Při četbě knihy se možná pozastavíte nad
uvedeným rozdílem mezi muži a ženami a řekněte si: "Ne - to o mně neplatí,
tohle já nedělám." Možná že ne. V knize se zabýváme průměrným mužem a
průměrnou ženou..
Boj o přežití byl obtížný, ale vztahy byly
jednoduché. A tak tomu bylo po stovky tisíců let. Na sklonku každého dne se
lovci vrátili s kořistí, kterou rozdělili a ve společné jeskyni společně
snědli.
Po jídle se muži posadili okolo ohně, hleděli
do plamenů, hráli hry, vyprávěli si příběhy a vtipy. Šlo o prehistorickou verzi
současné četby novin nebo přepínání televizních programů pomocí dálkového
ovládání. Muži byli vyčerpání celodenním lovem a potřebovali se zotavit před
dalším dnem.
Až my lidé přijmeme sami sebe jako zvířata,
jejichž chování je vybroušeno miliony let evoluce, snaze porozumíme svým
základním potřebám a pohnutkám a budeme lépe přijímat sebe samé i ostatní. V
tom spočívá cesta ke skutečnému štěstí.
Žena pozná na jiné ženě, že se zlobí nebo se
cítí dotčena, kdežto o mužích obecně platí, že potřebují vidět slzy či výbuch
hněvu anebo musí dostat facku, aby poznali, že se něco děje. Stejně jako
většina samiček savců jsou i ženy vybaveny mnohem jemněji vyladěnými smyslovými
schopnostmi než muži. Protože pečovaly o děti a staraly se o
"hnízdo", potřebovaly schopnost zachytit jemné změny v náladách a
reakcích druhých. To, co se obvykle nazývá "ženskou intuicí", je
většinou pronikavá schopnost žen všimnout si nepatrných detailů a změn ve
vzhledu či chování ostatních.
Ochránkyně "hnízda", které chránily
bezpečí své rodiny, musely být schopny všimnout si i malých změn v chování
dětí, jež mohly signalizovat bolest, hlad, zranění, zlobu či smutek. Muži -
lovci nikdy nepobývali v okolí jeskyně dostatečně dlouho, aby se naučili číst
mimoslovní signály nebo chápat způsoby mezilidské komunikace. Neuropsycholog
profesor Ruben Gur z pennsylvánské univerzity na základě testů činnosti mozku
prokázal, že je-li mozek muže v klidovém stavu, utichá sedmdesát procent jeho
elektrické aktivity. Testy činnosti ženského mozku ukázaly, že během klidového
stavu pracuje devadesát procent mozku. Dokazuje to, že ženy neustále přijímají
a zpracovávají informace ze svého okolí. Ženy vědí vše o svých dětech, jejich
snech, nadějích, milostných dobrodružstvích, přátelích, tajných obavách,
myšlenkách, pocitech i neplechách. Muži tak nějak mlhavé tuší, že s nimi v domě
bydlí nějací malí lidé.
Zrak je prodloužením mozku na vnější straně
lebky. Sítnice na zadní straně oční bulvy obsahuje asi sto třicet milionů
tyčinek - receptorů světla -, které rozeznávají bílou a červenou, a sedm
milionů čípků, které rozeznávají barvy. Genetická informace pro čípky je
uložena v chromozomu X. Ženy mají dva chromozomy X, mají tedy více druhů čípků
než muži. Tento rozdíl je patrný ve způsobu, jakým ženy popisují barvy. Muži
hovoří o základních barvách, jako červená, modrá či zelená, kdežto ženy hovoří
o smetanové, vodové, kaštanové, slézové či jablkově zelené.
Lidský zdrak se vyznačuje výrazným bělmem,
které u ostatních primátů chybí. Díky existenci bělma jsou patrnější pohyby oči
a směr pohledu, což je velmi důležité pro lidskou komunikaci tváří v tvář. Oči
žen mají více bělma než oči mužů, neboť osobní komunikace v nevelkém prostoru
je nedílnou součástí jejich života. Více bělma umožňuje větší rozsah zrakových
signálů, ať už vysílaných či přijímaných, neboť je možno snaze odhalit, kterým
směrem se oči pohybují.
Ženy nejenže mají v sítnici více druhů čípků,
mají i lepší periferní vidění než muži.
Oči mužů jsou větší a jsou zvyklé na
"tunelové" vidění na velkou vzdálenost, které zajišťuje, že muži vidí
jasně a přesně přímo před sebe na značnou dálku, téměř jako dalekohled.
Nyní znáte důvod, proč současný muž bez
problému najde cestu ke vzdálenému cíli, ale není schopen nacházet věci v
ledničce, skříní či zásuvce.
Mozek žen je schopen oddělovat a třídit zvuky
a o každém z nich rozhodnout. Díky této schopnosti ženy dokážou naslouchat
partnerovi a zároveň vnímat hovor jiných osob. Tím se také vysvětluje, proč
muži jen s obtížemi vnímají rozhovor, když v místnosti hraje televizor nebo
cinká nádobí ukládáné do dřezu. Zvoní - li telefon, muži se dožadují ztlumení
hudby, vypnutí televize či přestávky v konverzaci.
"Nemluv se mnou tímto tónem! "
Většina mužů v tomto případě nemá ani potuchy, o čem žena vlastně hovoří.
Teď už je Chris úplně zmatený - jaká coury?
