lapacho

Již staré přírodní civilizace věděly, že čaj z kůry tohoto stromu blahodárně ovlivňuje lidské zdraví a má významné léčivé účinky. K těmto praktickým znalostem, přidala moderní věda své výzkumy a analýzy a potvrdila, že tato rostlina má mimořádné antimikrobiální, antimykotické a protizánětlivé účinky. Jedná se o přírodní antibiotikum, které chrání tělo před patogenními houbami, mikroorganizmy, posiluje vnitřní orgány, působí na růst počtu červených krvinek, odstraňuje bolestivé projevy nemocí a má mnoho dalších příznivých vlivů na lidské tělo. Tecome lapacho je příkladem toho, že žádná věda nepřekoná a neodsoudí k zapomenutí opravdové skvosty naší zázračné životodárné Země.

Zajímavostí je, že strom není během života napadán mravenci či termity ani jinými parazity.

Člověk, který léčivé účinky stromu lapacho objevil byl prof. dr. Walter Accorsi z univerzity v brazilském Sao Paulu. Když zkoumal kůru lapacha, objevil dvě podstatné věci. Lapacho nemocným rakovinou odstraňuje bolesti a v krátké době způsobuje vzestup počtu červených krvinek.

Lapacho je pokládáno za velmi účinný stimulátor imunitního systému, který právě při pravidelném používání v malých dávkách zvyšuje množství obranných látek v těle a tím posiluje celý organismus. Léčebné síly stromu lapacho se nevážou na jednu jedinou jeho složku, která by se zasloužila o všechny jeho účinky. Je to jedinečná kombinace účinných látek, která umožňuje široké fytoterapeutické využití. Pokud se komponenty užívají izolovaně, zmizí mnohé z léčivých účinků a často se ztrácí i snášenlivost a harmonické působení čaje. Obsahuje zejména chinony - lapachol, lapachon a jejich deriváty, dále přírodní antibiotikum xylodion, saponiny, flavonoidy, quercetin, přírodní antimykotika, minerální látky a stopové prvky.

Lapachol má jednoznačnou antivirovou aktivitu proti původci Polia typu 1, proti Herpes simplex typu 1 a 2 i proti různým původcům chřipky. Lapachol léčí i vředy. Tato substance dokonce brání vzniku žaludečních vředů a vředů na dvanáctníku, které mohou být vyvolány stresovým přetížením organismu. Lapachol může často zmírnit bolesti, které provázejí onkologická onemocnění. Dokáže brzdit růst nádorů, hubí rakovinné buňky a zabraňuje tvoření metastáz. Protizánětlivé působení je podstatně silnější než např. fenylbutazonu. Velmi malé koncentrace lapacholu v čaji aktivují v lidském těle buňky imunitního systému, lymfocyty a granulocyty. Podstatně vyšší koncentrace ale už tak dobře nepůsobí. Lapacholem lze dokonce léčit i malárii. Lapachol v izolované formě se rozhodně nesmí používat během těhotenství, to ovšem neplatí pro čaj lapacho. 

Preklinicky byl testován na protinádorové a antivirózní účinky a předběžné experimentální výsledky byly slibné. Vlivem již nižších koncentrací β−lapachonu, než jsou potřebné na inhibici DNA Topoisomerázy-I, dochází k buněčné smrti. Tím se tato látka řadí mezi slibné antivirotické preparáty a protirakovinná léčiva. Topoizomerázové inhibitory, včetně β-lapachonu a lapacholu, se zdají být účinné především proti několika typům rakoviny, včetně rakoviny plic, hrudníku obecně, prostaty a rovněž velmi nebezpečných melanomů. Při zkoumání tkáňových kultur byly zničeny nádorové buňky bez současného poškození buněk normálních. Použití β-lapachonu, který je dnes pokládán za významnější léčivé agens než lapachol, je velmi omezené z důvodu jeho značné toxicity. Dnes se testuje i 3-allyl-β-lapachon, který má obdobné účinky, ale vykazuje podstatně menší cytotoxicitu. Mechanismus účinku β-lapachonu spočívá v přerušení replikace DNA. Topoizomeráza je enzym, který odvíjí DNA z rigidní struktury chromozomu, protože pouze „uvolněnou“ DNA je buňka schopná využít jako genetickou informaci pro syntézu proteinů. Inhibicí topoizomerázy-I drží β-lapachon DNA těsně u sebe a nedochází tedy k syntéze bílkovinných molekul. Následkem toho buňka zastavuje dělení a růst. Vzhledem k tomu, že rakovinné buňky rostou a reprodukují se mnohem rychleji než běžné somatické buňky, jsou mnohem vnímavější k inhibičnímu účinku β-lapachonu na topoizomerázu-I. β-lapachon také zasahuje do replikace HIV viru, který způsobuje AIDS, a tím zpomaluje rozvoj choroby.

