

Otázkou je, jestli je chceme reálný. Příkladem je průzkum, kdy zkusili udělat módní časopis, ve kterým nebyly vyretušovaný holky, ale byly reálný. A hádej co? Nikdo to nekupoval. Nechodím na Instagram, protože tam hledám realitu, ale hledám to, co se mi líbí. Módní časopis si nekupuješ, protože hledáš realitu, ale protože se ti líbí. 

Marketér by si víc než kdo jiný měl uvědomit, že jeho bublina se nerovná představě zbytku. I proto jsou výzkumy tak důležité.

Myslím si, že řešením je vychovávat specializované fashion marketéry a pomáhat tak designérum se posunout dál. Pro návrháře je zásadní pochopit, že potřebují propagaci, často na ni sami nestačí. Pak tu taky máme celý ten módní kolos, který není zase jen o marketingu, ale o správném nastavení marže, business plánu, a ne jen o hezkém Instagramu. Je skvělý, když designér najde někoho k sobě, kdo mu pomáhá s marketingem i celkovým nastavením firmy.

KUČEROVÁ, Vlaďka. Pavlína Louženská: Reklama umí skvěle navonět věci, navoňujeme tak své životy. Filip KLOUDA, editor. Markething.cz [online]. 2018 [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: http://markething.cz/pavlina-louzenska

kampotský pepř

Nejdřív proto z dalších cest po Kambodži psali úspěšný cestopis, poté plánovali založení charity pro pomoc místním a nakonec se všechny jejich touhy spojily ve firmě Pepper Field, která od chudých farmářů za férových podmínek vykupuje a dováží do Česka pepř.

A ne jen tak ledajaký. Kampotský pepř z Kambodže je považován za nejlepší na světě a jako jediný je chráněn geografickou indikací, stejně jako třeba Champagne ve Francii. Ne náhodou se mu proto přezdívá šampaňské mezi pepři a jako doplněk pokrmů ho rádi využívají šéfkuchaři nejlepších restaurací.  

MENU

 BYZNYS

Pálivé zlato. Mladý pár dováží do Česka nejlepší pepř na světě a pomáhá tím Kambodži

4 minuty čtení

Autor

Michaela Černá

Foto

Pepper Field

BYZNYS

ČESKÝ BYZNYS

DOBRÁ KARMA

MALÁ A STŘEDNÍ FIRMA

NETRADIČNÍ BYZNYS

25. srpna 2020

  

Měla to být jen krátká dovolená, na které by si odpočinuli od hektického tempa Prahy. Už prvních pár dní v Kambodži jim ale obrátilo život vzhůru nohama.

Mladý český pár Klára Dohnalová a David Pavel se do malé země v jihovýchodní Asii okamžitě zamiloval a dovolenou prodloužil. Po pár týdnech si řekli: „Tímhle to nekončí, sem se vrátíme.“

Po příjezdu do Česka se jich kolegové a kamarádi vyptávali: „Co se to s vámi stalo? Jste jako vyměnění.“ Netušili, že v hlavách dvou mladých Čechů se v té době už rodil plán, jak ukončit svoji kariéru marketingových manažerů a spojit svůj život s Kambodžou.

Mísilo se v nich cestovatelské nadšení, snaha pomoci chudé zemi a touha využít její byznysový potenciál. Nejdřív proto z dalších cest po Kambodži psali úspěšný cestopis, poté plánovali založení charity pro pomoc místním a nakonec se všechny jejich touhy spojily ve firmě Pepper Field, která od chudých farmářů za férových podmínek vykupuje a dováží do Česka pepř.

A ne jen tak ledajaký. Kampotský pepř z Kambodže je považován za nejlepší na světě a jako jediný je chráněn geografickou indikací, stejně jako třeba Champagne ve Francii. Ne náhodou se mu proto přezdívá šampaňské mezi pepři a jako doplněk pokrmů ho rádi využívají šéfkuchaři nejlepších restaurací.  

Přezdívá se mu šampaňské mezi pepři a je považován za nejlepší na světě.

