Zatím to byl ideální konec pro banánovou slupku nebo kávovou sedlinu. Ve státě Washington a ve Švédsku teď ale můžete zkompostovat posmrtně sami sebe. Po proceduře z vás zbyde necelý kubík humusu, kterým mohou pozůstalí pohnojit vaši sbírku zahradních růží nebo oblíbený jabloňový sad.
Kompostování představuje ekologickou alternativu ke kremaci nebo klasickému pohřbu a poptávka po jeho legalizaci stoupá i v ostatních zemích napříč Evropou. Probíhá tak, že jsou lidské ostatky uložené společně s dřevěnými třískami, vojtěškou nebo slámou do speciálního válce na více použití. V něm se směs tři dny ohřívá na 55 stupňů Celsia. Tělo se včetně kostí a zubů rozloží do 30 dnů a vzniklý necelý kubík humusu je předán pozůstalým. „Smrt rozhodně není naší největší ekologickou zátěží, můžeme ale i v této oblasti hledat ohleduplné varianty,“ řekla deníku The Guardian profesorka půdní vědy a udržitelného zemědělství na Washingtonské státní univerzitě Lynne Carpenter-Boggs. Proces, známý jako přirozená organická redukce, přemění mrtvolu na živnou půdu za čtyři až šest týdnů. Tělo je umístěno do ocelové nádoby spolu s organickým materiálem a díky pečlivé regulaci vlhkosti a poměru oxidu uhličitého, dusíku a kyslíku vytváří systém ideální podmínky pro třídu teplomilných mikrobů, které podle vědců dramaticky urychlují normální rychlost rozkladu. Při pilotních kompostováních se zjistilo, že se všechno včetně kostí a zubů spolehlivě změní na kompost, je třeba jen vytřídit a recyklovat umělé klouby, zubní náhrady nebo kardiostimulátory. Kompostovací proces spotřebuje osminu energie kremace, která podle Carpenter-Boggs jen v USA vyprodukuje za jedno tělo tolik oxidu uhličitého jako spálení 800 000 barelů ropy nebo jako jeden let z Londýna do Říma.
Žádné komentáře:
Okomentovat