Když se v Severní Koreji narodíte, dostanete razítko do rodného listu, které vás zařadí do kasty, a podle toho se odvíjí váš další život – jestli budete chodit do školy, do jaké, ale také koho si vezmete. Každý aspekt života je tím razítkem ovlivněný.
Pokud byste se narodila do lepší kasty, co by vás čekalo?
Šla bych na základní a na střední školu, pak v sedmnácti na vojnu. Od roku 2015 je povinná i pro ženy, chodí na ni na šest let, muži dokonce na deset. Výhodou by bylo, kdybych se dostala na vysokou, to by se mi vojna zkrátila nebo by mi ji celou odpustili.
A dál?
Šla bych do práce a okolo sedmadvaceti let bych se vdala, vůdce Kim Čong-un totiž doporučil, že se lidé v té době mají brát a mít spolu dítě. Šest měsíců bych byla na mateřské a po ní se vrátila do práce a dítě by šlo do jeslí. Pracovala bych šest až osm hodin denně od pondělí do soboty, v neděli bych měla volno.
Mají ženy v zemi možnost si vybrat partnera?
Záleží na kastě, v té vyšší si můžete vzít jen partnera ze stejné kasty, nesmí být z nižší a musí mít stejnou krevní skupinu, protože jinak by se porušila čistota rasy. Těch omezení je spousta. V zásadě platí, že čím nižší kasta, tím méně jich je. Ale tohle všechno v Severní Koreji řeší dohazovačky, ty vám určí partnera, kterého byste si měla vzít, protože mají přístup k vašim záznamům i k záznamům celé rodiny.
To zní děsivě!
Je to děsivé. Je zajímavé o tom bádat, zjišťovat, co a jak funguje, ale zároveň je to neuvěřitelně bizarní, když si uvědomíte, že se tohle děje teď a ne před sto lety.
Vy sama jste svobodná matka, je něco takového v Severní Koreji možné?Rozhodně ne. Tam nejsou ani rozvody. Pokud se manželé chtějí rozvést, podat žádost smí jen muž. Pak vás čeká pohovor před komisí, dostanete záznam a degraduje vás to v kastě, takže rozvody tam prakticky neexistují. Vtipné je, a to platilo donedávna i v Jižní Koreji, že muž se může rozvést, pokud je žena moc upovídaná. To pak souhlas s rozvodem dostane.
Co když žena otěhotní, aniž by byla vdaná?
To je velký problém, musí podstoupit potrat, i kdyby byla ve vysokém stupni těhotenství. A protože v Severní Koreji zdravotnictví prakticky nefunguje, často to končí špatně. Paradoxní je, že v zemi je velmi rozšířená prostituce, ač je nelegální. A v poslední době jsou mužům z vyšších kast tolerované i milenky. Ale protože chybí antikoncepce, je tam také dost nemanželských dětí.
Kde končí, když tam svobodné matky nejsou?
Na ulici, dětských bezdomovců je tam opravdu spousta a nikdo to moc neřeší. Pokud dítě onemocní a rodina nemá na léky, taky tam skončí. Rodina tam funguje jinak než u nás. Dítě jde velmi brzy do jeslí, rodiče pracují, po práci ještě musí na různá ideologická školení, pak jednou za dva týdny k jakési zpovědi, kde musí říct, co špatného v práci a životě udělali, takže se vidí jen krátce večer a v neděli, kdy mají volno.
Když se vám narodí trojčata, odeberou vám je, protože je to znak nebes, a o děti se stará Korejská strana práce. Celkově tamní ideologie vychází z toho, že matka je strana práce a otec velký vůdce, koncept tradiční rodiny, jak ji známe my, tam opravdu není.
Je jejich zdravotnictví skutečně nefunkční?
Podle tabulek vláda vynaloží jeden dolar ročně na léčbu jednoho Severokorejce a tomu odpovídá úroveň zdravotnictví. Nejsou tam žádné léky, antibiotika, neexistují pomůcky jako jednorázové rukavice, o věcech, jako je plicní ventilátor, vůbec nemá smysl mluvit. I když tam jsou lékaři, chybějí jim zkušenosti a praxe.
Ta nejvyšší třída Severokorejců má samozřejmě jiné možnosti, léky pro ni se dovážejí z Číny, nebo se rovnou vysocí představitelé strany jezdí léčit do zahraničí. Obyčejný občan ale nemá péči žádnou. Některé léky jsou sice na černém trhu, ale jsou velmi drahé. V zemi proto panuje velká úmrtnost, do jednoho roku tam umírá 33 procent dětí.
Nina Špitálníková
Žádné komentáře:
Okomentovat