Ladovské léto

Za čárkou čárka na účet padá,

rychleji než moje játro už zvládá,

pivo je chladné, potí se záda,

čárek už jsou snad celá stáda.
 

Ladovské léto za okny je

a srdce má další tachykardie,

Ladovské léto, děti a bazén

a já su s nima na dece spařen,

bim bam bim bam bim bam bim bam bim bam bim.

To mokré svinstvo byla ráno čistá košula, 

moja stará třetí magnum dneska zbaštila.

Večer se okoupu, namažu záda

spálená kůža ze mě v kusech padá

Děcka majú rozmoklé kosti

a cachtaj se už jen z povinnosti.

Vedro jak sviňa, třicetpět nad nulu, 

auto furt vaři, bubliny se dělaji v Mogulu.

Kolony aut krok-sun-krok

bo silničáři tajak každy rok

na prazdniny velice 

rozmrdali všecky silnice.

Všeci jedó krokem, bojí se sody,

policie hrozí novými body.

A městští fízli? Ti to jistí z dálky 

schovaní za radárky.

Klimoška v rohu, testně tu kvílí,

krátí mi tak tu dlouhou chvíli,

asi ji vypnu, mrchu,

bolí mě z ní pěkně v krku.

Na ČT1 blouzní Zakopčaník,

slunce v duši, vzpomínka na sníh.

Ve vodě sinice, ve vzduchu prach,

z bezdomovca zas o stupeň silnější pach.

Jak v dalce vidim zeschnuty Říp,

říkám si: Praotče Čechu, tys byl ale strašny cyp.

Kdyby si popošel přeci jen kousek dale, 

tak jsem se teďka mohl kdesi v igloo s mroži valet.

Místo toho, aby se člověk bal jít na koupak

zaplavat si, jak jsou tam tych černych velke tlupy.

Do toho všeho, jak mam spaleny nos aj líca,

tak ešče - z radia provokater Nohavica.