SAPONINY

Saponiny jsou různorodou skupinou heteroglykosidů vyskytujících se převážně v rostlinách. Aglykony saponinů jsou steroidní sloučeniny, které se nazývají sapogenoly nebo sapogeniny. Na tento aglykon je vázán jeden nebo více cukerných zbytků. Navázaným cukrem bývá nejčastěji L-arabinosa, D-glukosa, D-mannosa, D-galaktosa a D-glukuronová kyselina. Množství saponinů závisí hlavně na druhu rostliny a na klimatických podmínkách. Saponiny vykazují některé společné organoleptické vlastnosti, např. hořkou chuť a detergenční účinky (tvoří emulze typu olej ve vodě). Jelikož značně snižují povrchové napětí, v případě, že se dostanou do krevního oběhu, vyvolávají hemolytické účinky (uvolňování hemoglobinu z erytrocytů). Dále reagují se žlučovými kyselinami, cholesterolem a jinými 3β-hydroxysteroidy. V lapachovém čaji jsou hojně obsažené zvláštní saponiny, přírodní antimykotika, která chrání tělo před patogenními houbami, jako jsou dermatofyty, kvasinkové houby (candida) a plísně. Saponiny vytvářejí mikroklima, které je může zničit. Saponiny v lapachu usnadňují při trávení v tenkém střevě příjem důležitých látek jiných léčivých bylin, které jsou jinak neúčinné, neboť obsahují jen málo zprostředkující substance – saponinu. Některé ze saponinů obsažených v lapachu jsou kromě toho schopny redukovat růst nádorů. Japonští vědci, kteří tuto skutečnost objevili, si dali patentovat speciální lapachové saponiny jako lék proti nádorovým onemocněním.

Vědci již dříve věděli o dobrých léčivých účincích čaje lapacho při tlumení stále častěji se objevující infekce candida. Ale teprve před několika lety identifikovali v čaji lapacho důležitý antimykotický (houby ničící) faktor, který byl označen jako xylodion. Xylodion má kromě toho pozoruhodné antibakteriální a antitoxické účinky. Jedná se o přírodní antibiotikum.

Flavonoidní látky neboli flavonoidy jsou chemické sloučeniny patřící do rozsáhlé skupiny rostlinných fenolů obsahujících v molekule dva benzenové kruhy spojené tříuhlíkovým řetězcem. Jedná se o uspořádaní C6-C3-C6. V současné době je známo více než čtyři tisíce zástupců a stále se objevují noví. Podle stupně oxidace C3 řetězce se rozeznávají následující základní struktury flavonoidů. Katechiny, leukoanthokyanidiny, flavanony, flavanonoly, flavony, flavonoly, anthokyanidiny

Pouze některé flavonoidy jsou významné jako přírodní rostlinná barviva, jiné jsou významné pro svoji chuť (látky trpké a hořké) nebo mají významné biologické účinky. Tyto pak nazýváme jako bioflavonoidy (dříve označovány jako vitamin P). Bioflavonoidy, obsažené v čaji lapacho, mají antioxidační vlastnosti a předpokládá se, že napomáhají v prevenci určitých forem rakoviny. V organismu spolupracují s vitaminem C na posilování stěn krevních kapilár a malých cév. V potravinách rostlinného původu mohou bioflavonoidy ochraňovat kyselinu L-askorbovou tím, že vážou kovové katalyzátory, které by urychlily její rozklad. Je známo, že bioflavonoidy jsou do jisté míry schopny krátkodobě nahradit nedostatek kyseliny L-askorbové. Flavonoidy tedy patří mezi významné antioxidanty. Zabraňují peroxidaci lipidů, váží a inaktivují některé peroxidační ionty kovů (železo, měď). Významně se podílejí na prevenci onemocnění v souvislosti s oxidačním poškozením membrán. Jedná se především o nádorová onemocnění a také o záněty.

hlavními katechiny čaje lapacho jsou epikatechin, epikatechingallát, epigallokatechin a epigallokatechingallát. Tyto polyfenolické látky patří mezi antioxidanty se silnými protirakovinnými účinky, zejména proti rakovině jícnu, plic, trávicího ústrojí, kůže, jater a prsou. Čaj lapacho, díky obsahu katechinů, snižuje též hladinu cholesterolu v krvi a tím je velice účinným lékem proti kornatění tepen. Dále snižuje vysoký krevní tlak, zabraňuje vytváření krevních sraženin, srdečních chorob, napomáhá v boji proti chřipkovým virům, podporuje redukci nadváhy a posiluje celkovou imunitu organismu. Katechiny zvyšují počet bílých krvinek, které bojují proti infekcím a svým antioxidačním působením zabraňují mutacím DNA ve zdravé buňce způsobeným rakovinovým bujením. 

Oligomery těchto sloučenin s trpkou chutí se řadí mezi kondenzované třísloviny, čili tanniny. Tanniny se řadí k antinutričním látkám. Zmírňují žaludeční problémy a mají uklidňující efekt na centrální nervový systém. Jejich komplexy s proteiny jsou rezistentní vůči hydrolýze. Důsledkem snížené stravitelnosti jsou nižší přírůstky hmotnosti u hospodářských zvířat. Nadměrná konzumace tanninů může mít za následek sníženou absorpci některých minerálních látek. Quercetin Quercetin se řadí do skupiny rostlinných barviv nazývaných flavonoidy, konkrétně mezi flavonoly, které se významně podílí na zbarvení mnoha druhů ovoce, zeleniny i květin. Quercetin je součástí mnohých rostlin, potravin a barviv přírodního původu. Čaj patří mezi primární potravinové zdroje quercetinu. Hlavními složkami všech čajů jsou glykosidy (zejména 3-glykosidy, 3-galaktosidy a 3-rutinosidy, u qurcetinu také 3-rhamnosid). Významně přispívají k trpké chuti čajových nálevů.