Jaká provokace? On si ničeho nevšiml. Když s ním totiž ta "coura"
hovořila, nevšiml si, že se pohupuje boky směrem k němu a vysunuje nohu, hraje
si se svými vlasy, hladí si stehno a ušní lalůčky, dívá se na něj dlouhými
pohledy, přejíždí po stopce své sklenky a žvatlá jako dívka školou povinná.
Nemá však ženskou schopnost zachytit signály
řeči těla ani zrakové či zvukové známky chování, při němž někdo usiluje o svůj
vlastní prospěch. každá žena na večírku si bez hnutí brvy všimla, co "ta
coura" dělá? Mezi všemi ženami v místnosti se rozšířila telepatická zpráva
"pozor, potvora". Většina mužů si vůbec ničeho nevšimla.
Když tedy muž v odpověď na obvinění tohoto
typu tvrdí, že o ničem neví, pravděpodobně mluví pravdu. Mozek mužů není
zařízen na zachycování detailů, ať už zrakových či sluchových.
Ženy s neurózou či depresí se uzdravily tím
rychleji, čím častěji byly objímány a čím déle tato objetí trvala.
Čich ženy je schopen analyzovat stav
imunitního systému muže. Slučuje - li se s jejím nebo je - li silnější, může
žena vnímat tohoto muže jako atraktivního či neodolatelně přitažlivého. Je - li
ženin imunitní systém silnější, pravděpodobně jí muž nepřipadá příliš
atraktivní.
I doma se muži chovají instinktivně a v
ložnici si vybírají lůžko či místo blíže ke dveřím. Je to symbolický akt obrany
vchodu do jeskyně. Přestěhuje - li se manželský pár do nového domova nebo bydlí
- li v hotelu, kde jsou dveře místnosti blíže lůžku ženy, může muž cítit neklid
a mít potíže se spánkem, aniž zná důvod. Řešení problému spočívá ve výměně
místa tak, aby spal blíže ke dveřím.
Žena může zároveň číst a poslouchat a mluvit.
Proč to nedokáže i muž? Proč trvá na tom, že je třeba ztišit televizi, zvoní -
li telefon? "Proč neslyší, co mu říkám, když si čte noviny nebo se dívá na
televizi?" - tento povzdech pronesla pravděpodobně každá žena na světě.
Odpověď zní: mužský mozek je naprogramován tak, aby dělal vždy jen jednu věc,
protože je specializovaný a má méně nervových vláken spojujících levou a pravou
hemisféru.
Přibližně padesát procent žen nedokáže ihned
říci, která ruka je která, pokud se nepodívají na prstýnek či znamínko na
některé ruce.
Sledují - li televizi společně ženy, je to
spíše jen záminka k rozhovoru. Proto se rády shromažďují například ke sledování
nenáročných seriálů, v nichž je jasná zápletka a jsou zřetelné i povahové vlastnosti
jednotlivých postav. Ženy dávají těmto pořadům přednost před složitými
detektivními a záhadným příběhy.
Existence specifické mozkové oblasti odpovědné
za řeč způsobuje, že dívky se učí cizím jazykům rychleji a snáze než chlapci.
Vysvětluje rovněž, proč dívky lépe zvládají mluvnici, interpunkci a pravopis.
Muž díky uspořádání svého mozku umí na konci
náročného dne odložit problémy stranou. Žena nedokáže nakládat s informacemi
podobným způsobem - problémy vyvstávají znovu a znovu a stále jí probíhají
hlavou. Žena se dokáže zbavit svých problémů jediným způsobem : když o nich
mluví. Jestliže tedy žena večer po náročném dní hovoří, nehledá řešení
problémů, ale chce se od nich osvobodit.
Muži využívají telefonu jako komunikačního
prostředku vhodného pro předávání faktů a informací ostatním; ženy chápou
telefon jako prostředek udržování vztahů.
Sedí - li muž u okna a zírá ven, snímání
činnosti jeho mozku by v tu chvíli ukázalo, že v duchu mluví sám k sobě. (Když
žena vidí muže zírajícího z okna, myslí si, že se asi nudí nebo zahálí, a
pokouší se na něj mluvit anebo ho něčím zaměstnat. Je - li muž takto vyrušen,
často se rozzlobí. Víme přece, že nemůže ve stejnou dobu dělat více než jednu
věc.)
Sedmdesát čtyři procent pracujících žen a
devadesát osm procent žen v domácnosti označuje za největší nedostatek svých
partnerů neochotu povídat si, zejména večer. Dřívější generace tento problém
neznalý, protože ženy tehdy mívaly hodně dětí a v jejich okolí se vyskytovaly
jiné ženy, které byly zdrojem podpory a rozhovorů. Současně matky, které
zůstávají v domácnosti, se pravděpodobně cítí osamělé a izolované, protože
jejich sousedky většinou chodí do práce. Pracující ženy si na nemluvné partnery
stěžují méně, protože během dne mohou hovořit s jinými lidmi. Z této situace
nelze činit nikoho - jsme první generací, která postrádá vhodný model rolí pro
úspěšný partnerský vztah.
U mužů je vzájemné přerušování a skákání si do
řeči známkou agresivity nebo soupeření. Jednoduchá strategie při komunikaci s
mužem spočívá v jeho nepřerušování.
Platí to i naopak - chce-li žena někoho
potrestat či dát mu najevo, že s ním není v přátelském vztahu, nemluví. Muži
toto chování často nazývají "tiché zpracovávání". Pokud žena
pohrozí:"Uz s tebou nikdy nebudu mluvit," neměla by se tato výhrůžka
brát na lehkou váhu.
