Neměl potřebu brzdit své choutky, aby se zalíbil Stvořiteli, protože byl neznaboh a protivil se všemu, co mířilo k dobru. Tvrdil, že je strojem, jenž slouží každému zločinu, a že by byl hlupák, kdyby se tomu vzpouzel. Má sice proti sobě zákony společnosti, ale čelí jim svým zlatem, svým bohatstvíma majetkem, neboť tyto zákony se týkají’ jen chudých. Kdyby mu někdo odporoval, že mezí lidem existuje idea spravedlnosti, jež je plodem přírody, přiznal by to sice, ale odpověděl by, že tento pojem je velmi, relativní, neboť silná osobnost zvítězí vždy rtad slabší, i kdyby ta slabší byla v právu. Podle něj bylo spravedlivé jen to, co mu přinášelo radost a ukájení choutek. Když někdo ukradne jinému sto zlaťáků, tak svým způsobem provedl spravedlivou věc, ačkoli okradený to vidí opačně. Všechny morální postuláty jsou tedy sobecké a hlupák je ten, kdo se jimi řídí. Těmito a podobnými tvrzeními ospravedlňoval vévoda své přestupky, a protože byl chytrý, zdály se jeho argumenty přesvědčivé. Podle této filozofie se řídil, a proto se také už od útlého mládí oddal všem možným prostopášnostem.
Žádné komentáře:
Okomentovat