Flavonoly a flavony jsou přijaty ve strávené potravě. Převážně se vyskytují v plazmě. I když může docházet k dalšímu vstřebávání v tlustém střevě, vstřebávání v tenkém střevě je velmi významné. Některé flavonolové glykosidy se vstřebávají rychleji než jiné, což naznačuje potenciální roli přidaného cukru pro zvýšení míry vstřebávání. Prvním krokem při látkové přeměně je hydrolýza glykosidových vazeb, které jsou obvyklé u většiny fenolů. K tomu může docházet v tenkém střevě po transportu do enterocytu cytosolickou β-glukosidasou. Fenolické glukosidy jsou po vstupu do tlustého střeva hydrolyzované střevní mikroflórou, ale mohou také podstoupit další látkovou přeměnu a rozklad. Po vstřebání mohou být fenoly methylovány na různých stupních a před vyloučením konjugovány se sírou anebo kyselinou glukuronovou. Tyto fenolické metabolity jsou zodpovědné za tělesnou biologickou aktivitu a budou předmětem dalších výzkumů. Quercetin nabízí širokou škálu potenciálních léčebných využití, především při prevenci a léčbě níže uvedených stavů. Quercetin zamezuje tvorbě a uvolňování histaminu a jiných alergických zánětlivých látek. Histamin je látka, která má podíl na alergických příznacích jako jsou rýma, slzení očí, vyrážka a zduření měkkých tkání včetně obličeje a rtů.

Studie in vitro, na zvířatech a některé populační studie naznačují, že flavonoidy quercetin, resveratrol a katechiny mohou pomáhat redukovat riziko aterosklerózy (plak nahromaděný v cévách, jenž může vést k infarktu nebo mrtvici). Antioxidačními účinky tyto živiny chrání před poškozením způsobeným LDL cholesterolem (Low Density Lipoproteins; lipoprotein s nízkou hustotou) a napomáhá předcházet úmrtí zapříčiněné srdečními chorobami. Pro potvrzení těchto nálezů jsou nezbytné další rigorózní testy na člověku. Volné radikály pravděpodobně přispívají k výskytu některých očních poruch včetně zákalů a degenerace sítnice (porucha, jenž může vést k poškození čočky a případnému oslepnutí). Flavonoidy, jako quercetin, neutralizují tyto volné radikály a mohou hrát roli při prevenci anebo léčbě poruch oka. Podobně i studie na zvířatech potvrzují, že quercetin zabraňuje činnosti složek přispívajících k vývoji zákalu. Na základě laboratorních pokusů na zvířatech vykazuje quercetin protizánětlivé účinky. Např. ve zkumavce zabraňuje vývoji zánětů, které se vyskytují u artritických kloubů. Navíc existují případy lidí s revmatoidní artritidou, kteří zaznamenali její zlepšení, jakmile zaměnili typickou západní stravu za veganskou dietu obsahující mnoho tepelně neupravovaných plodů ovoce, zeleniny, ořechů, kořenů, semen a klíčků, které mimo jiné antioxidanty obsahovaly také právě quercetin. Quercetin obsažený v lapachu a ostatní flavonoidy z ovoce a zeleniny jsou již dlouho považovány za významné látky při prevenci rakoviny. Ve studiích na zvířatech a zkumavkových testech bylo prokázáno, že quercetin a ostatní flavonoidy zamezují růstu rakovinových buněk včetně nádorů prsu, tlustého střeva, prostaty a plic. Vědci doufají, že mohou pomáhat zvyšovat účinek léků proti rakovině.

Thiamin se vyskytuje především jako volná látka nebo ve formě fosforečných esterů. Biochemicky účinnou formou je thiamindifosfát (TDP), vznikající z thiaminu účinkem enzymu thiaminokinasy v různých orgánech. TDP je kofaktorem řady enzymů dekarbxylas, katalyzujících jak oxidační, tak neoxidační dekarboxylaci α-ketokyselin. Je koenzymem pyruvátdehydrogenasy v metabolismu sacharidů a α-ketoglutarátdehydrogenasy v citrátovém cyklu. Je také kofaktorem významného enzymu etanolového kvašení, tzv. pyruvátdekarboxylasy, který dekarboxyluje kyselinu pyrohroznovou za vzniku acetaldehydu:

CH3COCOOH--->CH3CHO+CO2

Rovněž se podílí na konečném odbourávání metabolických produktů lipidů a proteinů. Aktivní složkou kofaktoru je jeho thiazolový kruh. Thiamin tedy zasahuje svými biochemickými funkcemi do metabolismu cukrů, tuků i aminokyselin. Druhá aktivní forma, thiamintrifosfát (TTP), působí v nervech a pravděpodobně i ve svalech při aktivaci kanálu chloridových iontů. Porucha tvorby TTP může být faktorem, který určuje neurologické projevy nedostatku thiaminu. Zdrojem tohoto vitaminu jsou cereální výrobky, vnitřnosti, vepřové maso, mléko a mléčné výrobky a luštěniny. Také byl ve stopovém množství stanoven v kůře stromu lapacho. Avitaminosa vede přes poruchy v energetickém hospodářství, přes kardiovaskulární poruchy, deprese, poruchy paměti, nervové poruchy až k nemocnění beri-beri, které může vyústit až v srdeční selhání. Důvodem je částečná oxidace glukosy na kyselinu pyrohroznovou.