Průměrném muži trvá asi devět minut, než si
ženino mlčení vysvětlí jako trest vůči sobě. V době do devíti minut si její
mlčení vysvětluje jako odměnu, jako ono vytoužené "ticho a klid".
Vysvětluje-li žena muži anebo mužům svůj nápad
nebo návrh a muž na toto vysvětlení reaguje, žena by neměla zpětně odrážet jeho
emoce, i když v rozhovoru se ženou by to udělala. Měla by si zachovat
bezvýraznou tvář, přikyvovat, "mručet" a nepřerušovat ho. Zjistili
jsme, že muži považují ženy naslouchající tímto způsobem za důvěryhodnější. Ty,
které zpětně odrážejí muzovy emoce, v očích mužů klesají a jsou považovány za
méně důvěryhodné a spolehlivé. Občas je muži dokonce považují za
"pomatené" či "praštěné"!
Řekněte mu třeba toto:"Rada bych si s
tebou promluvila o tom, jak jsem strávila den. Vyhovovalo by ti to po večeři?
Nepotřebuji, abys řešil nějaké problémy, jen chci, abys mě poslouchal."
Většina mužů bude na tuto žádost reagovat kladně, protože obsahuje určení času,
stanovení obsahu řeči a cíle - to vše jsou věci, na něž mužský mozek slyší.
Pokud při rozhovoru s mužem žena zvyšuje hlas
a muž ho snižuje, jde o neklamné znamení, že spolu flirtují.
V pracovní sféře je žena s hlubším hlasem
pokládána za inteligentnější, důvěryhodnější a spolehlivější. Mnohé ženy ve
snaze získat autoritu mylně zvyšují hlas, což však vzbuzuje dojem agresivity.
Chce-li se muž vyhnout hádce, neměl by po ženě
chtít, aby navigovala podle mapy.
Ženy řeší matematické úkoly převážně levou
proto jsou při počítání pomalejší než muži. Často také počítají nahlas.
Sedí-li muž na místě spolucestující, nejlépe
udělá, když zavře oči, zesílí rádio a přestane komentovat ženino řidičské
umění, protože všeobecně vzato jezdí ženy bezpečněji než muži. Žena svého muže
doveze do cíle - jen to možná bude trvat trochu déle, to je vše. Ale muž si
zatím může odpočinout a do cíle dorazí živý a zdravý.
Ženy kritizují mužův způsob řízení, protože
jeho prostorové schopnosti mu umožňují dělat rozhodnutí, která ženě připadají
nebezpečná. Pokud za sebou muž nemá několik jím zaviněných nehod, měla by žena
rovněž zavřít oči, odpočívat, nekritizovat a nechat muže řídit.
Když na čelní sklo vozu dopadnou první kapky
deště, ženy okamžitě zapínají stěrače. Muži to nedokážou pochopit. Čekají až do
chvíle, kdy na čelní sklo dopadne určitý počet kapek v poměru k rychlosti
stěračů. Jinými slovy, užívají své prostorové představivosti.
Pro muže je také mnohem příjemnější v klidu
navigovat a řídit, zatímco žena hovoří o zajímavých orientačních bodech a
pěkných místech v okolí.
Chlapci milují své hračky - proto také
devadesát devět procent všech vynálezů zaregistrovali muži. Dívky si také rády
hrají s hračkami, ale většinou je to přejde okolo dvanáctého roku, kdy se
začnou měnit v mladé dámy. Muži nikdy neztratí svou posedlost nepraktickými
hračkami, spojenými s využíváním prostorových schopností - jen za ně utrácejí
mnohem větší sumy peněz. Miluji miniaturní kapesní televizní přijímače, mobilní
telefony ve tvaru aut, počítačové hry a videohry, digitální kamery, světla
reagující na hlas a vše, co má motor. Pokud nějaká věc pípá, bliká a má nejméně
šest baterií, většina mužů ji touží, mít.
Je jasné, že neustálé cvičení a opakování
napomáhá k vytváření většího množství mozkových spojů potřebných pro daný úkol.
Krysy vyrůstající v klecích plných hraček mají více mozkové hmoty než krysy z
klecí bez hraček. Lidé, kteří odejdou do důchodu a nevěnují se žádné činnosti,
ztrácejí mozkovou hmotu, kdežto důchodci, kteří jsou duševně aktivní a mají
mnoho zájmů, si mozkovou hmotu nejen udržují na stejné úrovni, ale mohou
dokonce zvětšovat její množství.
Ženám nedělá potíže přiznat svůj omyl nebo
neznalost, protože v jejich světě je takové přiznání jednou z forem vzájemných
vztahů a vytváření důvěry.
Muži a ženy vnímají svět jinýma očima. Můžu
vidí věci, objekty a jejich vzájemné vztahy prostorově, jako by skládali
skládačku puzzle. Ženy vidí vše v širším kontextu a zároveň vnímají i drobné
detaily. Jednotlivé dílky skládačky a jejich vztahy k ostatním dílkům jsou pro
ně důležitější než jejich umístění v prostoru?
Může zajímají výsledky, cíle, postavení, moc a
boj s konkurencí; baví je úspěšně se dostávat věcem na kloub. Ženy se zaměřují
na komunikaci, spolupráci, lásku, účast a vzájemné vztahy.
Mozek dívek je naprogramován k reakcím na lidi
a tváře. Mozek chlapců reaguje na věci a jejich tvary.
Dívky touží po vztazích a spolupráci, chlapci
po moci a postavení.
