Mnoho sinic žije ve vodě jako součást planktonu. Tyto druhy sinic mají v buňkách plynné vakuoly, které snižují hustotu buněk a napomáhají vznášení kolonií při hladině, kde je dostatek světla pro fotosyntézu. Vodní sinice se přemnožují ve vodách bohatých na organické látky. V rybnících a jezerech se někdy rozmnoží tak, že zbarvují hladinu vody modrozeleně až olivově zeleně a vytvářejí na hladině tzv. „vodní květ“, viditelný pouhým okem. Do vody vylučují jedovaté látky způsobující záněty pokožky.
Sinice rodu Trichodesmium způsobují červenou barvu Rudého moře. Některé druhy sinic žijící v symbióze s houbami tvoří složku lišejníků.
Spirulina je modrozelená, sladkovodní, vláknitá sinice. Její název je odvozen od jejího spirálovitého tvaru. Roste v teplých a hlavně neznečištěných jezerech. Spirulina je více, než z 60 % tvořena proteiny, které jsou v organizmu lehce stravitelné. Dále obsahuje 20 % sacharidů, 5 % lipidů a 9 % minerálů, kyselinu gama linolenovou, sulfolipidy a vitamín B12. Tmavou barvu Spiruliny způsobují přírodní barviva – karotenoidy, chlorofyl a fykokyanin. Buněčná stěna je tvořena mukopolysacharidy
Druhy rodu Porphyra mají z červených řas nejvýznamnější uplatnění v potravinářském průmyslu. Porphyra jsou známy pod komerčním názvem Nori.
Chaluhy jsou ze všech řas největší. Některé druhy mořských chaluh mají stélky dlouhé až 70 metrů o hmotnosti až 100 kg. V chladnějších mořích roste chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus), v teplejších mořích hroznovice (Sargassum). Ohromná množství stélek této řasy volně plave na hladině Atlantského oceánu východně od karibského souostroví. Tato oblast se nazývá Sargasové moře. Chaluhy vyvržené na břeh se po usušení (a spálení na popel) používají jako hnojivo, palivo a surovina pro získání jódu. V současné době jsou chaluhy cenným zdrojem sacharidů, které jsou obsažené v buněčné stěně chaluh.
Chlorella pyrenoidosa je jednobuněčná sladkovodní řasa s kulovitými či eliptickými buňkami a s miskovitými chloroplasty. Systematicky se řadí mezi zelené řasy (oddělení Chlorophyta). Evolučně je Chlorella geneticky velmi stabilní díky vynikajícím reparačním mechanizmům DNA. Tyto řasy žijí v čistých vodách, ale i na souši a mají velmi rychlý životní cyklus.
Chlorofyl patří do skupiny tzv. dusíkatých barviv, vyskytujících se v zelených částech rostlin. Chemicky jde o komplexní sloučeninu pyrolových jader, hořčíku a estericky vázaného alkoholu. Vlivem vyšších teplot se mění na žlutozelené barvivo feofytin, který místo původního hořčíku obsahuje vodík.
Karotenoidy tvoří širokou skupinu látek, patří stejně jako chlorofyly mezi rostlinná barviva a tvoří je všechny rostliny, u nichž probíhá fotosyntéza. Lidské tělo dokáže zpracovat pouze šest těchto barviv jako ß-karoten, α-karoten, kryptoxantin, lykopen, lutein, zeaxantin. ß-karoten byl nalezen u sinic, hnědých, červených i zelených řas. K němu se u červených a zelených řas přidává ještě zeaxantin a lutein. Karotenoidy působí v lidském těle jako antioxidanty, stejně tak působí i polyfenoly. Ty chrání buňky před stárnutím, některé látky, které jsou součástí polyfenolů, ovlivňují ukládání cholesterolu a tím napomáhají zabránit vzniku určitých srdečních onemocnění.
Pojmem minerální látky nebo také popeloviny se rozumí soubor prvků a sloučenin, který zůstává po spálení a vyžíhání vzorku potravin. Minerální látky jsou v potravinářských surovinách a produktech zastoupeny v iontové formě, vázané na mnoho organických složek nebo na složité komplexní sloučeniny. Jen výjimečně se vyskytují ve volné formě. Mají význam jako důležité výživové složky pro nižší i vyšší organizmy. Minerální látky si organizmy na rozdíl od mnoha organických látek nedokáží syntetizovat. Zúčastňují se mnoha biochemických reakcí v organizmu, hlavně regulačních, oxidoredukčních a skeletotvorných funkcí. Kromě vysokého obsahu proteinů spočívá hlavní nutriční hodnota mořských řas v obsahu minerálních látek. Jsou v nich obsaženy všechny prvky, které lidské tělo potřebuje. Vynikají vysokým obsahem vápníku a fosforu, hořčíku, zinku, mědi a samozřejmě jódu. Vzhledem k vysokému obsahu jódu je ale nezbytné konzumovat mořské řasy s mírou. Opatrnost je na místě i u osob se zvýšeným krevním tlakem, neboť mořské řasy obsahují i velké množství sodíku a draslíku. Vápník a železo jsou akumulovány v řasách (Palmaria palmata) v mnohem větší míře než v běžně konzumované zelenině.
