stravování

Při onemocnění s horečkami se zvyšují ztráty dusíku močí. Uzdravení pak do jisté míry závisí na důsledném přívodu dusíkatých složek v podobě hodnotných bílkovin, vitamínů a minerálních látek v době rekonvalescence.

Některé typy výživových nedostatků mohou však být klinicky latentní a k jejich odhalení dochází teprve při biochemických, hematologických či cytologických vyšetřeních.

Pokud se dítě nepravidelně stravuje, tělo nedostává v průběhu dne dostatek energie a naučí se ji šetřit pro chvíle, kdy se mu jí nebude dostávat. Potom, když se dítě nají, nespotřebuje všechnu energii a její část si uloží jako zásobu ve formě tělesného tuku. Při takovém dlouhodobém způsobu stravování to může vést k tloustnutí. Proto je doporučeno jíst pravidelně několikrát denně, v rozmezích cca 3 hodin.

Metabolismus je provázen tvorbou nadbytečného tepla - za nejpříznivějších podmínek lze využít pouze 27% energie z dodané stravy. Při zpracování bílkovin vznikají největší ztráty (organismus ztrácí celých 35% energie) a vytváří tak více tepla. Veškerá energie
tvořená organizmem je v konečné fázi přeměněna na teplo, oxid uhličitý a vodu. Při těchto
procesech vznikají nepotřebné látky, kterých se organizmus musí energicky náročnými
procesy zbavit.

Maximální vstřebatelnost u jednotlivých minerálních látek se pohybuje do 75 %. Nižší
vstřebatelnost je u rostlinných zdrojů (vstřebávání je sníženo obsahem fytátů, šťavelanů
a vlákniny). Vstřebatelnost v některých případech je závislá i na věku konzumentů – u dětí

bývá největší a s přibývajícím věkem se snižuje.

Nedostatek vápníku v dětském věku podporuje vznik osteoporózy a paradontózy v pozdějším věku. Nedostatek železa se projevuje nezdravě bledou pokožkou, bolestmi hlavy,
mdlobnými stavy, bolavými ústními koutky, změnou vlasů a nehtů. Nedostatečný příjem
železa může zpomalit i mentální vývoj dítěte. Při nedostatku hořčíku se objevuje ranní únava, nespavost, bušení srdce, křeče a u dětí především porucha vnímání. Nedostatek sodíku způsobuje pocit únavy a snižuje schopnost myšlení. Důležitou úlohu ve výživě dětí hraje zinek - při jeho nedostatku dochází k poruchám růstu a vývoje organizmu. Nedostatek zinku brzdí vývoj nervového systému, vývoj paměti a schopnost učení. Samozřejmě i další stopové prvky, jako jsou jód (velký nedostatek může způsobit mentální retardaci), draslík, fluór, selen, fosfor a molybden by ve výživě dětí neměly chybět.


Kateřina Slováčková 
Výživa a stravování dětí předškolního věku
(bakalářská práce)