Již koncem listopadu nabídlo zájemcům svoji verzi této služby Muzeum Vysočiny v Třebíči sídlící v areálu tamního zámku.
„Nápad vznikl v době, kdy jsme museli mít z nařízení vlády zavřeno. Říkali jsme si, že když existují okénka, kde lidé mohou zahnat hlad a žízeň, bylo by dobré je doplnit ještě těmi, u nichž sice nenaplní žaludek, ale čeká je tam pohlazení po duši,“ popsala edukátorka muzea Eva Novotná.
Inspirací pro ni, autory výstav a kurátorku byla aktivita jedné z pražských galerií. Lidé se díky okénku mohou seznámit s výtvarnými díly místních autorů, a to nejen přes den, ale i za tmy - místnost je nasvícená denně od 9 do 19 hodin.
Tvorba umělců se mění každý týden, přičemž nová díla jsou představována během pátku a pro příznivce muzejního okénka je jméno autora překvapením.
Sérii odstartoval třebíčský rodák Vlastimil Toman. Po něm následovala díla Svatopluka Máchala a Boženy Kjulleněnové.
V muzeu myslí také na rodiny s dětmi - přímo u okénka či ke stažení na webu jsou k dispozici papírové kartičky, z nichž si lze vytvořit deníček o třebíčských výtvarnících. Ke každému aktuálně vystavovanému autorovi pak příchozí najdou u muzejní „pozorovatelny“ samolepku, již si do deníčku mohou nalepit. Čeká na ně i doplňující vědomostní otázka.
„Za víkend klidně zmizí kolem čtyř až pěti desítek samolepek. Zájem lidí nás moc těší,“ řekla Novotná.
Vzhledem k oblibě okénka je dle Novotné možné, že v nějaké formě bude tento způsob prezentace umění pokračovat dál.
Od začátku prosince funguje „výdejní“ okénko také v budově Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou na Tvrzi. Ani u něj si však lidé nekupují občerstvení či jiné zboží. Zcela zdarma tam místo nealkoholického punče mohou nasát vánoční atmosféru dávných časů. Oknem se totiž naskýtá pohled do jedné z výstavních místností - respektive do svátečně vyzdobené světnice horácké chalupy. Ta je od setmění do rozednění osvícená.
„Kdysi bylo běžné, že děti nebo rodiny s dětmi, a zvláště pak ty chudší, jichž byla většina, obcházely město a nakukovaly do oken, aby obhlédly, jaký má kdo stromeček,“ přiblížil důvod vzniku okénka Stanislav Mikule z regionálního muzea.
Díky bodovému nasvícení, jež připomíná osvětlení svíčkami, a autentické výzdobě se kolemjdoucí rázem ocitnou ve vánočním čase na konci 19. či začátku 20. století. Ve světnici nechybí stromeček zavěšený nad stolem, betlém, hrníčky připravené na věštění ani vánočka a další sváteční pohoštění.
iDnes Premium
Žádné komentáře:
Okomentovat