Našli v Česku hřeb z Ježíšova kříže?

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií.

Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. 

„Z hlediska historického, z hlediska symbolického je toto ještě výš než relikviář svatého Maura. Maur je více než metr velká a nádherně zdobená truhla. Hřeb byl uschován a obložen pravým zlatem. A pro středověkou komunitu měla tato věc cenu dvou klášterů,“ řekl archeolog Jiří Šindelář, který se na objevu podílel. Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo ze 4. až 5. století. 

„Protože husité zničili archiv, nedochovala se informace, že taková věc zde byla,“ řekl Šindelář. Dodal, že v příštím roce budou pravost hřebu ověřovat další vědecké expertizy.

Kardinál Dominik Duka v pondělí v Milevsku uvedl, že tímto nálezem se křesťanství vrací ke kořenům. Navíc se prý potvrzuje, že území současné České republiky bylo z historického hlediska významným prostorem. „Nebyli jsme pouze okrajovou částí. Odehrávaly se zde důležité události už z doby keltské a germánské. Ukazuje se, že křesťanství zde nezačínalo byzantskou misií svatých Cyrila a Metoděje,“ připomněl Duka příchod věrozvěstů na Velkou Moravu v 9. století.

Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26x16 centimetrů. K trezorové místnosti vede tajná chodba nad jedním poschodím. Archeologové ji objevili na jaře. Chodba má rozměry 60x60 centimetrů a s jejím průzkumem pomáhali speleologové. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král,“ uvedl Šindelář.

Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.

Lidovky