strach WHO

WHO jako komplic.

V Pekingu to vědí také, ačkoli strach tamních mocných je jiného druhu. Prezident Si Ťin-pching vsadil svůj politický osud na vytváření obrazu vlastní úspěšnosti doma i v zahraničí – a najednou je tu protivný virus. Co s tím? Intriky, lži a vydírání, přece.

Číňané informovali o nákaze Světovou zdravotnickou organizaci již v poslední den loňského roku. Přesný obsah rozhovoru Pekingu s vedením světozdravotníků neznáme, ale je pravda, že obě strany o nákaze mlčely, pokud to jen trochu šlo. Na Západě si to leckdo vykládá tak, že se WHO stala v čínském světovém zdravotnickém podvodu komplicem. Pekingu šlo zejména o to, aby WHO nevyhlásila pandemii. Ještě 5. března proto byl koronavirus oficiálně jen „emergency“, nepředvídanou událostí; na obávaný výraz pandemie došlo až o týden později, kdy již byly nakaženy statisíce lidí a další zatloukání přestalo mít smysl.

Tady se zase báli lidé z WHO. Jednak toho, že když Číňanům nevyhoví, práskne Si Ťin-pching dveřmi a veškeré informace o průběhu neštěstí zůstanou pod čínským zámkem. A kromě toho je tu nepohodlný fakt, že Čína je po USA druhým největším zdrojem příjmů WHO. Pandemie je zlá, ale plat je přece jenom plat.

Daniel Deyl