Pivo je pro plnoleté výborným nápojem na zapití smaženice. Jsou však houby, k nimž alkohol nelze doporučit ani zletilým. Takovým příkladem je hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius). Při použití této houby pro kulinářské účely je ale nutné pamatovat na dvě věci. Plodnice je třeba velmi rychle po sběru zpracovat, protože se záhy rozpustí na černou kapalinu podobnou inkoustu (proto druhový název – inkoustový). Hnojník totiž po dosažení určitého stupně zralosti plodnice začne produkovat enzymy, které plodnici stráví zaživa, což napomáhá šíření výtrusů v této kapalině rozptýlených.
Co je ale pro praktického houbaře nejdůležitější, po požití jídla z hnojníku se nesmějí pít alkoholické nápoje, a to až několik dní, jinak se dostaví prudký efekt jako po léku pro léčbu alkoholové závislosti disulfiramu – antabusu. Hnojník totiž obsahuje aminokyselinu koprin, který se v těle metabolizuje na glutamát a 1-aminocyklopropanol. Podobně jako antabus i 1-aminocyklopropanol blokuje v játrech enzym aldehyddehydrogenázu. Na molekulární úrovni to dělá trochu jiným způsobem, ale výsledný efekt je stejný a u 1-aminocyklopropanolu je inhibice navíc nevratná, takže je třeba počkat, až játra vyrobí nový enzym. A to může trvat několik dní.
Etanol je v játrech odbouráván alkoholdehydrogenázou na toxický acetaldehyd, způsobující nepříjemné efekty kocoviny, jako jsou bolesti hlavy a zarudnutí. Aldehyddehydrogenáza dále odbourává acetaldehyd na neškodnou kyselinu octovou, která je následně strávena. Pokud tedy aldehyddehydrogenázu zablokujeme 1-aminocyklopropanolem, acetaldehyd se v těle nahromadí a způsobí už po velmi malé dávce prudkou kocovinu.
Martin Hrubý
Žádné komentáře:
Okomentovat