Ingeborg Bachmann - Odcizení

Ve stromech již nedokážu vidět stromy.
Větve nemají už listí, které by držely ve větru.
Plody jsou sladké, avšak bez lásky.
Nedokážou nasytit.
Co teď bude?
Před mýma očima mizí les,
před mýma ušima zavírají ptáci své zobáčky,
žádná louka nestane se mým ložem.
Jsem nasycena časem a zároveň po něm hladovím.
Co teď bude?
Na horách budou v noci hořet ohně.
Mám se znovu otevřít, mám se znovu krmit tím vším?
Už v žádné cestě nevidím svou cestu.