Pokud dívky staví nějaké stavby z kostek, jsou
to většinou dlouhé, nízké budovy, stavěné s ohledenem na jejich imaginární
obyvatelé; chlapci mezi sebou soutěží, kdo postaví vyšší a větší stavbu.
Chlapci běhají, skáčou, perou se a hrají si na letadla či tanky. Dívky si
povídají, kteří chlapci se jim líbí a kteří naopak vypadají hloupě. Přijde-li
do skupiny předškolních dívek nová tvář, ostatní ji rychle přijmou mezi sebe.
Navzájem hned znají svá jména. Chlapci se k novému členů skupiny většinou
chovají neutrálně a vezmou ho mezi sebe tehdy, mají-li pocit, že jim může být
nějak užitečný. Na konci prvního dne nebude většina chlapců vědět, jak se nový
člen skupiny jmenuje, a nebudou znát ani žádné podrobnosti - budou však vědět,
jestli se s ním hrálo dobře nebo špatně. Dívky mezi sebe rády přijímají jiné a
mnohem více soucítí s postiženými nebo s těmi, kteří se nějak liší od
ostatních.
Dívky rády vytvářejí dobré vztahy s učiteli a
přáteli, kdežto chlapci učitele neberou vážně a nejraději sami zkoumají svět a
prostorové vztahy v něm.
Muži si cenili věcí, ženy vztahů. Tyto
preference jim diktuje struktura jejich mozku.
Veškeré výzkumy hodnotových preferencí
uskutečněné v devadesátých letech dvacátého století dokazují, že sedmdesát až
osmdesát procent mužů všude na světě stále považuje za nejdůležitější součást
svého života práci a sedmdesát až osmdesát procent žen pokládá za
nejdůležitější rodinu. Důsledek Těchto hodnotových preferencí je následující:
Je-li žena nespokojená ve svých osobních vztazích, nemůže se soustředit na
práci. Je-li muž nespokojený v práci, nemůže se soustředit na vztahy.
Ženy často říkávají, že partnerský vztah je
mnohem důležitější pro ně než pro jejich partnery. Je tomu skutečně tak.
Porozumíte-li podstatě tohoto rozdílu, budete oba spokojenější a nebudete
chování partnera chápat jako nevlídnost či obtěžování.
Rozčilená žena vzrušeně hovoří se svými
přáteli ; rozčilený muž jde a začne něco opravovat.
Aby jí dokázal svou lásku, zlezl pro ni
nejvyšší hory, přeplaval nejhlubší oceány a přešel nejrozlehlejší pouště.
Opustila ho, protože nikdy nebyl doma.
Ženy sní o lásce a romantice, muži o rychlých
autech, výkonnějších počítačích, lodích a motocyklech. To jsou věci, se kterými
muži umí zacházet a které mají spojitost s mužskou prostorovou schopností a s
jejich sklonem stále "něco dělat ".
Mužova biologická potřeba je postarat se o
svou ženu. Její uznalost a ocenění tohoto úsilí potvrzuje jeho úspěch. Je-li
žena šťastná, cítí se muž spokojený. Není-li šťastná, má muž pocit, že selhává,
protože se o ni nedokáže dostatečně dobře postarat. Muž si často stěžuje svým
přátelům: "Nikdy nedokážu, aby byla spokojená." To je pro muže
dostatečný důvod, aby opustil vztah kvůli jiné ženě, která je spokojená s tím,
jak se o ni dokáže postarat.
Ženy neopoustějí muže kvůli nespokojenosti s
tím, jak je dokáže zabezpečit, ale proto, že se cítí emocionálně neuspokojené.
Pokud si muž sám neřekne o radu, nedávejte mu
ji - řekněte mu, že máte důvěru v jeho schopnosti.
Naléhá-li žena na muže, aby hovořil o svých
problémech či pocitech, setká se s nechutí, neboť muž to chápe jako kritiku -
domnívá se, že žena si myslí, že je neschopný, a nabízí mu lepší řešení. Žena
se ve skutečnosti snaží, aby se muž cítil lépe. Nabídnout radu je pro ni
znamením vztahu plného důvěry a nikoli příznakem slabosti druhého.
Mluvením o problémech se žena zbavuje stresu.
Chce, aby ji muž poslouchal, nikoli řešil problémy.
Hovoří-li žena o svých problémech, muž ji
neustále přerušuje a nabízí jí řešení. Nemůže si pomoci - jeho mozek je tak
naprogramován. Muž se domnívá, že ženě pomůže, bude-li znát řešení. Ale ona
touží jen po tom, aby mohla mluvit, a jeho řešení ji nezajímají. Muž si proto
začne připadat neschopný a neúspěšný anebo se ho zmocní pocit, že ho žena ze
svých problémů obviňuje. Ona však nechce slyšet řešení, chce jen mluvit a touží
po někom, kdo by poslouchal.
Při stresu se v mozku může aktivuje centrum
prostorové schopnosti a logického uvažování. V mozku ženy se aktivuje centrum
řeči, žena začne mluvit a mluví často bez přestávky ke komukoli, kdo je ochoten
naslouchat.
Máte-li co do činění s rozhněvanou nebo
rozrušenou ženou, nenavrhujte jí řešení a nezpochybňujte její pocity - dejte
jen najevo, že jí posloucháte.