Během dvou let od založení Pepper Fieldu se firma vyšplhala na desetimilionový obrat, který by se měl letos podle odhadů zdvojnásobit. Zaměstnává desítku lidí a spolupracuje se stovkou farmářů v Kambodži, tedy se čtvrtinou všech tradičních pěstitelů.  

Od nich Pavel s Dohnalovou vybírají jen ty nejkvalitnější kuličky, které pak balí do skleněných a dřevěných obalů a dodávají je do špičkových restaurací jako Casa De Carli, Grand Cru, Sia, Zdenek’s Oyster Bar či Chateau Mcely.  

Vzácný pepř se ukázal také jako ideální dárek, který si od Pepper Fieldu nyní objednává pro své významné klienty řada prestižních firem a zákazníků, včetně třeba generálního ředitele hotelu Hilton.

Proto pod značkou Pepper Field najde zákazník luxusní balení černého, bílého a červeného pepře ve skleněných zkumavkách s mlýnkem či hmoždířem za několik tisíc i malé dvacetigramové sáčky za stovku.  

Ty jsou určené třeba pro nadšené amatérské kuchaře, protože jak mladí podnikatelé říkají: „Jak jednou ochutnáte kampotský pepř, už se jen těžko vracíte k tomu z běžné produkce.“

Jeho pěstování v Kambodži má sice dlouhou tradici, farmářské rodiny ho pěstovaly už od 13. století, ale během hrůzovlády krvelačného diktátora Pol-Pota a Rudých Khmerů v 70. letech utrpěl – stejně jako celá země – velkou ránu. Všechny rostliny byly během této doby vymláceny a vyhlášený kampotský pepř z Kambodži pomalu upadal do zapomnění.  

Od roku 2000 se ale do kampotské provincie začali vracet farmáři a snažili se produkci pepře obnovit. 

„Po pepři byla obrovská poptávka v Evropě a nám došlo, že tam chybí mezičlánek, který by farmářům pomáhal. Uvědomili jsme si, že tam by mohl být prostor pro nás,“ líčí Dohnalová.

Operovat v exotickém prostředí není nic jednoduchého, ovšem Dohnalové s Pavlem pomohla dlouze pěstovaná láska ke Kambodži a důkladná znalost prostředí. Na svých pravidelných cestách se poznali s řadou místních. „Díky tomu se nám Khmerové čím dál víc otevírali,“ připouští Pavel.  

„Vnesli jsme do místního byznysu s pepřem férovost, administrativu a logistiku,“ popisuje. Spolu s Dohnalovou si vymohli, že budou pepř vykupovat od farmářů přímo, aby se peníze neztrácely nikde u zprostředkovatelů.

Zákazník si při nákupu pepře může rovnou prohlédnout tváře farmářů, kteří pro něj pepř sklízeli, a přečíst si, na co peníze z prodeje jdou.

Většina farmářů může díky českým penězům platit školy pro svoje děti, dostavět farmu či nakoupit další pozemky pro pěstování.

„Když říkáme, že od nich vybíráme jen nejkvalitnější pepř, není to fráze.“ Po usušení úrody se z ní ručně vybírají, kulička za kuličkou, jen ty se stejnou velikostí, hustotou a barvou. „Když se nám várka nelíbí, klidně ji odmítneme a vybereme si jinou,“ tvrdí Pavel. „Farmáři už nás znají a vědí, že si od nich vezmeme jen to nejlepší.“  

A aby podnikatelé dotáhli vizi udržitelnosti a lokálnosti, balí pepř do obalů od českých designérů.

Jejich způsob podnikání udělal dojem i na prezidenta Asociace kambodžského pepře. „Na první schůzce se k našemu projektu stavěl skepticky – myslel, že chceme pozemek na vybudování další farmy. Když ale pochopil, že se snažíme tamním rodinám pomoci, náhle úplně obrátil,“ popisuje dvojice. Jejich kambodžská společnost se tak později stala oficiálním členem asociace, čímž získala silnou pozici v celé zemi.