Podle počtu dvojných vazeb rozlišujeme vitaminy A1 (all-trans-retinol) a A2 (3-dehydroretinol). Postranní řetězec retinolu obsahuje čtyři dvojné vazby, které mohou vytvářet příslušné cis- a trans- isomery. V potravinách je vitamin A doprovázen řadou analogů a metabolitů lišících se strukturou jononového cyklu nebo postranního řetězce. Aktivitu vitaminu A vykazuje asi padesát dalších přirozeně se vyskytujících sloučenin ze skupiny karotenoidů, které se nazývají provitaminy A. Řada dalších látek s aktivitou vitaminu A byla uměle syntetizována. Pro přirozeně se vyskytující či syntetické karotenoidy vykazující aktivitu se vžil souhrnný název retinoidy.

Vitamin A se významně podílí na fotorecepci v oční sítnici, a proto je nezbytný pro proces vidění. Aktivní formou vitaminu A je oxidací vznikající aldehyd 11-cis-retinal. Ten je součástí fotorecepčního pigmentu tyčinek oční sítnice – rhodopsinu. Bílkovinnou část tohoto chromoproteinu tvoří proteiny nazývané opsiny. Pokud rhodopsin absorbuje světelnou energii, jeho retinalová složka podlehne fotoisomerizaci a vytvoří se stabilnější trans-retinal, který oddisociuje od opsinu. Tato konformační změna excituje nervové buňky v tyčinkách a dochází k vidění. Trans-retinal je pak retinalisomerasou přeměněn zpět na 11-cis-retinal, který se váže v rhodopsinu. Trans-retinal může být také redukován pomocí NADH a alkoholdehydrogenasy v oční sítnici na retinol, ten se isomeruje na 11-cis-retinol, který oxidací pomocí NAD+ alkoholdehydrogenasy je přeměně na 11-cis-retinal. Tento cyklus, který umožňuje převod světelných impulsů na nervové vzruchy bývá označován jako Waldův cyklus. 

Vitamin A ovlivňuje růst buněk slizničního a kožního epitelu, podporuje biosyntézu glykoproteinů, posiluje stabilitu buněčných membrán, pozitivně ovlivňuje spermatogenezi. Dále má mírné antioxidační a antikarcinogenní účinky a celkově posiluje imunitní systém organismu. Po resorpci retinolu ze zažívacího traktu dochází v enterocytech k jeho esterifikaci a následnému transportu lymfatickou cestou ve vazbě na chylomikrony do jater, kde dochází k jeho metabolizaci. Část retinou je vylučována žlučí do střeva. Esenciálním kofaktorem enzymů regulujících metabolismus vitaminu A je zinek. Hlavním zdrojem retinolu je jaterní tuk ryb, ale můžeme jej nalézt v mléce či másle. Prekurzory vitaminu A pocházejí převážně z rostlinných materiálů a jsou syntetizovány v rostlinách z acyl-koenzymu A (acyl-CoA) přes isoprenoidní jednotku. Taktéž byl vitamin A nalezen v lipidové složce rostliny Tecome lapacho, a to ve stopovém množství 1,2728.10-6 µg/mg. Významným symptomem nedostatku vitaminu A je šeroslepost, způsobená sníženým obsahem fotorecepčních pigmentů v oční sítnici, rohovatění sliznic, ucpávání vývodů žláz, postižení skloviny i zuboviny, zpomalený růst nebo náchylnost k infekcím. Při těžkých formách avitaminosy dochází ke xeroftalmii (vysychání a rohovatění spojivek) a mohou být zasaženy i rohovky (keratomalacie). U vitaminu A se může projevit i hypervitaminosa, jejímž příznakem je zvýšená únava, apatie, zvracení, vypadávání vlasů, šupinatění kůže, změny ve vývoji kostí, bolestivost kloubů a taktéž může dojít i k samovolným potratům u gravidních žen. Ženy obzvláště v počátečním stadiu těhotenství, by neměly přijímat více vitaminu A jak 300 µg/den. Výživová doporučená dávka pro dospělého člověka činí v současnosti kolem 900 µg./den, pro děti kolem 400 µg/den.

