Výživa při prevenci a léčbě jaterních onemocnění

Žloutenka může být doplněna o některé další infekce, jako je například chřipka (můţe být známkou problému se žlučníkem).

Funkce jater:
1. Metabolismus
-sacharidů - tvorba a rozklad glykogenu, glukoneogeneze (tvorba glukózy z tuků, resp. mastných kyselin, popřípadě aminokyselin),
-lipidů - přeměny karboxylových kyselin (zejména denaturace), syntéza lipo-proteinů a fosfolipidů,
-proteinů - přeměny aminokyselin, proteosyntéza plazmatických proteinů,
-vitaminů a dalších látek - z retinoidů vzniká vitamin A; inaktivace některých hormonů (adrenalin, inzulin, tyroxin, kortizon, pohlavní hormony aj.); syntéza faktorů regulujících srážení krve (fibrinogen, protrombin aj., resp. heparin),
-vzájemná přeměna živin (glukóza, aminokyseliny, mastné kyseliny, glycerol) - závisí na rovnováze inzulinu a hormonů hypofýzy, nadledvin a štítné žlázy.

2. Depotní (zásobovací funkce):
-zásobárna krve a kapalin,
-glykogen (aţ do 20% hmotnosti jater),
-aminokyseliny a proteiny (pool aminokyselin),
-tuky (do 7% hmotnosti jater),
-vitaminy a minerální látky - lipofilní vitamíny, vitaminy skupiny B (hlavně B12), železo (ve formě feritinu), měď.
3. Exkreční funkce - tvorba žluči, některých enzymů a většiny plazmatických proteinů.
4. Účast na regulaci homeostaze - regulace hladiny glukózy, volných aminokyselin, plazmatických proteinů, lipoproteinů, fosfolipidů, minerálních látek, vitaminů; inaktivace polypeptidových hormonů; regulace krevního oběhu - krevní tlak, retence vo-dy; regulace tělesné teploty - exergonické reakce (zejména deaminace).
5. Další funkce:
-krvetvorba - tvorba plazmy, dozrávání erytrocytů (úloha ţeleza, mědi, vita-minu B12 a listové kyseliny), -detoxikační funkce - přeměna vylučování endogenních a exogenních látek, například amoniak → ornitinový cyklus → močovina; toxické látky se v játrech oxidují, redukují, esterifikují, hydrolyzují, stylují, konjugují s kyselinou glukuronovou a sulfáty do nevstřebatelných forem a vylučují do žluče.

Jaterní buňky produkují denně 500 aţ 800 ml žluči. Z jater do žlučníku, který slouží jako pohotová zásobárna žluči, se dostává přes žlučovody. Hlavní žlučovod ústí do dvanáctníku společně s pankreatickým vývodem v oblasti Vaterovy papily, v níţ je svěrač, který toto ústí v klidové fázi uzavírá. Vypuzení žluči ze žlučníku do dvanáctníku umožňují koncentrace žlučníku, řízené zejména hormonem P-Ch (podnětem jsou tuky v dvanáctníku, ale i vaječný žloutek a některé látky označované jako cholagoga, např. síran hořečnatý). Hormon sekretin a soli žlučových kyselin v krvi působí jako tzv. choleretika - podněcují tvorbu žluči v játrech. Žluč je zcela nezbytná pro trávení tuků (emulgace tuků a stabilizace tukových emulzí ve střevě). Částečně se také podílí na neutralizaci žaludeční tráveniny. Současně má exkreční funkci - vylučuje nevyužitelné nebo toxické látky - barviva, cholesterol, toxické látky, léky nebo jejich inaktivní metabolity aj. Vstřebávání tuků umožňují žlučové kyseliny, které jsou součástí tukových micel. Některé látky vylučované žlučí se zpětně vstřebávají sliznicí tenkého střeva (nejčastěji v jeho konečné části - ileu). Tomuto jevu se říká enterohepatální cyklus. Typickým příkladem jsou cholesterol nebo žlučové kyseliny, podobně se mohou zpětně vstřebávat i některá léčiva. Žluč obsahuje vodu, žlučové kyseliny, cholesterol, barviva, soli a mucin. Její pH je 7,8 - 8,5.

Žluč se účastní na trávících pochodech dvojím způsobem:

1. Emulgace tuků - tuky jsou působením žluči rozptýleny na drobounké kapičky. Tím žluč umožní lepší působení trávicích enzymů a napomáhá trávení a vstřebávání tuků a látek v tucích rozpustných, včetně vitaminů A, D, E, K. 

2. Neutralizace kyselé reakce - trávenina přicházející ze žaludku do dvanáctníku je kyselá. Enzymy štěpící bílkoviny, tuky a sacharidy však potřebují neutrální prostředí. To umožňuje žluč, která je alkalická, a pomáhá proto udržovat ve dvanáctníku a dalších oddílech tenkého střeva neutrální reakci, jež je optimální pro trávicí enzymy. Z toho je zřejmé, že žluč je pro trávení nezbytná. 

Žlučník má dvě hlavní funkce:

1. Zahuštění skladované žluči - při zahuštění žluči se mění i její složení určované především poměrem cholesterolu, fosfolipidů a žlučových kyselin. Cholesterolové kameny vznikají při vhodných podmínkách při zvýšeném obsahu cholesterolu. 

2. Smrštění žlučníku a vyprázdnění žluči ze žlučníku - podmínkou je neporušená svalovina stěny žlučníku a dobrá souhra mezi vyprázdněním žlučníku a otevřením svěrače společného žlučovodu na Vaterské papile. Při porušené kontrakční schopnosti se žluč ve žlučníku hromadí a zahušťuje a vznikají příznivé podmínky pro vznik žlučníkových kamenů. Přesycení žluči cholesterolem a porušené vyprazdňování žlučníku představují riziko vzniku žlučových kamenů.

Akutní jaterní selhání definujeme jako výpadek jaterních funkcí na podkladě akutního těžkého postižení jater u nemocných, kteří do té doby netrpěli žádným jaterním onemocněním, nebo sice trpěli chronickým jaterním onemocněním, ale do té doby bezpříznakovým a plně kompenzovaným. U naprosté většiny nemocných se však jedná o akutní jaterní poškození dosud zdravých jater. Příčinou bývají hepatitidy (virové infekce jater), toxické poškození (alkohol, drogy, organická chlorovaná rozpouštědla, popřípadě jiné toxické látky, např. peptidy jedovatých hub) a další. V lehčích případech jsou funkční změny jater reverzibilní, těžší postižení se projevuje nekrózami, které mohou vést až k celkovému selhání.
Dietní opatření: dostatečný příjem energie a bílkovin (pokud možno plnohodnotných) s preferencí rozvětvených aminokyselin - oba faktory zlepšují hojivé procesy, navíc proteiny jsou v dietě nutné v důsledku zvýšeného katabolismu aminokyselin, zvýšený příjem lipotropních faktorů - spolu s proteiny zvyšují intenzitu tvorby lipoproteinů, a tím odstraňování tuku z jater, mírné omezení příjmu tuků a vyloučení smažených pokrmů, úplné vyloučení dalšího působení látek, které stav způsobily (alkohol atd.)

Lucie Neoralová
(bakalářská práce)