Lipidy jsou látky biologického původu rozpustné v organických rozpouštědlech, jako jsou chloroform, ether, benzen aj. Jsou jen částečně rozpustné nebo úplně nerozpustné ve vodě. Lipidy jsou látky chemicky velmi nesourodé, lišící se svojí strukturou. Jediným jejich společným znakem je převaha dlouhých nepolárních uhlovodíkových řetězců, které dodávají lipidům hydrofóbní olejovou nebo voskovou povahu a činí je ve vodě nerozpustnými. Lipidy patří k významným složkám potravin a ve výživě člověka tvoří jednu z hlavních živin nezbytnou pro zdravý vývoj organizmu. Většinou se v praxi za lipidy považují také netěkavé lipofilní sloučeniny, které v přírodních i v průmyslových produktech doprovázejí vlastní lipidy. Nazývají se proto doprovodné látky lipidů.
U fotoautotrofních organizmů je glukóza syntetizována z oxidu uhličitého a vody fotosyntézou a ukládána ve formě škrobu, nebo přeměňována na celulózu rostlinného pletiva. Heterotrofní organizmy získávají potřebné sacharidy z organizmů autotrofních nebo z nesacharidových substrátů jako jsou některé hydroxykyseliny, aminokyseliny, glycerol apod. Tomuto ději se říká glukoneogeneze.
Za sucha je agar lámavý, po navlhčení vodou je ohebný. Je prakticky nerozpustný ve vodě, pouze bobtná. V horké vodě se rozpouští. Při mikroskopování jsou patrny schránky rozsivek. Agar obsahuje zejména slizy, jejichž podstatou je směs různých polysacharidů, zejména agarózy (70 %), polysacharidu, který obsahuje β-D-galaktózové jednotky, pospojované s 3,6-anhydro-α-L-galaktózovými jednotkami 1-4 vazbou. Obsahuje též disacharidy agarobiózu a neoagarobiózu. Dále je přítomen agaropektin, složený z molekul β-D-galaktózy, spojených vazbou 1,3 a částečně esterifikovaných v poloze 6 kyselinou sírovou.
Agar se většinou získává ze dvou rodů červených řas, Gelidium a Gracilaria.
Algináty jsou soli alginové kyseliny. Jsou přítomny v buněčných stěnách hnědých mořských řas a jsou částečně zodpovědné za pružnost řas. V důsledku toho mají hnědé mořské řasy rostoucí v neklidných vodách obvykle vyšší obsah alginátů než řasy rostoucí v klidných vodách.
Alginát se získává z těchto rodů hnědých řas: Ascophyllum, Durvillaea, Ecklonia, Laminaria, Lessonia, Macrocystis a Hizikia. Použití rodu Hizikia je velmi omezené, z důvodu nedostatečné kvality a nízké výtěžnosti. Algináty se používají jako zahušťovadla, gelotvorné a filmotvorné látky.
Karagenany jsou gumy z čeledi Rhodophyceae. Obsahují D-galaktózosulfáty a bisulfáty, anhydro-D-galaktózu a její sulfát. Karagenany se získávají z těchto druhů řas: Kappaphycus alvarezii, Eucheuma denticulatum, Betaphycus gelatinum, Chondrus crispus, Sarcothalia crispata a Gigartina skottsbergii. Největší uplatnění našly karagenany v potravinářském průmyslu, především v mléčných výrobcích.
Pro kosmetické účely se kolagen získává nejčastěji z telecích, méně často hovězích kůží, případně z krátkých hovězích šlach. Používá se jako hydratant v pleťových maskách. Jako hydratanty se používají i hydrolyzáty kolagenu, hydrolyzované do různého stupně.
Elastin se získává z kůže, tkání, aorty, ale nejčastěji z dlouhých hovězích šlach, které obsahují až 70 % elastinu. Při izolaci se získává tzv. nízkomolekulární a vysokomolekulární elastin. Nízkomolekulární elastin se v kosmetice používá za účelem stimulace biosyntézy elastinu, vysokomolekulární se používá především jako hydratant, respektive jako ochranná látka vlasu před vnějšími vlivy (barvení, bělení, žehlení vlasů).
Alguronová kyselina, která je obsažena v mořských řasách zvyšuje regeneraci buněk a syntézu elastinu. Bylo rovněž prokázáno, že kyselina chrání buňky před poškozením ultrafialovým zářením a inhibuje enzymy, které štěpí elastin.
Bahenní zábaly s přídavkem mořských řas se používají k tišení bolesti svalů a kloubů. Bahno s přídavkem mořských řas podporuje krevní oběh a má uklidňující účinky
Stanovení proteinů v mořských a sladkovodních řasách
Bc. Martina Pastyříková
(diplomová práce)
Žádné komentáře:
Okomentovat