VITAMIN C

Kyselina L-askorbová obecně známá jako vitamin C je γ-lakton hexonové kyseliny s endiolovou strukturou na druhém a třetím uhlíku. Lze ji odvodit od několika různých hexos. Ze čtyř možných stereoisomerů vykazuje aktivitu vitaminu C pouze kyselina askorbová. Názvem vitamin C se však označuje nejen kyselina L-askorbová, ale také celý její reverzibilní redoxní systém, který zahrnuje navíc její L-askorbylradikál (L-monodehydroaskorbovou kyselinu) a L-dehydroaskorbovou kyselinu.

Endiolový systém v konjugaci s karbonylovou skupinou uděluje kyselině L-askorbové dosti značnou kyselost. L-dehydroaskorbová kyselina může být zpětně redukována na kyselinu L-askorbovou.

Vitamin C je velmi dobře rozpustný ve vodě, v neutrálním, kyselém a alkalickém prostředí za katalytických účinků těžkých kovů (Cu, Fe) snadno podléhá oxidaci za vzniku již zmíněné kyseliny L-dehydroaskorbové. Tuto oxidaci katalyzují různé enzymy jako jsou peroxidasa, askorbasa nebo cytochromoxidasa. Přenos elektronů je reverzibilní, dokud není porušena kruhová struktura kyseliny L-dehydroaskorbové. Pokud dojde k jejímu hydrolytickému rozštěpení, vzniká kyselina 2,3-dioxo-L-gulonová a aktivita vitaminu C zaniká. Jednou z hlavních biologických funkcí tohoto oxidačně redukčního systému je podíl na přenosu vodíků a elektronů z výchozích substrátů až na molekulární kyslík. To platí zejména pro rostlinný materiál. Tento redukční systém bývá často podporován bioflavonoidovým oxidačně redukčním systémem. Vitamin C má specifickou úlohu při syntéze kolagenu, kde působí jako kofaktor hydroxylace při konverzi prolinu na hydroxyprolin. Je aktivátorem celkového metabolismu. Uplatňuje se také při vzniku tyrosinu nebo nadledvinových steroidů. Extracelulární funkce vitaminu C spočívají v ochraně LDL proti oxidaci, v regeneraci tokoferolu (vitamin E) z tokoferoxylového radikálu a v regeneraci glutathionu z jeho oxidované formy. Působí do jisté míry příznivě na snižování sérové hladiny celkového cholesterolu a zvyšuje koncentraci HDL (High Density Lipoproteins; lipoprotein s vysokou hustotou) u začínající hypercholesterolemie (vysoký obsah cholesterolu v krvi, za rizikové množství je považováno 5,2 – 6,2 mmol.l-1, vyšší obsah je považován za vysoce rizikový). Dále redukuje železo z potravy a zvyšuje tak jeho intestinální absorpci nebo blokuje reakci, při které vznikají karcinogenní nitrosaminy. Vitamin C napomáhá opět do jisté míry obranyschopnosti organismu, působí jako protiinfekční ochranný faktor, jako prevence šedého zákalu a napomáhá hojení ran a tvorbě jizev. Askorbát totiž zvyšuje aktivitu fagocytů a chrání jejich membrány před oxidačním poškozením, zvyšuje hladinu protilátek. Syntetická kyselina L–askorbová se používá v potravinářském průmyslu obohacování nápojů, nálevů, ale také při konzervování rostlinných produktů a masa jako antioxidační prostředek. [2, 6] Potřeba vitaminu C pro lidský metabolismus je značná. Lidé, primáti, netopýři a morčata díky mutaci v genetickém kódu L–gulonolaktonoxidasy, enzymu nezbytného pro biosyntézu vitaminu C, ztratili schopnost tento vitamin ve svém organismu syntetizovat. Biosyntéza kyseliny L–askorbové postupuje přes kyselinu D–glukuronovou, její redukcí na kyselinu L–gulonovou, která vytvoří lakton. Ten je pak oxidován L–gulonlaktonoxidásou na 3–keto–L–gulonolakton, který se neolizuje na kyselinu L– askorbovou.

Vitamin C se snadno ničí povařením, protože se rychle oxiduje na kyselinu L-dehydroaskorbovou, která snadno otevírá laktonový kruh, což má za následek ztrátu biologické aktivity. Rozklad vitaminu C urychlují i enzymy a stopy kovů z nářadí a nádobí, takže ztráty nastávají již při opracování rostlinného materiálu. Je zajímavé, že v kůře lapacha bylo nalezeno dosti značné množství vitaminu C a to 7,08 µg.mg-1. Avitaminosa se projevuje onemocněním kurděje nebo též skorbut. Příznakem je krvácivost, uvolňování zubů, snadná lomivost kostí, špatné hojení ran, svalová slabost. To vše souvisí se selháním tvorby biosyntézy kolagenu. Dlouhodobý nedostatečný příjem vitaminu C potravou vyvolává u dětí Moellerovu – Barlowovu nemoc, u dospělých kurděje. Vitamin C také zasahuje do biosyntézy katecholaminů a jeho nedostatek je v této oblasti spojován s výskytem depresí, hypochondrií a změnami nálad. Zásoby vitaminu C jsou v organismu nerovnoměrně rozloženy v tkáních s vysokou metabolickou aktivitou. Dříve se uvádělo, že snížení rizika kardiovaskulárních chorob a rakoviny je podmíněno minimálním denním příjmem 90 až 100 mg vitaminu C. Dnes je doporučený denní příjem vitaminu C pro muže i ženy v produktivním věku 75 mg. Požadavek se zvyšuje při extrémní tělesné zátěži, trvalém psychickém stresu, alkoholismu apod. U kuřáků dochází ke snížení absorpce, takže denní doporučený příjem se pohybuje kolem 150 mg.

