Je lehké propadnout strachu z šokových rizik – tedy ze situací, kdy náhle a během krátké doby přichází o život velké množství lidí. Nový koronavirus by takovým šokovým rizikem mohl být, stejně jako letecká neštěstí, teroristické útoky nebo jiné pandemie. Když oproti tomu umírají lidé během celého roku, nikomu to strach nenahání, i kdyby jich nakonec bylo výrazně více.
Příkladem je silniční doprava: v r. 2019 přišlo v Německu o život přes 3000 osob, stejně tolik, kolik zatím zemřelo lidí na nákazu koronavirem po celém světě. U nás se ale na dálnicích téměř nikdo nebojí.
V Německu také zemřelo téměř pětkrát tolik osob pádem z žebříku nebo na ledě, než celosvětově na nákazu koronavirem. Nebo si vzpomeňme na 18.000 osob, které ročně zemřou chybou lékařů. Proč se, navzdory těmto statistikám, přesto tolik bojíme koronaviru?
Mnozí tato čísla neznají, protože se o nich příliš často nemluví. Srovnání mohou pomoci, dát tato úmrtí do relace se známým nebezpečím, místo abychom se jako hypnotizovaní dívali pouze na virus. Koronavir je novým nebezpečím, neznáme ho z vlastní zkušenosti, ale primárně z médií. A některá dělají vše pro to, aby šířila strach. Denně jsou počítáni mrtví a je informováno o nových nakažených.
Pokud se bojíte o život, zjistěte si, kde vězí skutečná rizika. Podle toho co víme teď, je například pravděpodobnější, že vy nebo vaši rodiče zemřou na běžnou chřipku než na koronavirus. Získejte opět kontrolu nad dálkovým ovladačem svých strachů.
Spatřujete v koronaviru také něco pozitivního?
Ano, máme nyní šanci opět rozumněji nakládat s nejistotou a naučit se s ní žít. Musíme přestat hledat absolutní bezpečí. To neexistuje. Absolutní bezpečí by také bylo nudné, nemám pravdu? Kdybychom věděli, kdy zemřeme, jestli se jednou rozvedeme, tak bychom už nepotřebovali žádné emoce. Už bychom necítili radost, nemohli bychom v nic doufat a nikdy bychom nezažili překvapení. A to přece opravdu nechceme.
Gerd Gigerenzer, německý psycholog a emeritní ředitel oddělení Adaptivního chování a kognice na Institutu Maxe Plancka pro výzkum vzdělání v Berlíně
Žádné komentáře:
Okomentovat