Odmítne-li žena přijmout mužovo nabízené
řešení, muž zkusí další strategii: pokusí se problém zredukovat slovy:
"Vždyt vlastně o nic nejde," "Přeháníš," "Zapomeň na
to," "To nevadí." Tyto výroky ženu rozzuří. Začne mít pocit, že
muže vlastně nezajímá, protože ji vůbec neposlouchá.
Ženy jsou zvyklé hovořit vně své hlavy, tedy
nahlas, kdežto muži hovoří v duchu sami k sobě. Ve svém mozku totiž nemají
žádné specifické centrum řeči. Má-li muž problém, hovoří mlčky sám k sobě, žena
mluví s ostatními lidmi. Je-li tedy muž pod tlakem problémů či stresu, přestane
mluvit. Pracuje pravou polovinou mozku, snaží se najít řešení a přestává
používat levou polovinu mozku k naslouchání či mluvení. Jeho mozek totiž
zvládne ve stejnou dobu jen jednu činnost.
Muž chce sedět na skále a dumat nad možným
řešením problémů. A potřebuje u toho být sám. Klíčové slovo předcházejících vět
je sám. Na jeho skálu za ním nikdo nesmí, ani jeho nejlepší přátelé. Jeho
nejlepší přátele z řad mužů by však ani nenapadlo chodit za ním. Žena pociťuje
naléhavou touhu vyšplhat na skálu a může utěšovat. Utrpí však těžký šok, když
ji muž shodí dolů!
Ženy by se měly naučit, že odejde-li muž na
svou skálu, musí ho tam nechat o samotě přemýšlet. Častokrát mívají pocit, že
mužovo mlčení znamená, že je nemá rád nebo ze se na ně zlobí. Je tomu tak
proto, že žena, která nemluví, se skutečně zlobí. Pokud však žena muže nechá
sedět na jeho skále s šálkem čaje a sušenkami a nenutí ho k hovoru, bude mu
dobře? Až vyřeší svůj problém, sleze ze skály, bude opět spokojený a začne
hovořit.
Mezi různé způsoby "sezení na skále
" patří čtení novin či časopisů, squash, rybaření, tenis, golf, opravování
porouchaných předmětů či sledování televize. Zdá se, že stimulace prostorových
schopností může zrychluje proces řešení problému.
Přetažení muži ve stresu pijí alkohol a útočí
na cizí státy. Přetažené ženy ve stresu jedí čokoládu a útočí na obchody a
nákupní centra.
Takové naprosté uzavření bývá pro ženu zdrojem
obav a strachu, protože ona by takto jednala pouze tehdy, pokud by byla
zraněná, obelhaná nebo týraná. Předpokládá, že stejně je tomu i u muže - určitě
ho zranila natolik, že ji už nemiluje. Snaží se ho přemluvit k hovoru, muž však
odmítá a myslí si, že žena nemá dostatečnou důvěru v jeho schopnost řešit
problémové situace. Cítí-li se žena zraněná a nemilovaná, zmlkne. Muž se domnívá,
že potřebuje klid a čas pro sebe, a tak se sebere a odejde s přáteli do hospody
nebo jde čistit karburátor u auta. Pokud se muž úplně uzavře do sebe, nechejte
ho být, bude zase v pořádku. Uzavře-li se do sebe žena, je to problém, a nastal
čas na velkou diskuzi.
Žena, která je rozzlobená či jinak emocionálně
rozrušená, často pláče, křičí, vzrušeně gestikuluje a používá emocionálně
zabarvená přídavná jména, kterými vyjadřuje, jak se cítí. Žena v takovém stavu
chce být láskyplně utěšována.
Pro ženu je nakupování něco jako rozhovor -
nemusí mít žádné zvláštní téma či cíl a může po několik hodin probíhat
neurčitým a neuspořádaným způsobem. Ženy nakupování těší a odpočívají při něm,
ať už něco koupí či ne. Z takového nákupu by muže během dvaceti minut ranila
mrtvice. Muž potřebuje mít cíl, terč, který může zasáhnout, a časový rozvrh. To
mu dodává energii. Koneckonců je přece lovcem, je to jeho práce. Chce rychle
skolit kořist a odtáhnout ji domů.
Ženské hormony ovlivňují složení dívčího těla
: dvacet šest procent tuku a dvacet procent bílkovin? Tento poměr je pro mnohé
ženy zdrojem frustrace. Zvýšené procento tuku v dívčím a ženském těle je
zdrojem zásoby energie pro dobu kojení a pojistkou pro časy hladovění. Ženské
hormony se přidávají do potravy hospodářských zvířat, neboť způsobují přibírání
na váze. Mužské hormony zmenšují množství tuku a způsobují nárůst svalové
hmoty, takže jsou pro vykrmování nevhodné.
Podstata našich emocí - lásky, zármutku,
štěstí - je biochemická.
Když anglický vědec Francis Crick se svými
kolegy získal Nobelovu cenu za medicínu, neboť rozluštil kód DNA, který určuje
charakter genů, ohromil vědecký svět prohlášením: "Vaše radosti, smutky,
vzpomínky, ambice, vás pocit identity, svobodná vůle a láska nejsou ničím jiným
než reakcí obrovského množství nervových buněk."
Hlavní chemikálie, díky níž zažíváme
povznesené a radostné pocity ze zamilování, se nazývá fenyletylamin. Je
příbuzný s amfetaminy a obsahuje ho i čokoláda. Patří k chemickým látkám, díky
nimž se nám rozbuší srdce, zpotí dlaně, rozbouří žaludek a rozšíří zorničky.