V zemích Latinské Ameriky je od roku 1982 lapacho oficiálně uznáno jako léčivá rostlina a v Argentině je používáno zejména k léčbě rakoviny a nádorových onemocnění. Dle vyjádření mnoha botaniků, chemiků i lékařů se jedná o jednu z nejúčinnějších léčivých rostlin na světě. V České republice do poloviny 90. let byl dokonce čaj lapacho představován jako univerzální lék na všechny neduhy. Samozřejmě na světě neexistuje všelék, v každém případě nelze zpochybnit jeho preventivní i skutečně léčebný účinek v případě onemocnění. Intenzita těchto účinků je však různá, což může být dáno druhem stromu a polohou, kde vyrůstá. Největší síla je připisována stimulačním účinkům na imunitní systém. Lehký čajový odvar zlepšuje obranyschopnost těla až o 48 %.  

Čaj lapacho má analgetický, antibakterální, protiplísňový, protiparazitický, antioxidační, antimutagenní, protileukemický, antirevmatický, antikarcinogenní, antivirový, cytotoxický, imunostimulační a laxativní charakter.

Antimikrobiální vlastnosti byly klinicky ověřeny v několika studiích a vykazují silné účinky u gram-pozitivních bakterií, kvasinek a plísní. Příkladem mohou být rody Candida, Staphylococcus, Bacillus tuberculosis, Pneumonie, Streptococcus a Shigella. Dále jednotlivé komponenty vykazují antivirové vlastnosti u virů jako Herpes simplex typu I a II, Influenza, Polio virus a Vesicular stomatitis virus. Protiparazitní účinky se projevily u malárie, Schistosoma, Trypanosoma a byly klinicky uznány.

Jméno druhu impetiginosa bylo odvozeno z používání čaje proti hnisavému zánětu pokožky zvanému impetigo, který se vyznačuje mokvajícími strupy. Dlouhodobé pití čaje lapacho, užívání tablet lapacho a klystýry s čajem navíc pomáhají při zánětlivých střevních onemocnění nejasného původu. Protizánětlivé působení obsažené látky lapacholu je silnější než fenylbutazonu. Lapacho tedy léčí záněty (kůže, ale i vnitřních orgánů jako jsou žaludek, ledviny, močový měchýř nebo průdušky), vyrážky, ekzémy, zahnisaná místa, otoky a harmonizuje hormonální systém.

V červeném pletivu (kambiu) stromu lapacho jsou vázána velká množství molekul kyslíku ve zvlášť hodnotné formě, pro lidský organismus snadno využitelné. Kyslík v této formě může velmi efektivně hubit bakterie, prvoky, houby a viry. Tělesné buňky jsou kyslíkem lépe vyživovány, protože povlaky, které brání látkové výměně, se uvolňují od cévních stěn. Současně se podstatně zlepšuje vitalita a flexibilita těchto důležitých cév. V lapachu byla poprvé objevena rostlina, která může být nasazena jako přirozený zdroj kyslíku. Doporučuje se proto používat lapacho jako doplňkovou léčbu při nejrůznějších ozonových a kyslíkových terapiích. Uvedené vlastnosti lapacha rovněž přispívají k lepšímu léčení ran.  Lapacho ovlivňuje složení krve Lapacho dále ve velké míře podporuje tvorbu červených a bílých krvinek, normalizuje složení krve a zlepšuje tím možnost transportu kyslíku v organismu. Díky zmnohonásobení červených krvinek posiluje srdce a cévy, celkové prokrvení těla a brzdí růst rakovinných buněk. Lapacho tedy podporuje krvetvorbu a omezuje tím vznik různých krevních onemocnění jako je leukémie nebo chudokrevnost čili anémie. Při leukémii bují nezralé předstupně bílých krvinek a potlačují vývojové formy červených krvinek. Množí se neřízeně a přitom tvoří jen nefunkční elementy. Je to velmi vážná a nebezpečná choroba. Přestože moderní lékařská věda vyvinula řadu terapeutických postupů, které mají léčebné úspěchy, mají některé formy léčby stále ještě velmi těžký průběh. Funkční neschopnost nadměrně tvořených bílých krvinek podporuje vznik infekcí a oslabuje obranyschopnost. Z tohoto důvodu je nutné posílit imunitní systém organismu. 

