Nedlouho po smrti manžela (v lednu 1903 ho ranila mrtvice přímo v hospodě, když čekal na svůj pravidelný ranní žejdlík) Klára Hitlerová těžce onemocněla. Rakovina prsů metastázovala dál do těla a 21. prosince 1907 ji v sedmačtyřiceti letech připravila o život, byť předtím podstoupila chirurgické odstranění ňader a další tehdy velice bolestivé procedury.
Její lékař Eduard Bloch později vzpomínal, že utrpení snášela statečně. „Byla hluboko nábožensky založená a předpokládala, že její osud je Boží vůlí. Nikdy by ji nenapadlo si stěžovat,“ napsal.
„Klára Hitlerová svého syna zbožňovala. Dovolila mu, co jen si usmyslel, pokud to bylo možné. Například obdivovala jeho kresby a malby a na rozdíl od otce podporovala jeho umělecké ambice,“ uváděl později Bloch ve svých svědectvích a popisoval ji jako zbožnou, klidnou, citlivou a laskavou ženu, která „by se otočila v hrobě, kdyby věděla, čím se její syn stal“.
Klára Pölzlová pocházela z rakouské vesničky Spital vzdálené asi 5 km od Českých Velenic. Na svět přišla 12. srpna 1860 jako dcera Johanna Baptisty Pölzla a Johanny Hüttlerové. Podobnost rodného jména její matky s příjmením jejího budoucího manžela Aloise Hitlera není náhodná. Byla jeho příbuznou a někteří historikové se domnívají, že hodně blízkou.
Není totiž dodnes jisté, kdo nemanželského Aloise skutečně zplodil. K otcovství se po čase oficiálně hlásil Johann Georg Hüttler, je však pravděpodobné, že skutečným otcem byl jeho bratr Johann Nepomuk, ženatý muž a otec Johanny Hüttlerové, který chtěl své zálety zřejmě utajit, ale levobočka přece jen k rodině připoutal. V takovém případě by Klára Pölzlová, vnučka Johanna Nepomuka, byla zároveň přímou neteří svého manžela a jeho syna Aloise Hitlera. Ostatně když k němu v šestnácti nastupovala jako služebná, oslovovala ho „strýčku“.
Téma
Žádné komentáře:
Okomentovat