Dá se dnešní situace na Bečvě a její případný vliv na Hranický kras nějak srovnat s povodněmi v roce 1997?
Povodně v červenci 1997 byly sice katastrofální, ale v podstatě přirozenou záležitostí. Dopad měly na všechno, co tenkrát stálo vodě v cestě. Tentokrát voda v klidu proteče, ale nejvíce to odnášejí živé organismy.
Ohrozí únik toxické látky do Bečvy podzemní vody v oblasti kolem řeky?
Pokud se budeme bavit o podzemních vodách obecně, tak je odpověď vcelku uklidňující. V našich zeměpisných šířkách a v místních typech hydrogeologického prostředí je hladina podzemních vod vždy nepatrně výš než hladina v povrchovém toku, tedy v řece. Tudíž proudí směrem do řeky. Podzemní voda vyvěrá v nejnižších místech krajiny, často nepozorovaně, třeba právě v rámci koryta řeky rozptýleně v sedimentech. Takto se přirozeně doplňuje voda v našich řekách a současně je to i přirozené odvodňování krajiny.
Kde to funguje opačně, tedy že řeky zásobují podzemní vody?
Tak je tomu třeba v pouštních a polopouštních oblastech, jako jsou Maroko, Írán nebo Turecko. Tam se voda v korytě řeky zasakuje do sedimentů, proudí směrem od řeky a takto dotuje podzemní vody. Kdyby to tak fungovalo u nás, bylo by to samozřejmě v současné situaci horší.
V okolí Bečvy jsou stovky studní, od těch velkých, vodárenských, až po soukromé. Opravdu nehrozí žádný problém?
Problém může nastat, když se ze studní situovaných v okolí řeky voda čerpá rychleji, než je její přirozené doplňování. Každé čerpání podzemní vody vytváří takzvaný depresní kužel. Je to snížení hladiny podzemích vod, centrum tohoto snížení je v místě čerpání a směrem k okrajům vyznívá. Můžeme si to představit jako vír nad odtokem při vypouštění vany. Pokud bude odběr podzemní vody příliš rychlý, tak může docházet k infiltraci vody z koryta řeky do vod podzemních. Nicméně provozovatelé vodárenských zařízení tuto problematiku ovládají. Pokud se jedná o soukromé studny, tak v tomto, již podzimním období, kdy už pominula poptávka po závlaze plodin, nepředpokládám, že by k nadměrnému čerpání docházelo. Odběr povrchové vody přímo z koryta řeky je za takovéhoto stavu samozřejmě nepřípustný.
Přibližně dvacet kilometrů po proudu od místa, kde se kyanidy pravděpodobně do vody dostaly, leží lázně Teplice nad Bečvou. Může tato ekologická katastrofa být rizikem pro tamní kyselky?
Zdejší minerálka je specifický druh podzemní vody. Podstatné je, že se její hladina nachází o 60 až 100 centimetrů výše, než je hladina v Bečvě. Kyselky tedy přímo ohroženy nejsou. Výše se nachází nejen jejich hladina ve vrtech, které lázně využívají pro léčebné účely, ale i v Hranické propasti a okolních jeskyních. Kontaminace podzemního systému včetně minerálních vod tak nehrozí.
Jsou výš všechna místa, kde voda vstupuje do podzemí?
Je pravda, že dosud nemáme uspokojivě dořešena všechna místa, kde může docházet k zasakování vod, ze kterých se následně kyselka vytváří. Některé ze zasakovacích, tedy zdrojových lokalit se pravděpodobně nacházejí i v řečišti řeky Bečvy. Podstatné, je že známe stáří zdejší kyselky i její složení. Z toho víme, že po zasáknutí bude povrchová voda v podzemí pobývat nejméně 30 až 50 let a bude ředěna a míchána dalšími vodami. Organické látky se v tomto prostředí rozkládají a postupně dochází k jejich degradaci. Pokud se tyto nepříjemné události nebudou opakovat příliš často, tak ke změně kvality nedojde.
Byla by podzemní voda v bezpečí, kdyby se havárie stala loni a čtyři roky předtím? Panovalo velké sucho, Bečva byla na minimálních průtocích a také hladina podzemní vody se snižovala. Nehrozila by pak infiltrace podzemí vodou z Bečvy?
To je správná otázka. Výzkum se musí opírat o pozorování extrémních hodnot, to proto, aby nakonec mohl popsat, jaký stav lze považovat za normální. Stav podzemní vody dlouhodobě monitorujeme v celém krasu i v lázních. Proto můžu zodpovědně říct, že i za velkého sucha jsou kyselky v mírném přetlaku, jejich hladina je stále výš než hladina v řece a ke kontaminaci by určitě nedošlo. To ale samozřejmě neznamená, že si s přírodou můžeme dělat co chceme. Třicet až padesát let, kdy se kyselky v podzemí tvoří, je pro geologa velmi krátká doba. Pokud by někdy snad došlo k významnému znečištění způsobenému takzvanými perzistentními polutanty, tedy látkami, které jsou v přírodě nerozložitelné, tak bychom mohli očekávat, že se to po několika desetiletích projeví na pramenech kyselek v lázních.
Jakou stopu tam podle vás zanechají kyanidy?
Kyanidy často tvoří kyanidové komplexy, to znamená různě komplikované sloučeniny, které mohou vstupovat do dalších složek přírodních systémů. Pozitivní zprávou je, že tyto sloučeniny bývají méně jedovaté a méně stabilnější než samotné kyanidy a postupně se rozkládají. Některé z komplexů však mohou vydržet i desetiletí. V tomto už je přírodní systém příliš složitý a jednotlivé reakce v budoucnosti nelze do detailu předvídat.
To nezní úplně optimisticky...
Z historie a z jiných srovnatelných událostí, které se staly po celém světě, ale víme, že nejvýraznější toxické účinky, tedy nejvýznamnější otravy jsou způsobovány přímo kyanidy, a to ve vodním prostředí bezprostředně po úniku.
geolog Milan Geršl z brněnské Mendelovy univerzity zkoumající Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranickou propast - unikáty propojené složitým podzemním systémem s řekou Bečvou
Žádné komentáře:
Okomentovat