Projekt Pepper Field pomáhá vytvořit rovnováhu mezi chudými farmáři a velkými zahraničními firmami, mění životy desítek rodin v jedné z nejchudších zemí Asie a přináší do Česka unikátní produkt.

Když přitom v lednu 2016 mířili Pavel s Dohnalovou na první společnou dovolenou, ani do Kambodže jet neměli. Jejich původním cílem byl Vietnam. Nakonec ale plány změnili – a jen sotva mohli tušit, jaké dobrodružství tím právě začali.

Forbes

AFO poprvé online

„Vzhledem ke koronavirové situaci nabídne AFO také svou online podobu. Ta umožní divákům sledovat filmy z pohodlí a bezpečí svých domovů. Snímky budou dostupné na webu www.watchandknow.cz od 1. do 15. října,“ upřesnila AFO vedoucí PR a komunikace Hana Křížková.

Letošní 55. ročník divákům znovu nabídne to nejlepší z celosvětové filmařské tvorby zaměřené na popularizaci vědy. Do výběru se probojovalo 70 snímků z 15 zemí, ze kterých se 43 představí v hlavní mezinárodní soutěži. Z těch budou ty nejlepší vybírat odborné poroty i sami návštěvníci.

marketing v krizi

Zdá se to extrémně logické – osekat v krizi marketingový rozpočet. Netřeba však dlouhého pátrání, abychom na základě dat zjistili, že firmy, jež se po minulé krizi oklepaly nejrychleji, se do sekání marketingu nepustily, často dokonce naopak. Častou firemní mýlku tentokrát rozebírají v Harvard Business Review. „Zastavit investice do marketingu, když přichází krize, je jako netankovat do auta, když je cíl ještě daleko,“ prohlásil například před více než rokem ve Forbesu marketingový mág Milan Šemelák.

Forbes Espresso

Není to nádhera, umět si počkat na to svoje?

Pivní značka Staropramen uvádí nový reklamní spot od agentury Yinachi. Vznikl ještě před začátkem koronavirové krize. „V hlavní roli se i tentokrát objevuje Hynek Čermák, tvář značky v posledních letech, jehož otázka v prvních vteřinách ‚není to nádhera, umět si počkat na to svoje?‘ činí spot silně aktuálním, a to vzhledem ke znovuotevření hospod a restaurací po víc než dvou měsících,“ připomíná.

Namísto oslavování produktových benefitů jde značka v novém spotu víc po ideové a životní lince. „Přestože spot vznikal ještě před koronavirovou dobou, v nových souvislostech se dostává do nečekaně jiného světla. Jindy tak banální a běžná chvíle, kdy s chutí čekáme na čerstvě natočené pivo, má v těchto dnech nádech něčeho téměř výjimečného,“ uvádí k novému spotu senior brand manager Staropramenu David Šeberle.

„Prostřednictvím svého úsporného, a přitom tak dobře čitelného výrazového rejstříku nás Hynek Čermák ve spotu provází souborem téměř až mikro senzorických vjemů, jimiž je prostoupen v okamžiku, kdy čeká na to svoje s láskou ošetřené i natočené, takové, co umí pohladit a zasyčí, zkrátka na pivo, které je přesně tak akorát!“ popisuje Ondřej Roček z agentury Yinachi, jenž měl spot na starost po ideové a kreativní stránce spolu s Danem Kneprem a Markem Šplíchalem.

brainhacking "Osmička"

„Mám takovou obsesi. Dlouhodobě se snažím nacházet věci, které mě v práci udělají výkonnějším, protože mě děsí, že budu ztrácet hodiny času a přitom nic neudělám,“ říká dvaatřicetiletý muž, který už ve jménu efektivity a výkonnosti vyzkoušel leccos – od měření kvality spánku přes přístroj dodávající kyslík po mikrodosing LSD.

