Indonéský rybář při lovu ryb začátkem března po zatmění
slunce nalezl ve vodě plující věc na první pohled podobnou mladé, velmi krásné
ženě. Uchvátila ho její bílá pleť i velké oči a usoudil, že se musí jednat o
anděla.
Není divu, že tedy mladý rybář pokládal nález nehybné ženy
za znamení z nebe. Zatmění slunce je v Indonésii totiž považováno za
velmi důležitou duchovní záležitost. Rybář proto vzal svůj nález do vesnice, ve
které bydlel. Tam nalezenému objevu vyčlenili zvláštní místo na židli, starali
se o něj a každý den ho převlékali do nového oděvu.
„Toto andělské dítě bylo nalezeno obličejem dolů, jak pláče
nahé, zakryté jen bílým plátnem,“ psalo se v místních novinách o záhadném
objevu s tím, že vesničany uhranula jeho zářící bílá pleť, velké kulaté
oči a červené obočí. Kvůli jeho vzezření pak usuzovali, že musela během zatmění
slunce spadnout coby anděl přímo z nebe.
Jaké však bylo překvapení vesničanů, když vyšlo najevo, že
celou dobu uctívali jako božstvo spadlé z nebe vyhozenou nafukovací pannu,
která sloužila původnímu majiteli jako sexuální hračka.
Sféra - září 2016,
ročník 16
Žádné komentáře:
Okomentovat