Anémie vzniká sníží-li se hladina hemoglobinu (krevního barviva, přenášejícího kyslík po organismu) nebo poklesne-li množství červených krvinek pod běžnou úroveň. Pozorovaným příznakem bývá bledost. Tyto problémy bývají výsledkem dlouhotrvajících stravovacích chyb, např. u vegetariánů, kteří nemají dostatečný přísun železa a vitaminu B12. Jinou příčinou chudokrevnosti jsou chronické záněty, které vedou k nedostatku železa a zhoršení vitálních funkcí krve. Lapacho obsahuje hodně železa, které může lidské tělo dobře využít. Čaj zároveň působí jako silný antioxidant, který chrání tělo před volnými radikály. Volné radikály jsou velmi reaktivní nestabilní atomy a molekuly, které obsahují nejméně jeden nespárovaný elektron. Jakmile vzniknou, spárují se s molekulou s kladným nábojem, tzn. podléhají oxidaci a tím poškozují buněčnou membránu zdravých buněk stejně jako DNA. I když se volné radikály vytvářejí vlastním organismem a mají značný význam při obraně proti nemocem, vzniká jich někdy příliš mnoho. Pokud tyto nestabilní a potencionálně škodlivé částice neomezujeme, např. pitím čaje lapacha, vytvářejí vhodné prostředí pro vznik srdečních chorob a rakoviny. 

AIDS A LAPACHO

Syndrom získané imunodeficience, čili nedostatečné funkce imunitního systému vzniká v důsledku infekce virem známým pod zkratkou HIV (virus lidské imunodeficience). Virus infikuje jistý typ bílých krvinek, známých jako T4, CD4 nebo pod jménem speciální T-lymfocyty, které hrají nejdůležitější roli v regulaci imunitních mechanismů. Infikované buňky mohou zahynout, avšak v ostatních buňkách může virus setrvat v latentním stavu, aby se později při vhodné příležitosti znovu aktivoval. U řady nakažených se neprojeví vůbec žádné známky onemocnění, jsou tedy symptomatickými přenašeči nemoci. Virus HIV byl izolován z krve, semenné tekutiny, slin, slz, z tkání nervového systému, mateřského mléka a ze sekretů ženského pohlavního ústrojí. Nicméně schopnost přenosu infekce byla prokázána pouze u krve a semenné tekutiny. Hlavními způsoby přenosu jsou pohlavní styk, přenos z krve do krve a konečně přenos z matky na plod. Zpočátku se u nakažených osob většinou neprojevují vůbec žádné příznaky. Lékařské vyšetření pacientů bez jakýchkoliv symptomů může odhalit určité abnormality, nejčastěji zvětšení lymfatických uzlin. K charakteristickým znakům plně rozvinutého onemocnění AIDS patří především ztráty na hmotnosti, těžké průjmy, teploty, kožní záněty, různé infekce a nádory. AIDS je tedy těžké onemocnění, proti kterému do dnešní doby neexistuje účinná léčba. K dispozici jsou pouze podpůrné léčebné metody jednotlivých komplikací. Zkušenosti a některé vědecké studie ukazují, že právě lapacho dokáže přinejmenším tlumit vývoj této choroby a příznivě ovlivňovat léčbu AIDS. Lapachová kúra povzbuzuje imunitní systém všeobecně. Často se vyskytující sekundární infekce u osob nakažených virem HIV, např. plísně, jsou ničeny účinnými látkami čaje lapacho. Tělo je všeobecně posíleno a nádorové buňky jsou ničeny, resp. jejich tvoření je ztíženo. Buňky jsou tedy v jistém smyslu imunizovány proti vzniknutí virů AIDS. Obzvlášť důležité je, že lapacho posiluje vnitřní orgány, protože standardní léčba léky má zlé vedlejší účinky, kromě jiného na játra. Právě tento orgán je účinnými látkami čaje obzvlášť příznivě ovlivňován.

Čaj lapacho je velmi účinný proti některým druhům hub, které mohou lidskému tělu působit velké nepříjemnosti. Houbová onemocnění (mykosy) dělíme podle postiženého orgánu na houbová onemocnění kůže (dermatofyty, příp. dermatomykosy) a na kvasinkové houby a plísně (Candida). Candida albicans je kvasinka usídlující se převážně na sliznicích jako jsou ústa, žaludek, střeva nebo vagina. Přednostně se živí koncentrovaným cukrem, výrobky z denaturované mouky, šťávami se sklonem ke kvašení, ovocem, pivem a alkoholem. Krvi odebírá glukosu a způsobuje touhu po sladkém. Tato plíseň vylučuje velká množství toxických látek jako kyseliny, alkoholy a toxiny, které silně zatěžují játra, což může postupem času vést k různým chronickým nemocem. Mezi nejvýznamnější faktory napomáhající mykosám patří cukr a veškeré koncentrované sladkosti, příliš mnoho obilných výrobků, živočišných bílkovin a odklon od přirozeného pěstování rostlin, dále stálé rostoucí nasazování antibiotik, kortikoidů, a také užívání antikoncepčních prostředků. Tyto mikroorganismy způsobují potíže tehdy, když se začnou nekontrolovaně množit a kvasinková forma se změní v invazivní formu plísňovou, která může vyvolávat nejrůznější fyziologické stavy a příznaky. Candida albicans může být příčinou únavy, depresí, bolestí ve svalech a kloubech, kožních vyrážek, ale především vaginálních výtoků. Základem těchto problémů je zhoršená látková přeměna v celém těle, proto by se měl čaj lapacho používat i vnitřně. Většina lékařů Doporučuje šestitýdenní pitnou kúru a každodenní výplachy pochvy vlahým čajem. To vše následně vyvolá vymírání kvasinek. Čaj lapacho je velmi účinný proti tomuto druhu hub. Normalizuje látkovou přeměnu cukru, posiluje játra, ledviny a slezinu a celkově působí na obranný systém tak, že produkuje imunitní buňky, které útočí na houbové spóry. V Jižní Americe se velmi úspěšně používá proti tomuto onemocnění.