„Před rokem jsem začal přemýšlet, že bychom měli vymyslet nějaký energetický nápoj, který by mi v tom dokázal pomoct, a přitom neměl účinek ostatních energeťáků, založených na bázi umělého kofeinu. Sice vás na chvíli nakopnou, jenže po pár hodinách se budete cítit víc down než na začátku.“

Původně proto Vlachynský a jeho kolegové uvažovali o celkem jednoduchém drinku na bázi čaje, takže nakoupili asi 50 kilo matchi a začali s ní experimentovat. Vize, že budou mít do dvou měsíců hotovo, se ale rychle rozplynula.

Nejdřív řešili, čím v nápoji nahradí cukr, a pak začali přidávat další a další látky, protože samotný kofein získaný z čaje jim nepřišel pro povzbuzení dostatečný. 

MENU

 JAK NASTARTOVAT BYZNYS

 POMOC OD STÁTU

 JAK NASTARTOVAT SEBE

 JAK CESTOVAT

 #ZACHRAŇBYZNYS

 JAK NASTARTOVAT SEBE

Brainhacking z Brna. Lidi z Baru vymysleli drink, který nakopne váš mozek

3 minuty čtení

Autor

Zuzana Krajíčková

Foto

X Production

JAK NASTARTOVAT SEBE

30 POD 30

ČESKÝ BYZNYS

DRINKY

RESTART

13. května 2020

  

Že od Jana Vlachynského, člena našeho výběru 30 pod 30, a jeho souputníků – Lidí z Baru, kteří stojí za úspěšnými brněnskými podniky Bar, který neexistuje, Super Panda Circus, 4 pokoje nebo za hotelem Anybody – můžeme čekat originální drinky s alkoholem, nikoho nepřekvapí.

Ale nepřekvapí paradoxně ani to, že vždycky znovu přijdou s něčím překvapivým. Klidně koronavirové krizi navzdory. 

Další brněnské překvapení tentokrát nemá podobu nového konceptuálního podniku, ale nápoje. Přesněji chytrého nápoje v plechovce jménem Osmička, který má „hacknout“ váš mozek a je nejčerstvějším nápadem z Vlachynského rozčepýřené hlavy.

Honza Vlachynský a jeho hacknutá hlava

„Mám takovou obsesi. Dlouhodobě se snažím nacházet věci, které mě v práci udělají výkonnějším, protože mě děsí, že budu ztrácet hodiny času a přitom nic neudělám,“ říká dvaatřicetiletý muž, který už ve jménu efektivity a výkonnosti vyzkoušel leccos – od měření kvality spánku přes přístroj dodávající kyslík po mikrodosing LSD.

„Před rokem jsem začal přemýšlet, že bychom měli vymyslet nějaký energetický nápoj, který by mi v tom dokázal pomoct, a přitom neměl účinek ostatních energeťáků, založených na bázi umělého kofeinu. Sice vás na chvíli nakopnou, jenže po pár hodinách se budete cítit víc down než na začátku.“

Původně proto Vlachynský a jeho kolegové uvažovali o celkem jednoduchém drinku na bázi čaje, takže nakoupili asi 50 kilo matchi a začali s ní experimentovat. Vize, že budou mít do dvou měsíců hotovo, se ale rychle rozplynula.

Nejdřív řešili, čím v nápoji nahradí cukr, a pak začali přidávat další a další látky, protože samotný kofein získaný z čaje jim nepřišel pro povzbuzení dostatečný. Celý vývoj se tím protáhl o další měsíce.

JAK BÝT LEPŠÍ

Povzbuďte váš mozek! 7 způsobů, jak na to

Alice G. Walton – 3 minuty čtení

Reklama

Ve složení Osmičky tak najdete vedle kompletní skupiny vitaminů B a dalších vitaminů i takzvaná nootropika neboli „chytré drogy“ – látky, které zlepšují funkci a kapacitu mozku. Některé z nich, jako třeba citikolin nebo N-acetyl L-tyrosin, se dokonce používají i při léčbě Parkinsonovy choroby a dalších onemocnění nervové soustavy.

