Vlastní bible mého ega

Nic není dané, mám naději, že když budeme dělat všechno pro to, abychom prvně sami sebe potěšili a potom hned s tím vlastně těšili druhé, pak to co mylně nazýváme zlem, zmizí. Se "zlem" nemá smysl bojovat, dobré klíčí a roste v tobě! A svět bude stále lepším místem, když ho růst necháš.

Když je ti hůře, nesnaž se zasahovat do běhu světa ve tvém okolí, nesnaž se bojovat o svůj význam. Nikomu nevolej, nikomu nepiš. Protože to jen tu hořkost prohloubí.

Vše musíš zvládnout sám, vždycky na to budeš sám, tak si na to zvykej.

Pokud tě něco trápí, začni vnímat své okolí, přesměruj pozornost na současnost, na to krásné v ní. Na to, když k tobě třeba i někdo mluví a chce ti něco sdělit. Stres nás právě jen odděluje od celku, proto se také cítíme stresovaní.

Nepoměřuj se s ostatními, jsi jedinečný, a proto poměřování ztrácí smysl. Z poměřování vznikají ty nejtěžší okovy pro tvou duši.

Vztahy mají smysl jen tehdy, pokud oběma stranám napomáhají v cestě za radostí a svobodou, jestli tomu tak není a převažují spíše starosti (když se objeví nerespekt), kvůli již dříve vzniklým nárokům, bezohledně to změň!

Nemáš nad sebou žádného pána! Ty jsi panem svého života, vládni mu! Buď sám sebou a ne tím, jakým chce společnost, abys byl.

K tomu, abys mohl vládnout, musíš vědět, co je láska. Zaměňuješ lásku za touhu, přiznej si to, děláš to! Touha je odhodlání vlastnit a láska je odhodlání nechat být. Nechat růst, kvést, tak jak je. Netrhat.

Nesnaž se uspořádávat svět okolo sebe! To je násilí! Uspořádej sám sebe, svou mysl, aby tělem volně, bez stresu proudila energie a informace.

Budeš - li se sám cítit šťastnější, budeš mít okolo sebe lidi, kteří budou radost projevovat.

Buď autentický, to je to, co lidi zajímá.

Buď kreativní, úplně každá situace a každý den si žádají nové pohledy a nové nápady.

Tvá vrstva světa je závislá na tvém stavu mysli a zároveň na duševním stavu. Srdce a rozum musí myslet a cítit do dobré, jestli chceš očekávat dobré.

Měj od lidí odstup, nech je samotné přijít, když budou chtít. Protože když od lidí nic neočekáváš, nemohou s tebou manipulovat. Pak nebudeš zklamán.

Oslavuj a raduj se ze světa, který máš okolo sebe.. Nech to důstojně projít tvými smysly.

Usiluj o to, aby tvoji nejbližší byli šťastní bez ohledu na tvé vlastní ambice, které vytvořil rozum.

Pocit lásky a sexuálního jiskření jsou jen darem okamžiku a žádný dar nelze očekávat, či vynucovat.

Nech kvést, jen voň! Netrhej!

Chceš - li změnit lidi, které máš okolo sebe, zmeň sebe! Jejich chování se buďto změní, nebo se objeví jiní lidé. Ukryj v sobě poklad a zušlechťuj ho! To přitahuje ty, které chceš!

Veškerá tvá agrese je projevem tvé vlastní nespokojenosti. ..nezapleť se do hádky s druhým člověkem, i když se ti snaží namluvit, že za něco můžeš ty, nemůžeš! Je to projevem jeho vlastního vnitřního stavu, který si sám způsobil.

Veškerý zásah je zlo, budeš - li o něco vlastním přičiněním v okolním světě usilovat, vždycky se ti to bude vzdalovat a zhorší se tvůj emocionální stav. Netýká se to věcí, které se týkají přímo nabývání schopností a vůbec nějak přímo tebe. To jediné, co vlastní silou můžeš ovlivnit, jsi ty sám. A zároveň to jediné má smysl ovlivňovat!

Nic není stejné, nic není věčné, vše se mění, i když si na něco strašně zvykneš... Stále se řídíme, stále umíráme a i toto musí umřít, aby si mohl vytvořit něco nového. Každý den se probouzíš do nového světa lidí i přírody a každý den je musíš opět objevovat. I když si myslíš, že máš před sebou toho stále stejného člověka.

Čím více se problémem zabýváš, mluvíš o něm, či píšeš, či se dozvídáš, tím méně víš. Tím více jsi nejistý, zmatený. Vzdej se! Jinak je (problémy) přitáhneš na sebelásce.

Nedělej to, co srdce říká, že nemáš dělat, ať už je to činnost v mysli, nebo venku mimo tělo, pozoruj, co srdcem cítíš a zamysli se, jak to dělat jinak, nebo vůbec nedělat.

Nesuď, proces soudu mění tvou identitu ve smyslu toho, co soudíš. Soud je obrazem toho, co nechceš, ne toho, co chceš!

Nenech se omezit současným stavem věcí. Dívej se na to, jaký svět chceš mít, ne na to, jaký je teď a jaký ho mít vlastně nechceš. Nic není dané, nevěř na svůj osud, či osud civilizace... Život si umí najít cestu, protože celá existence světa je tu proto, aby život umožňovala. Do toho není třeba nijak zasahovat.

Nikdy nebudeš vědět dostatek, proto je vlastní názor podstatný pro tvou akceschopnost, aby se nerozplývalo tvé ego.

Ego nesmí být příliš malé, rozplynuté, ušlápnuté do hlubin, ale ani příliš velké, nemocné a nerozumné. Ego má být v harmonii s okolním světem. Měj respekt před oběma.

Mikoláš Chromík