Moje uhlíková stopa

Nejvyšší uhlíková stopa byla zjištěna u potravin, přičemž největší podíl tvoří především konzumace masa a mléčných výrobků.

Nejvyšší uhlíková stopa byla zjištěna u potravin (na celkové stopě se podílejí asi jednou třetinou), přičemž největší podíl tvoří především konzumace masa a mléčných výrobků. Emise živočišných potravin zahrnují také emise z chovu, výroby krmiv a hnojiv, pesticidů nebo také emise z využití půdy. „Spotřebě živočišných produktů odpovídá asi 75 procent emisí skleníkových plynů uhlíkové stopy potravin,“ píše se v publikaci. Největší emise jsou pak v přepočtu na jeden kilogram masa u hovězího. Z mléčných výrobků mají nejvyšší uhlíkovou stopu jogurty, mléko (jeden litr mléka znamená produkci cca 1,4 kilogramu CO2) a tvrdé sýry. Tvaroh a měkké sýry mají stopu výrazně nižší.

Na druhé příčce v tvorbě uhlíkové stopy se umístilo bydlení – tedy přímá spotřeba paliv a energií, které v domácnosti využíváme. Největší spotřeba se týká zemního plynu a tepla, následuje elektřina. Za emise je zodpovědné především teplo a elektřina, až pak zemní plyn. 

Třetí místo obsadila doprava, která se na emisích skleníkových plynů v ČR podílí zhruba 15 procenty. Do těchto emisí je zahrnuta veřejná, individuální a nákladní automobilová doprava. Právě u individuální automobilové a nákladní silniční dopravy došlo k největšímu nárůstu za posledních zhruba třicet let. Domácnosti se dle výsledků na celkové uhlíkové stopě z dopravy podílejí 50 až 60 procenty.