„Drink se jmenuje Osmička, protože je v něm osm účinných látek,“ vysvětluje Jan Vlachynský. „A taky proto, že by jejich účinek měl vydržet osm hodin. Takže když si ráno v práci dáte drink, můžete osm hodin naplno pracovat a pak jít dělat něco jiného.“

Strůjce celé myšlenky zároveň přiznává, že slabším místem jeho nového výtvoru je chuť. „Osmička není sladká, protože dát tam cukr by bylo proti tomu, čeho chceme dosáhnout. Místo něj jsme použili erytritol a taky MCT olej, který je součástí třeba známé Bulletproof kávy,“ říká.

Jak jsem jela s Českými dráhami

České dráhy.. Času dost, čekej dlouho!

Prostě dostály své pověsti.

Na jednom malém nádraží jsem se zeptala osoby prodávající lístky na vlak, odkud vlak jede. Navigovala mě na jedno ze dvou nástupišť. Když jsem tam však dorazila a vlak přijel k jinému nástupišti, spěchala jsem tam. Když jsem však byla asi přinejhorším dvacet sekund od vlaku, průvodčí mávl plácačkou a sdělil, že mám prostě smůlu, protože nemá čas. Inu, způsobila bych přeci opravdu extrémní zpoždění.

Když jsem se vrátila, tak mi od osoby prodávající lístky bylo sděleno, že mi to říkala. Nakonec se však prořekla, že mi řekla druhou kolej prvního nástupiště, ale to už jsem byla pryč, protože mi řekla druhé nástupiště a že má přijet každou chvilkou, což já vědět nemohla, neboť ani ceduli s informací o odjezdech vlaků toto nádraží nemá a, bohužel, jsem se musela řídit informacemi od osoby za pokladnou Českých drah. Ani omluva žádná...Jen přece mi "za chvilku" jede další vlak. 

Aby najednou vypadala tato osoba zaneprázdněně, najednou začala vytírat fleky na podlaze haly a přidávat letáky k již dostupným štosům reklamních letáků Českých drah. Hlavně, že zde na konci května má vystavené tiskoviny Českých drah z dubna, i když za dva dny bude červen a dle dostupných údajů tuto tiskovinu distribuují měsíčně.

A abych se už vůbec nenudila, tak v následujícím spoji pro změnu topili. Zřejmě asi proto, že když se budeme kolektivně potit přirozeně z horka, tak nikoho nemůžete nařknout z nákazy koronavirem, protože nemusíte mít ani horečku, abyste vypadali téměř jak orosené rajče.

Hlavně, že u Babišova mediálního domu utrácí za propagaci, ale proč propagovat? ČD to zvládá sama. A může si zadat jakoukoli mediální propagaci v pozitivním smyslu, ale díky jednání z řad vlastních zaměstnanců a jejich přístupu si to trochu.... dost kazí.

válečný stav

Matka "klíčilka" dala ochutnat naklíčený hrách svému dítěti. To byla špatná volba.

Mládě zjistilo, že naklíčený hrách chutná jak hrášek v lusku a to za neakční cenu necelých 30 káčé za kilo. (Hrášek loni stál v supertruper výhodné akci 69 káčé.)

Od té doby, kdybychom se neviděli či nenahmatali jinde v bytě, tak se nahmatáme nad klíčící miskou z Tescomy.

Neboť při klíčení na téhle misce vám nic neshnije, i kdyby jste opravdu chtěli. I když jste jak kozel zahradníkem, protože vám jinak hned všechno zhebne.

Jinde se obyvatelé domácnosti schází u ledničky, u nás si dáváme srazy u klíčící misky. A tam...Tam dochází k frontálnímu útoku. 

Takhle začínají války. Boj o vodu, jídlo a bohatství...

Místním bohatstvím je hrách. A tak nastal souboj kdo z koho.

Tři, dva, jedna..... TEĎ!

Tohle je válka!

Opravdová válka!

Pokud chcete rozvrátit poklidné rodinné poměry, pořiďte si klíčící misku z Tescomy Doporučují dva ze dvou obyvatelů bytu  kdesik na Moravě.