Zaregistrovali jste lidi,
kteří jsou pozitivní, ať dělají cokoli a kdekoliv, ať mají důvod být veselí
nebo smutní, ať jsou úspěšní nebo neúspěšní? Chovají se jako kuchaři. Nevadí
jim, že smíchané suroviny nemají správnou výslednou chuť. Oni si je prostě
dochutí. Člověk místo koření používá své pocity. Těmi si dokáže skutečnost
osladit, prisolit nebo zhořknout. Štěstí/ náhoda samozřejmě hraje určitou roli
v životním úspěchu. Nicméně to neznamená, že bychom měli na štěstí/ náhodu
pasivně čekat. Protože pak by se místo štěstí mohla dostavit naopak smůla.
"Kuchaři" to řeší tak, že dělají to nejlepší, co v dané chvíli
dokážou, vědí, že musejí udělat nějaký pokrok. Dělat to nejlepší, co v každé
chvíli dokážeme, znamená kontrolovat svou energii a to; kam ji směřujeme. Nikdy
nevkládejme svou energii do přemýšlení o tom, co neovlivnímě. Tím bychom mrhali
silami, jež můžeme využít naopak ke stavbě toho, co ovlivníme.
Kdykoli rebelujeme mě proti
mně tomu, co nám vadí, trestá nás špatnými pocity. Kdykoli naopak podporujeme
své hlavní hodnoty, odměňuje nás dobrými pocity. A pocity jsou absolutní
základ. Už přece víme, že pocity vytvářejí myšlenky. Myšlenky vedou k činům. A
z činů plynou výsledky.
Jakmile začneme i ve špatných
dnech hledat, nalézat a oceňovat maličkosti, které nás potěšily, začneme být více
spokojeni a takto vyrobenou pozitivní energii používat na konstruktivní činy.
Pak se život sám stane dobrým - ano, i ve "špatných" dnech.
Každé štěstí si nachází
člověka rychleji, jestliže si přestane stěžovat na problémy, které ve skutečnosti
ani nemá. A i když se necítí dobře, každý den nemůže být prosluněný.
Když se mi nechce jít do
posilovny, právě tehdy do ní musím jít. Protože právě tehdy do nikdo musím jít.
Protože právě tehdy tu posilovnu nejvíce potřebuji. Právě tehdy jsem slabá.
Začněme tedy žít život, ve
kterém budeme pyšní na to, co děláme. Právě takový život nás naučí víře, trpělivosti,
pozitivitě, soustředěnosti. A to proto, že ucitime, že tento přístup znamená
zásadní rozdíl.
Vášeň a zvědavost, dva
otvíráky srdce a mysli. Neutuchající vděčnost za maličkosti, přes které budeme
dobíjet svou energii. Úsilí, které dělá každý život úspěšnějším. Pozitivitu,
která inspiruje a motivuje okolí. Nezáleží na tmě. Naopak o to více se pousmějeme
nad úzkostmi, jež jsme kdysi prožívali - když jsme si připadali nepotřební,
nežádaní, nevýznamní. Pochopíme totiž, s výše uvedenými přednostmi, že JSME
potřební, žádaní a významní. A že cokoli pozitivního uděláme, to se nám
pozitivně vrátí.
FC ročník IV
Mimořádné vydání magazínu FC
Dárkový speciál
Žádné komentáře:
Okomentovat