Sám pod měsícem víno
popíjím
Mám víno ve džbánu a
je ho víc než dost.
Kdo mi však bude
dělat společnost?
Měsíci, pojď blíž — připiju ti,
možná ti víno přijde
k chuti!
Můj stín se s námi
taky pobaví —
přátelé, už jsme tři,
tak na zdraví!
Za chvíli jsme už
všichni rozjaření,
pít s přáteli je pro
mne potěšení.
Zpívám — stín už se sotva drží na nohou,
tančím — a měsíc pajdá cik cak oblohou.
Ještě si s vámi
trochu zavýskám —
až dopijeme, bude
každý sám.
A jednou naposled, až
odbije můj čas,
za Mléčnou dráhou
sejdeme se zas.
Z knihy Testament
pana Tena (prémie
Klubu poezie,
Československý spisovatel
1987)
Žádné komentáře:
Okomentovat