Další z těchto chemických látek je adrenalin, díky němuž srdce tluče rychleji,
cítíme se čilí a je nám skvěle. Patří k nim i endorfiny, které jsou ve spojení
s imunitním systémem.
Při polibku s vytouženým partnerem provedl
mozek vás obou bleskovou analýzu slin a rozhodl o vaší genetické slučitelnosti.
Mozek ženy rovněž provedl chemický rozbor stavu mužova imunitního systému.
Všechny pozitivní chemické reakce vysvětlují,
proč jsou zamilování lidé zdravější a neonemocní tak často jako ostatní.
Zamilovanost je skvělá pro zdraví.
Estrogen je ženský hormon, díky němuž je žena
celkově spokojená a daří se jí dobře. Hraje hlavní úlohu při ženině péči o
rodinu a domov. Má utišující a zklidňující efekt. Rovněž zlepšuje paměť, což
vysvětluje, proč mají mnohé ženy po menopauze problémy s pamětí.
V ženské reakci na "dětský" tvar
těla můžeme najít vysvětlení i pro skutečnost, že mateřské typy žen se často
vdávají za zavalité muže malého vzrůstu a baculatých tváří.
Až do padesátých let, kdy byla na trh uvedena
antikoncepční pilulka, nikdo netušil, že ženy střídavě prožívají emocionální
pohodu a krizi. Během prvních jednadvacet dnů po menstruaci převládá hormon
estrogen, který u většiny žen před menopauzou vede k pocitu spokojenosti,
štěstí a k pozitivním životním postojům. Chuť na sex se postupně zvyšuje, žena
nejpravděpodobněji otěhotní přibližně mezi osmnáctým a jedenadvacátým dnem po
menstruaci. V této době je v jejím organismu také nejvíce testosteronu.
Mezi dvacátým prvním a dvacátým osmým dnem po
menstruaci výrazně poklesne hladina ženských hormonů a tento pokles způsobí
soubor příznaků, známých jako premenstruační tenze nebo premenstruační syndrom.
Pro mnoho žen to znamená pocity sklíčenosti, nespokojenosti, deprese, někdy i
sebevražedné sklony.
Mužské hormony, zejména testosteron,
vyvolávají agresivitu, čehož muži dříve využívali k lovu a zabíjení kořisti.
Lidstvo přežívá díky testosteronu, neboť pod jeho vlivem muži shánějí potravu a
bojují s nepřáteli. Testosteron rovněž způsobuje, že muži mívají vousy, pleš,
vynikající schopnost prostorové orientace a hlubší hlas než ženy. Muži s
basovým či barytonovým hlasem mají dvakrát vyšší počet ejakulací za týden než
muži tenorového hlasu.
S množstvím testosteronu je kupodivu spojena
rovněž levorukost a astma. Dnes jiz také víme, že muži, kteří nadměrně kouří či
pijí alkohol, si snižují hladinu testosteronu v krvi.
U žen dochází k opačnému procesu - po
menopauze se snižuje hladina estrogenu a zvyšuje poměrná hladina testosteronu.
Z tohoto důvodu se ženy mezi čtyřicátým pátým a padesátým rokem náhle stanou
asertivnějšími a sebejistějšími.
V každém oboru činnosti mají nejlepší a
nejvýkonnější vyšší hladinu testosteronu než ti, kterým se nedaří tak dobře.
Nejnižší hladinu testosteronu mají duchovní, což dokazuje jejich nízkou
dominanci a nízkou sexuální aktivitu.
Vysoká hladina testosteronu vyvolává výraznou
úspěšnost, ale platí to i naopak - úspěchy zvyšují hladinu testosteronu v
organismu.
Neustále zvýšená hladina testosteronu má však
i svou odvrácenou stránku. Deprimující svědectví o této skutečnosti pochází z
Ameriky: po dobu třiceti let bylo z výzkumných důvodů sledováno 118 studentů
práv. Ti, kteří vykazovali vysokou úroveň nepřátelství a agresivity, umírali
během zkoumaného období čtyřikrát častěji než neagresivní právníci. Z tohoto
důvodu by si chlapci měli už od dětství zvykat na pravidelnou pohybovou
aktivitu.
Muži s vysokou hladinou testosteronu nemívají
potíže s orientací v mapách, orientací v prostoru, hraním videoher či
zasahování cíle. Rychle jim rostou vousy, mají rádi "lovecké" sporty
jako je fotbal, kulečník či automobilové závody a nedělá jim potíže parkování.
Testosteron rovněž napomáhá soustředění na jednu jedinou věc a zvyšuje odolnost
vůči únavě.
Číňané mají výrazně nižší hladinu testosteronu
než běloši, což je patrné i z jejich slabšího ochlupení a téměř nevyskytujícího
plešatění.
Muži dosahují lepších výsledků v orientaci v
mapách na podzim, kdy mají nejvyšší hladinu testosteronu.
Příroda ukládá přebytečné zásoby tuku na těle
tak, aby nenarušila činnost životně důležitých orgánů. Proto okolo srdce, mozku
či genitálií nebývá uložen téměř žádný tuk. Ženy mají ještě jeden životně
důležitý orgán - vaječníky. Proto se ženám neukládá tuk v oblasti břicha. Muži
naopak mívají tzv. "pivní bříško" a tuk se jim usazuje i na zádech.
Zřídkakdy je však k vidění muž s tlustýma nohama. Ženám se přebytečný tuk
ukládá na stehnech, bocích, hádku a nadloktí. Slouží jako zdroj energie pro dobu
kojení. Kdyby měli muži vaječníky, měli by rovněž silnější stehna a plošší
břicho. Jsou-li ženám operativním způsobem odstraněny vaječníky, začne se jim
ukládat tuk v oblasti břicha.
