kdoule

Ovoce je důležitým zdrojem nejen vitaminů, ale především antioxidantů. Mezi nejdůležitější antioxidanty patří fenoly, flavonoidy, třísloviny, karotenoidy, vitamin A, tokoferoly, kyselina askorbová. Tyto látky slouží jako obranný systém vůči účinkům volných radikálů na lidský organismus. Volné radikály spouštějí řetězové reakce, které působí na biologicky významné sloučeniny, především lipidy, bílkoviny a nukleové kyseliny, pozměňují jejich strukturu a tím modifikují jejich funkci. Vlivem reakcí dochází k následným změnám ve struktuře buněk, k poškození celých orgánů a důležitých funkcí v organismu. Důsledkem může být předčasné stárnutí, kardiovaskulární onemocnění, porucha imunitního systému, které mohou vést k vyvolání rakovinového onemocnění s následkem smrti. Antioxidanty reagují s volnými radikály a zastavují tuto řetězovou reakci a brání organismus proti volným radikálům.

Ve středověku se kdouloň nejdříve pěstovala v klášteřích jako okrasná dřevina. Její plody začala využívat abatyše Hildegarda z Bergenu, proslavená jako znalkyně léčivých rostlin, která z nich připravovala lék proti revmatismu. Každý revmatik by měl na podzim využít příležitost na kdoulovou kúru. Také významný francouzský matematik a astrolog Nostradamus doporučoval konzum plodů, jelikož sám pociťoval blahodárné účinky na životní vitalitu svého organismu. Nejenom dužnina, ale i semena sloužily jako lék, která se i v dnešní době používají v léčebné kosmetice.

Již ve starověku používal Hippokrates kdoule proti průjmům a horečkám. Ve Velké Británii bylo v 19. století obzvláště kdoulové víno užíváno proti astmatu. Především při žaludečních potížích doporučuje Freundeskreis syrové, vařené a v medu naložené kdoule nebo i oslazené kdoulové víno. Při nechutenství je doporučováno podávat před každým jídlem 2 až 3 polévkové lžíce kdoulové marmelády nebo želé. Oboje velice podporuje chuť k jídlu. I dnes je v lékařství celá řada možností použití plodů kdoule např. při obtížích s dásněmi, žaludečních potížích, při zánětu v krku, při alergických nebo při problémech s nespavostí. Časté podávání spařených, vařených nebo sušených kdoulí je velmi dobrou prevencí různých forem revmatismu, už od počátečních příznaků, obyčejně začínajících rostoucím zahleněním nosu, hrtanu a průdušek, přes bolesti jednotlivých kloubů a svalů, až k typickým projevům onemocnění. I dnes se jádra kdoule s úspěchem používají na tenké vlasy. Toto tužidlo zlepšuje trvanlivost účesu. V osemení se nachází asi 22 % slizu, který se používá na onemocnění žaludku, střev a také jako prostředek zmírňující kašel. Dále pak se přidává místo arabské gumy do leštících přípravků. Sliz, který uvolňují semena, se používá zevně na pokrytí sliznic jako ochrana před zánětem. V kosmetice se používá slizovitý nálev ze semene, který se využívá při léčení zánětů nebo k odstranění otoků. Přidává se do pleťových krémů. Osvědčuje se i při léčení oparů, popraskaných rtů či prsních bradavek, opruzenin a popálenin. Pleťová maska z kdoulí je výborná na rozšířené póry.

Kdouloň má význam i ekologický, kdy květy poskytují potravu hmyzu a plody konzumují ptáci, když už jsou jablka i hrušně sklizeny.

Je známa příjemně osvěžující vůně jejich plodů, které se dříve ukládaly do prádelníku, aby na několik měsíců provoněly prádlo.



Magdaléna Zavadilová
Antioxidační aktivita vybraných druhů kdoulí
(diplomová práce)