Když učíte, často hovoříte o rozdílu mezi revolucí a
evolucí…
Často slyšíme, že v současném světě potřebujeme mír.
Jak ale lze takový mír ve světě nastolit, když všichni jsou omezení, ani trochu
se neotvírají a vždy přemýšlejí v kategoriích „já“, „my“ apod.? Totéž
platí pro politické strany nebo státy. Pokud potřebujeme mír, pak potřebujeme
evoluci. Vždy máme představy v tom smyslu, že chceme někoho změnit. Říká
se tomu evoluce, ale nefunguje to a nepřináší žádný prospěch.
Jakou podobu by měla mít evoluce?
Evoluce znamená, že s tím, jak postupně jeden po druhém
poznáváme princip nauky džogčhenu, uvolňujeme se a děláme to nejlepší, co
dokážeme, a pracujeme s lidmi podle okolností. Víme, že omezení jsou
negativní, ale na relativní úrovni platí, že pokud neaplikujeme určitá omezení,
nemůžeme žít v této společnosti. Vše je omezeno – taková je naše situace,
naše dualistická vize. Dosud většina z nás nerozpoznala vlastní stav
dzogčhenu, a proto musíme být bdělí a pozorní.
Jak konkrétně se to týká každého z nás?
Někteří lidé mají konflikty a přemýšlejí o nich egoisticky:
„Ten člověk mi dělá problémy, ale já jsem v tom nevinně.“ To není pravda,
protože Buddha řel, že vše je vzájemně závislé, a pokud to víme, pak není těžké
tomu porozumět. Pokud s tím druhým člověkem nemáte nic společného, proč
s ním tedy máte problémy? Pokud s ním máte nějaký problém, znamená
to, že s ní máte nějaký vztah.
Sféra - září 2016,
ročník 16
Žádné komentáře:
Okomentovat