Během šestého až osmého týdne po početí obdrží
plod, z něhož se má vyvinout chlapec, značnou dávku mužských hormonů zvaných
androgeny, díky níž se utvoří mužské genitálie, a druhou dávku androgenů, která
změní naprogramování mozku z ženského na mužské. Nedostane-li plod ve vhodnou
dobu dostatečnou dávku hormonů, mohou nastat dvě možnosti. V jednom případě se
chlapec narodí s mozkem, jenž je naprogramován více žensky než mužsky, z tohoto
chlapce se po pubertě pravděpodobně stane gay. V druhém případě se chlapec
narodí se zcela ženským mozkem a muzskymi genitáliemi. Z tohoto muže bude
transsexuál, to jest člověk, jenž je biologicky příslušníkem jednoho pohlaví,
avšak ví, že patří k pohlaví opačnému.
Většinu případů homosexuality vyvolávají
faktory objevující se během prenatálního vývoje, okolo pěti let věku dítěte je
homosexualita již jasně daná a dotyčná osoba ji nemůže ovlivnit.
Za homosexualitu mohou hormony, není to
záležitost rozhodnutí.
Častým objektem výzkumů jsou jednovaječná
dvojčata, která byla po narození oddělena a vychovávána v různých rodinách a v
odlišném sociálním prostředí.
Z výzkumů vyplynulo, že mnoho povahových rysů
je vrozených, například neuroticismus, deprese, introverze a extroverze,
dominance, sportovní nadání a věk první sexuální zkušenosti.
Lidé s velkým počtem rýh na levé ruce jsou
lepší a dovednější v "ženských" činnostech.
Co potlačuje produkci testosteronu? Hlavními
viníky jsou stres, nemoc a užívání některých léků.
Když císařovna ve staré Číně otěhotněla,
nesměla vidět ani slyšet nic nepříjemného. Nesměla používat hanlivých či
hrubých výrazů, nesměla přemýšlet o negativních věcech a stýkat se s nemocnými
či depresivními lidmi. Všechny tyto zákazy existovaly proto, aby nenarozené
císařské dítě nezažívalo žádný stres. Moderní výzkumy potvrzují, že tyto zákazy
byly velmi vhodné a moudré.
Nové výzkumy provedené doktorkou Vivette
Gloverovou z londýnské nemocnice Chelsea dokazují, že ženám prožívajícím v
těhotenství velký stres se rodí děti neschopné vyrovnat se se stresujícími
situacemi.
Má-li tedy žena v úmyslu otěhotnět, měla by
začít uvažovat o klidnějším způsobu života a prozkoumat, zda se v jejím
životním prostředí nevyskytují zdroje nepřiměřeného stresu. Je rovněž vhodné
poradit se s lékařem, zda léky, které užívá, nemohou ovlivňovat hladinu hormonů
v organismu.
Porozumíme-li rozdílnostem ve struktuře mozku
může a ženy, budeme k sobě navzájem tolerantnější, budeme mít pevněji v rukou
svou budoucnost a budeme pozitivněji smýšlet o svých záměrech a rozhodnutích.
Centrem sexu v mozku je hypothalamus, který
reaguje na testosteron. Muži mají nejen větší hypothalamus, ale mají také
desetkrát až dvacetkrát vyšší hladinu testosteronu než průměrná žena. Tím se
vysvětluje, proč muži mají chuť na sex vždy, kdežto o ženách to všeobecně
konstatovat nelze. Vysoká hladina testosteronu u homosexuálů způsobuje
neustálou touhu po sexu. Lesbičky mají rovněž vyšší hladinu testosteronu než
heterosexuální ženy, a tudíž více touží po sexu.
Hladina testosteronu v organismu muže se v průběhu
dospělosti snižuje a odpovídajícím způsobem se snižuje i míra jeho sexuální
touhy. Sexuální touha ženy naopak v průběhu let pomalu roste a vrcholu dosahuje
mezi třicátým šestým až třicátým osmým rokem. Tento rozdíl vysvětluje častý
výskyt vztahů starší žena - mladší muž. Mladí muži jsou schopni výkonů, po
nichž starší ženy dychtí. Mužova sexuální výkonnost ve věku devatenácti let je
v souladu s ženinou sexuální touhou mezi jejím třicátým a čtyřicátým rokem.
Sexuální touha ctyricetiletého může odpovídá touze ženy okolo dvaceti let, což
naopak vysvětluje vztahy starší muž - mladá žena. Mezi partnery v těchto věkově
nerovnoměrných vztazích většinou bývá asi dvacetiletý rozdíl.
Testosteron je hlavním zdrojem pocitu, kterému
říkáme sexuální touha, a láska je směsicí chemických a elektrických reakcí.
U žen je tomu tak, že se smísí psychologické
faktory jako je důvěra, pocit blízkosti a celková spokojenost, a vytvoří
podmínky, díky nimž se z mozku uvolní potřebné hormony. Mužský mozek potřebné
hormony uvolňuje kdykoli a kdekoli.
Ženina touha po sexu je výrazně ovlivněna
právě probíhajícím událostmi. Pokud jí hrozí propuštění z práce, pracuje na
náročném projektu, splátky za dům se právě zdvojnásobily, děti jsou nemocné, v
dešti promokla skrz naskrz anebo se jí zaběhl pes, nebude mít na sex ani
pomyšlení. Bude toužit jen po tom, aby si mohla lehnout a spát.
