Antropologové z Univesity of New Mexico
zkoumali v letech 2014-2015 zdraví u 85 skupin bolivijského indiánského kmene
Tsimane, které žijí v amazonském pralese. A zjistili, že příslušníci
šestnáctitisícového kmene mají zřejmě nejdravější cévy a srdce na světě.
Důkladné testy včetně magnetické rezonance podstoupilo 705 dospělých indiánů ve
věku od 40 do 94 let. U 85 % z nich nebyly zjištěny kardiovaskulární problémy
žádné, u 12 % velmi nepatrné a pouhá 3 % měla riziko střední až vážné. Přičemž
u Tsimanů ve věku nad 75 let čelilo tomuto zvýšenému riziku jen 8 % z nich - na
světě není populace, u které by lékaři zaznamenali tak skvělý stav oběhového
systému. Pro srovnání: studie, prováděna na vzorku 7 000 dospělých Američanů,
ukázala jen u 14 % z nich srdce a cévy bez rizika. A střední až vážně riziko
ucpání tepen hrozilo více než 50 % osob a další trable se srdcem ve vyšším věku
až u 80 % Američanů. Ukázalo se, že 80letý indián z bolivijské džungle má srdce
a tepny v lepším stavu než padesátiletý Američan.
Hlavní důvody, proč jsou na tom Indiáni v
amazonské džungli tak dobře?
Za prvé pozitivní vztah k životu a pravidelný
denní režim.
Za druhé pravidelný pohyb. Každý člen kmene tráví
nejméně šest hodin denně tělesnou aktivitou a ujde v průměru 16 000 kroků - u
80letý indiánský kmet toho nachodí víc než čtyřicátník v USA. Jen desetinu
času, kdy jsou vzhůru prosedí, zatímco v případě vyspělé západní civilizace je
to přes 50 procent.
A třetím důležitým faktorem je strava, která
výrazně ovlivňuje právě složení střevní mikroflóry. Jídelníček Tsimanů tvoří ze
14 % proteiny - 7 % z rybího masa a 7 % z masa divokých prasat, talířů a
kapybar. Zhruba 72 % přijatých kalorií pochází pak že sacharidů - z rýže,
ořechů, kukuřice, banánů a dalšího ovoce. A zbylých 14 % připadá ve stravě na
tuky.
Kouření holdují indiáni v džungli jen
výjimečně, nesedí u televize, nejezdí autem a pravidelně spí.
Námitky, že důvodem železného zdraví Tsimanů
můžou být geny, autoři studie publikované v prestižním lékařském časopise The
Lancet odmítají. Už proto, že jak i někteří Tsimanové opouštějí životní styl
svých předků, rostou jim rychle v krvi hladiny cholesterolu v krvi a zhoršují
se i další ukazatele.
Ostatně důkazem, jak velkou roli strava ve
zdraví člověka hraje, bylo i podrobné zkoumání 5 300 let staré mumie, tzv.
Ötziho, nalezené v roce 1991 v italských Alpách.
Tělo zhruba 45letého pravěkého lovce, které se
dochovalo dokonale zakonzervované ledem, vykazovalo na tepnách příznaky
pokročilé aterosklerózy a v o něco vyšším věku by Ötzi čelil vysokému riziku
infarktu či mozkové mrtvice. Přitom byl štíhlý (165 cm, 50 kg), měl spoustu
pohybu a ani kouření neholdoval. Důvodem onemocnění tepen byla strava. Analýza
obsahu žaludku ukázala, že Ötzi jedl především masitou stravu s až překvapivě vysokým
obsahem tuků. V jeho žaludku vědci objevili kromě jiného zbytky tuku z divoce
žijících kozorožců a masa z jelena.
Téma 38/ 2018
Žádné komentáře:
Okomentovat