V naší kultuře je manželství spojeno s
vytvořením monogamního dlouhodobého vztahu, které je v dnešní době založeno,
víc než kdy předtím na lásce. Jedinec by měl být schopný vytvořit oboustranně
důvěrný vztah, jak fyzický, tak citový. Nestydět se před partnerem za své chyby
a stejně tak dokázat přijmout partnera i s jeho nedostatky. Takový vztah se
může vytvořit po každodenním soužití zhruba 2 až 3 let.
Erikson ve své periodizaci lidského života
uvádí, že mladá dospělost řeší psychosociální konflikt intimity proti izolaci.
Podle Eriksona je intimita zdravým spojením
vlastní identity s identitou druhého beze strachu, že člověk ztrácí sám sebe,
nebo svou identitu. Proces intimity může člověku pomoci vyjasnit si svou
vlastní identitu prostřednictvím identifikace s druhým člověkem.
Říčan intimitu v psychologickém smyslu
popisuje v těchto bodech:
Tělesná a duševní něha, která není brzděna ani
ostychem, ani opatrností a strachem ze závislosti nebo ze zesměšnění, ani
rozumnými důvody nebo společenskými konvencemi.
Sebeotevření, přání dát se poznat ve svých
silných i slabých stránkách.
Důvěra bez výhrad.
Vzájemná úcta a respektuji. Je třeba
respektovat i partnerovu svobodu, že má svou vlastní životní cestu.
Pravidelné poznávání partnera. Intimita
znamená milovat ho i s jeho chybami (což znamená milovat jeho chyby).
Pravdivé poznání vlastních citu k partnerovi.
Jsme otevřeni k tomu, co právě cítíme, přiznám si i to, že se právě nudíme,
zlobíme, ...
Společné dílo, záměry a plány, sdílená
budoucnost. Radost ze závazku věrnosti, ale není vnější, ale vyplývá z povahy vztahu.
Hravost, tvořivost, smysl pro humor. Nejbližší
vztah nemůže být stále vážný, snese odlehčení i úlevný nadhled.
Objevování, úžas, obdiv. Důvodem k úžasu není
jen něco výjimečného - každý člověk je něčím úžasný.
Výlučnost.
Společná historie dlouhodobého partnerství nám
dává pocit, že máme na tomto světě své místo a domov, že nejsme sami.
Jak krizi řešit? Důležitá je vzájemná
otevřenost. Mluvit o svých životních představách a sdělovat si svá očekávání,
prožitky a plány. Matějková uvádí, že lepší než dělat kompromisy, které
nevyhovují ani jednomu z partnerů, je vhodnější hledat plné, i když ne
každodenní uspokojení pro každého.
Mursteinova teorie S - V - R chápe vývoj
vztahu jako postupné kroky jdoucí za sebou.
První fázi pojmenovává jako fázi podnětu.
Partner působí jako stimulující podnět především svou přitažlivostí ve vzhledu
a chování. Důležité je také, jak tyto charakteristiky oceňuje okolí a jak se u
partnerů vyrovnávají.
Ve druhé fázi hodnot jde o podobnost a shodu v
zájmech, postojích a uznávaných hodnotách. Partneři se navzájem poznávají a
zjišťují, zda mají podobné zájmy, hodnoty a postoje ke světu. Zjistí - li, že
se k sobě nehodí a nejsou - li tyto nedostatky kompenzovány jinak, partneři se
rozcházejí.
Ve třetí fázi se uplatňuje kompatibilita rolí.
Partneři se porovnávání a zjišťují, zda ve vztahu mohou zaujmout vzájemně se
doplňující role a získat uspokojení svých potřeb (extroverze/ introverze,
sexuální aktivita).
Ve všech fázích se uplatňuje princip
vyváženosti výměny. Výměna by měla být vyrovnaná. Pokud partnerský vztah stále
poskytuje dostatečnou úroveň odměn v porovnání s náklady do vztahu, může nadále
pokračovat a později vyústit v manželství.
Mnoho lidí má problémy ve vztahu z toho
důvodu, že nevzali v potaz kulturní a sociální pozadí svých partnerů.
Americký psycholog Paul Hauck doporučuje být
co nejvíce v kontaktu s budoucími tchyněmi a tchány. "Podívejte se, jak se
k sobě navzájem chovají, jaké mají politické a náboženské názory, jak zacházejí
s penězi a zda se hádají, nebo si v klidu věci vyříkají. Nemyslete si naivně,
že váš budoucí manžel/ka se bude nějak zásadně lišit od toho, co vidíte u nich
v rodině.
Je pravděpodobné, že názory, temperament a životní
styl, ve kterém byl partner vychováván, budou nedílnou součástí vztahu, který
na nás čeká mnoho pět.
Roli budoucího partnera se učíme už v dětství
v interakci se svými sourozenci.
Muži nemají chuť obdivovat ženy za to, co
dokázaly, ale pro lásku, kterou jim na oplátku dávají.
Nakonec je nám obvykle dobře s lidmi, kteří
jsou tak trochu jako my sami, podobně přemýšlejí, mají rádi stejný druh zábavy
a odpočinku, stejné jídlo, stejné politické názory atd.
Jiné formy hluboké neshody mohou souviset s
otázkami pevné nebo volné výchovy dětí, utrácení nebo šetření peněz, jak často
bude sex atd. "Jsou to neshody v hodnotách, které partneři vyznávají a mít
někoho takového doma je hluboce frustrující zážitek."
V návaznosti na Freuda především W. Reich
zdůrazňoval význam sexuality pro vznik psychických poruch. Podle něho je
odvádění sexuální energie orgasmem předpokladem tělesné a duševní rovnováhy,
zatímco nahromaděné vzrušení vede ke stavu napětí, k celkové i specifické
svalové křeči, k duševnímu napětí a frustračním reakcím. Freud a Reich došli k
závěru, že úplné sexuální uspokojení má velký význam pro duševní vyrovnanost. V
opačné situaci dochází ke vzniku frustračního napětí.
Čím snaze je sexuální objekt dosažitelný, tím
menší je intenzita sexuálního vzrušení. Nesprávné je považovat chřadnoucí sex
za projev úbytku lásky. Gynekologové vypočítali, že se stačí 3 - 4 dny nevidět,
a jsme zase na vrcholu.
Pojetí partnerského vztahu ovlivňuje
individuální zkušenost (z dětství i z prvních lásek), dosažená vývojová úroveň
a aktuálně dominantní potřeby. Tyto potřeby bychom měli uspokojovat, pokud si
chceme zachovat duševní klid.
Muži i ženy se shodují v prvních dvou
požadavcích a to v důležitosti respektu a tolerance, stejně tak v porozumění a
komunikaci v partnerském vztahu. Jako třetí nejčastější odpověď ženy uváděli
spolehnutí a muži důvěru. Dalším shodným předpokladem spokojeného partnerského
vztahu je u mužů i žen láska.
Žádné komentáře:
Okomentovat