(Kipling)
Módní návrhářka Coco Chanel spolu s parfumérem Ernestem Beauxem vytvořila parfém Chanel No 5, který jako jeden z prvních na světě obsahoval kromě přírodních substancí v základu parfému, také umělá aromata. Šlo o nově objevené aldehydy.
Čichové informace navíc vstupují přímo do regulace našeho emočního prožívání a sociálního chování. Jsme schopni registrovat individuální tělesný pach různých jedinců.
Čichových receptorů je přes 100 milionů. Čichové receptory jsou obnovovány mnohokrát během ţivota člověka, uvádí se, že se tak děje každých asi 60 dní.
Vnímání vůně je komplikovaný neurofyziologický pochod, který je u člověka vázán na čichový smyslový orgán. Tento orgán se skládá ze zevní nazální části, kterou je inhalován vzduch a z vnitřní části vybavené relativně malou plochou (asi 2,5cm^2 v každé nosní dutině) čichového epitelu, v němž jsou umístěny vlastní čichové buňky. Sliznice na horní skořepě dutiny nosní se odlišuje barvou od okolní sliznice. Je nažloutlá kvůli přítomnosti vitaminu A. Vlastní čichový receptor je tvořen zakončením nervových bipolárních buněk. Senzorické buňky mají vláskovitá zakončení, cilie, obklopené hlenem. Molekuly plynných látek, kterými jsou stimulovány, se dostávají k ciliím prostřednictvím vazných proteinů obsažených v hlenu. Čichové buňky nejsou zcela identické. Každá z nich registruje více různých odorantů, na jeden však zpravidla reaguje citlivěji. Vazba odorantu na membránu cilie čichové buňky vyvolá kaskádu dějů, které ovlivní stav buněčné membrány, mění propustnost membrány pro ionty a vede aţ ke změně klidového membránového potenciálu. Tak vzniká depolarizační receptorový potenciál. Práh pro detekci odorantů se u člověka pohybuje v rozmezí 10-5 až 10-13 mol/l látky ve vzduchu. K čichovým buňkám pronikají nejen odoranty ze vzduchu, ale také sem pronikají pachové látky z dutiny ústní. Čichové a chuťové vjemy se tak při jídle částečně překrývají a mohou se navzájem umocnit nebo oslabit
Korová čichová centra uložená v bazálních částech koncového mozku jsou považována za přímou součást limbického systému. Jelikož se limbický systém podílí také na paměťových funkcích a emočním prožívání, mohou na úrovni mozku čichové informace významně ovlivnit naši náladu, prožívání apod
Přírodní produkty jsou používány již mnoho tisíc let. Celé rostliny, květy, plody, semena, listy, stejně jako dřevo, kořeny a pryskyřice, kterou produkují, to vše jsou zdroje vonných materiálů. Také živočišné substance pocházející ze sekretů žláz cibetky, jelena pižmového a bobra.
Dnes se využívá také syntetických materiálů. Vyrábí se několik tisíc syntetických aromatických látek, které mohou být využívány do vonných kompozic. Mnoho z nich bylo nejprve objeveno v přírodě a následně syntetizováno, např. vanilka, růže. Jiné jsou pouze syntetické a v přírodě nebyly nikdy nalezeny.
Citrus limonum je stále zelený strom, který se vyskytuje v Asii, Indii, Střední a Jižní Americe a ve Středomoří. Kvete bíle od února do října. Silice se získávají lisováním kůry plodů za studena, případně destilací vodní parou. Výtěžnost je kolísavá podle způsobu zpracování a zralosti plodů, pohybuje se kolem 0,5 %. Získává se světle žlutá až nazelenalá kapalina, která obsahuje citral, D-limonen, α-pinen, myrcen, γ-terpinen, α-terpineol, linalool, geraniol, linalylacetát, geranylacetát, 6-methyl-5-hepten-2-on, nonanal, dekanal, dodekanal, citronelal, citropten. V amerických silicích se vyskytují ještě další substituované kumariny. Vůně citronových silic je lehká a svěží. Má rozveselující a osvěžující účinky, inspiruje, dodává energii, zlepšuje náladu. Využívá se při depresích, apatii, únavě, podporuje kreativitu a fantazii. Používá se do kolínských vod, kde tvoří hlavu kompozice.
Květy jasmínu se musí trhat v noci, protože vůně jasmínu je po setmění vlivem chemických pochodů uvnitř rostliny silnější.
Složení je α-pinen, linalool, geraniol, benzylalkohol, bynzylacetát, р-kresol, р- kresylacetát, eugenol, methylbenzoát, methylsalicylát, methylanthranilát, nerol, farnesol, nerolidol, α-terpineol, fenylethylalkohol, 3methyl-2-butenol, 3-methyl-2-butenylacetát. Kromě silice destilované se extrakcí květů petroletherem nebo benzenem vyrábí konkrétní silice. Následující extrakcí lihem se získává silice absolutní. Tato silice neobsahuje terpenické uhlovodíky, proto je její vůně jemnější, více květinová, používá se v luxusních parfémech. Ylang-ylang má rozveselující, euforizující a afrodiziakální účinky.
Lenka Vaňharová
Přírodní extrakty a jejich použití při výrobě parfémových kompozic
(bakalářská práce)
Žádné komentáře:
Okomentovat