V pražském Centru současného umění DOX vítá návštěvníky už více než tři roky nápis nad vnitřním vchodem: „Jsem českej srab, který čuměl, když nakládali Židy (teplouše a mrzáky), hajloval náckům, mával komoušům a pak chtěl jistotu desetinásobku.“ Autorem je skupina Pode Bal. Jeden z návštěvníků majitele DOXu zažaloval za urážku národa, žalobu však Policie ČR odložila s argumentem, že „vystavením tohoto textu nebyla naplněna skutková podstata trestného činu“ hanobení národa.
Ta epizoda je jedním z mnoha příkladů nepokojného vztahu mezi kritickou (osobní) reflexí, satirou, urážkou a kulturním statkem. Kulturní statky všech druhů – od blasfemických popěvků a parodií státních hymen přes opery a kabarety, graffiti a reklamy až po poklady národních galerií – vyvolávají to, co tento nápis: osvobozující distanci vůči vlastní identitě povýšené na samozřejmost. Odstup od toho, co všichni ostatní uctívají bez distance, je však téměř vždy vnímán jako pohrdání národem nebo „etnickou skupinou občanů“. Cenzura je proto normálním stavem společnosti. Já píšu tenhle list Vám... Kulturu ve svém celku lze označit jako směs „distančních žánrů“ všech druhů a také reakcí, které v nás „vynucená“ distance od zbožněného vyvolává.
RESPEKT
Ta epizoda je jedním z mnoha příkladů nepokojného vztahu mezi kritickou (osobní) reflexí, satirou, urážkou a kulturním statkem. Kulturní statky všech druhů – od blasfemických popěvků a parodií státních hymen přes opery a kabarety, graffiti a reklamy až po poklady národních galerií – vyvolávají to, co tento nápis: osvobozující distanci vůči vlastní identitě povýšené na samozřejmost. Odstup od toho, co všichni ostatní uctívají bez distance, je však téměř vždy vnímán jako pohrdání národem nebo „etnickou skupinou občanů“. Cenzura je proto normálním stavem společnosti. Já píšu tenhle list Vám... Kulturu ve svém celku lze označit jako směs „distančních žánrů“ všech druhů a také reakcí, které v nás „vynucená“ distance od zbožněného vyvolává.
RESPEKT
Žádné komentáře:
Okomentovat