Přece když budeš mít s někým vybudovaný vztah a bude Ti s ním skvěle, proč bys hledala někde jinde jen kvůli domněnce že je někde někdo "lepší"? Asi je to i o tom co člověk chce, co hledá. Jestli náhodou nehledá jen tu zamilovanost a ani nechce zkusit jaký je to pak dál v tom vztahu, který se prohlubuje. Pak si asi bude říkat, že by měl hledat dál... Nebo se třeba bojí té blízkosti, která vzejde z dlouhodobého vztahu? Nebo se bojí závazků? Nebo by to mohlo být tlakem společnosti, která radí, že v mládí se má "užívat"=střídat mnoho partnerů.
Navíc co to je, to že je s někým líp? S každým je asi spíš jinak než lépe/hůře?
To je takové to samé coby kdyby ale už chybí žití v přítomnosti. Proč řešit něco co není, když je tady přítomno něco co zrovna máš. Proč se nesnažit spíš to co máš udělat hezčím/ líp fungujícím, než utíkat?
Ještě jedna věc k zamyšlení, řečtina má pro slovo láska čtyři výrazy. Velmi zjednodušeně první výraz je pro zamilovanost (nebo spíš "sobeckou" lásku, ve středu je "já"), druhý je pro lásku mateřskou, třetí pro lásku přátelskou a čtvrtý, agapé, je výraz pro lásku nezištnou, pro lásku, kterou podpírá vůle. Což zjednodušeně znamená, že budeš milovat bez ohledu na chyby a nedostatky druhého, bez ohledu na všední neshody prostě proto, že ses rozhodla, že toho člověka milovat budeš. Neumím to zas tak dobře popsat, ale snad je to srozumitelné. : )
A přitom stačí tak málo ... upřímnost, tolerance a trochu smyslu pro humor...
Žádné komentáře:
Okomentovat