Když se stejné události přihodí muži, bude
toužit po sexu jako po prášku na spaní, jako po prostředku, který uvolní napětí
nashromážděné za celý den.
Muži většinou toto rozdílné pojetí vztahu
nechápou. Muž se může chovat celý den jako nejskvělejší gentleman, ale jeho
partnerka ho večer stejně odmítne, protože nemůže zapomenout, jak před dvěma
týdny urazil její matku.
Latinské ženy mají sexuální styk častěji než
černošky či bílé ženy., černošky dosáhnou orgasmu při každém sexuálním styku o
padesát procent pravděpodobněji než bělošky. Asijští muži udávají nejmenší
počet sexuálních styků, což je v souladu s jejich nižší hladinou testosteronu.
Čím inteligentnější respondenti, tím méně
sexuální touhy i sexuálních styků.
Velké pracovní nasazení i značnou sexuální
touhu pravděpodobně způsobuje vyšší hladina testosteronu.
Množství testosteronu v organismu mužů během
dne stoupá a klesá v pěti až sedmi vlnách. Nejvyšší hladinu testosteronu mívají
muži při východu slunce (až dvakrát vyšší než v jiných denních dobách) - to je
doba, kdy se kdysi vydávali na lov. Večer, kdy muž "hledí do ohně",
je hladina testosteronu v jeho organismu v průměru o třicet procent nižší.
Sex výrazně zlepšuje zdravotní stav člověka.
Sex zvyšuje hladinu testosteronu v organismu, díky čemuž se kostí stávají
silnějšími a sílí i svaly. Rovněž se zvedá hladina "dobrého"
cholesterolu.
Sexuoložka dr. Beverley Whippleová
říká:"Behem sexu se vyplavují endorfiny, které přirozeným způsobem
potlačují bolest a pomáhají proti bolestem hlavy a artitidě."
Těsně před orgasmem se uvolňuje hormon DHEA
(dehydroepiandrosteron), který zlepšuje rozpoznávací schopnosti, zlepšuje stav
imunitního systému, brání růstu nádorů a posiluje kosti. U žen se během
sexuálního styku uvolňuje hormon oxytocin, který vyvolává touhu po doteku, a
rovněž se zvyšuje hladina estrogenů. Vyšší hladina estrogenu u žen má spojitost
s lepší kvalitou kostí a výkonnějším kardiovaskulárním systémem. Všechny tyto
hormony chrání srdce a ovlivňují délku života. Více sexu se tedy rovná delšímu
životu a menší míře stresu.
Můžeme očekávat, že budoucí generace můžu
budou mnohem méně potentní než současní muži. Již po několik generací se mužům
stabilně zmenšují varlata a snižuje se produkce spermatu. Existují důkazy, že
naši předkové měli mnohem větší varlata než současní muži.
Současní muži produkují ve srovnání s muži ve
čtyřicátých letech přibližně o polovinu méně spermií, jsou tedy méně "mužní".
Mozek muže je naprogramován k vnímání ženských
tvarů, proto mají u mužů velké úspěchy erotické zrakové vjemy. Ženy ze všeho
nejvíce touží po milých slovech. Ženina citlivost k verbální něžnostem dosahuje
takové míry, že mnohé ženy při naslouchání sladkým slovíčkům svého milého
zavírají oči.
Muži chtějí lásku, ale mohou se na ni vyladit
jen prostřednictvím sexu.
Klíčem k dobrému vztahu je sex. Je-li sex
skvělý, celý vztah se výrazně zlepší.
Žádný člověk by neměl dělat nic, co mu není
příjemné, ale volný prostor pro diskuzi o potřebách partnera pomáhá vytvářet
láskyplný vztah.
Máte-li pas v rozmezí 67-80 procent míry boků,
přitahujete pozornost mužů i tehdy, máte-li pět až deset kilo navíc. Pro muže
je totiž základním kritériem křivka pas-boky.
My lidé jsme jedinými primáty, kteří mají
vyčnívající hýždě. Je tomu tak ze dvou důvodů: za prvé pomáhají udržovat
vzpřímenou postavu a za druhé zajišťují, aby muž během sexuálního styku dokázal
udělat silný pohyb pánví vpřed, a zajistil tak co nejpravděpodobnější
oplodnění.
Muž často vstupuje do nového vztahu
prostřednictvím sexu, a teprve potom zkoumá, zda existují možnosti dalšího
vývoje.
Muž byl odedávna lovcem a dárcem potravy,
proto je zřejmé, že poskytne-li ženě potravu, roznítí tak její prvotní a
základní ženské pocity.
Poskytnutí potravy je totiž důkazem mužovy
péče o její spokojenost a přežití. Ještě hlubší význam má, uvaří-li muž jídlo
sám. Probouzí tak v sobě i v ní starobylé základní pocity.
Chce-li muž zapůsobit na ženu, měl by rozdělat
oheň, a to i tehdy, má-li k dispozici jen plynová kamna. Romanticky působí
skutečnost, že se muž stará o ženiny potřeby, nikoli oheň sám.
Věda je pomalá a neohrabaná a trvá roky, než
jsou její poznatky začleněny do systému vzdělávání. Vzdělávání tedy zůstává na
vás. Jediné tak můžete doufat v šťastný a obohacující vztah, takový, jaký si
zaslouží muži i ženy.
Žádné komentáře:
Okomentovat