DIABETES MELLITUS

Diabetes mellitus (cukrovka) je porucha způsobována nedostatečnou nebo zcela chybějící produkcí hormonu insulinu v pankreatu (slinivce břišní), resp. v Langerhansonových ostrůvcích v ní umístěných. Insulin je hormon umožňující absorpci glukosy, kterou buňky nezbytně potřebují k produkci energie a která se také ukládá v játrech a tukových buňkách do zásoby. Při insulinovém nedostatku dochází k nadměrnému vzestupu hladiny glukosy v krvi (hyperglykémii) a to má za následek vylučování velkého objemu moči, nadměrnou žízeň, navozování pocitu hladu a únavy. Kromě toho ústí také v poruchy metabolismu lipidů. Diabetes mellitus má dvě hlavní formy. Insulin-dependentní diabetes, který má závažnější charakter, začíná obvykle v mládí či dokonce v dětství, nejčastěji mezi 10. a 16. rokem života. Jeho rozvoj je obvykle velmi rychlý. Buňky, které za normálních podmínek produkují insulin jsou zcela zničeny. Bez pravidelných injekcí insulinu by postižená osoba musela ve velmi krátké době upadnout do kómatu a zemřít. Druhý typ diabetu non-insulin dependentní nastupuje obvykle pomalu a postupně. Rozvíjí se především u lidí starších 40 let. Velmi často je pouze skrytý a zjišťuje se při rutinním lékařském vyšetření. Organismus sice produkuje insulin, avšak nikoliv v dostatečném množství. Ve většině případů tohoto typu cukrovky nejsou nutné injekce insulinu.

Výzkumy brazilských odborníků prokázaly, že lapacho brzdí příjem glukosy v organismu, a tím okamžitě zbavuje slinivku břišní zátěže. Slinivka břišní totiž musí při velkých konzumacích cukru, které jsou pro organismus nesnesitelné, okamžitě vyloučit větší množství insulinu, aby se obraz krevního cukru opět normalizoval. Tím je velice namáhána. Lapacho má tedy léčivé účinky pro diabetiky a pomáhá zamezovat pozdějším komplikacím, které by z diabetu mohly vzniknout. Příkladem takových potíží může být amputace nohou, postupná ztráta zraku nebo léčba umělou ledvinou.

Kromě toho je látková přeměna podnícena k tomu, aby svou energii z větší části čerpala zužitkováním dlouhých řetězců polysacharidů a z tuků. To podporuje normalizaci chuti, hlad v mnohých případech mizí a pacienti se přiklánějí ke zdravější výživě. Lapacho navíc podle mnichovské lékařky Angeliky Franzové zlepšuje funkci slezino-slinivkového okruhu. 

NÁDORY

 Nádor, též tumor je oblast velmi rychlého abnormálního rozmnožování buněk. Nádor může být maligní (zhoubný) nebo benigní (nezhoubný). Maligní nádory pronikají do okolní tkáně a mohou se také šířit krevním nebo lymfatickým systémem do jiných částí těla a způsobovat tam vznik sekundárních ložisek – metastás. Pro všechny typy maligních nádorů se běžně používá pojmu rakovina. Benigní tumory rostou obvykle jen pomalu a nemetastázují, třebaže mohou být i vícečetné. Nicméně někdy dorůstají takové velikosti, že mohou utlačovat okolní struktury. To může být obzvláště nebezpečné v uzavřených prostorách jako např. uvnitř lebky. Lapacho může být velice užitečné, když se provádí ozařování nebo chemoterapie. Čajem lapacho se dají částečně harmonizovat prudké vedlejší účinky těchto tvrdých, ovšem mnohdy nutných léčebných metod. Lapacho posiluje játra, střevní mikroflóru, ledviny a celý tělesný imunitní systém, a tak se běžná léčba lépe zvládá. Silné bolesti, které doprovázejí mnoho druhů onkologických onemocnění, se dají lapachem účinně zmírnit nebo dokonce úplně odstranit. Důležité je začít nádorové onemocnění léčit tak časně, jak jen to je možné. Preventivním užíváním čaje lapacha se normalizuje metabolismus a dá se tak zabránit propuknutí nemoci, tzn. operacím, ozařování a chemoterapiím. Při vzniku nemoci se musí vycházet z toho, že nádor je nutné zničit, je třeba posílit imunitní systém a udržet ho trvale funkční na vysoké úrovni. K tomu je třeba odstranit toxiny, nečistoty a životní podmínky je nutné změnit tak, aby se působilo proti nové blokaci metabolismu, např. špatnou stravou. Čaj lapacho může toto pokrýt a tak efektivně podpořit každou terapii nádorových onemocnění.

Čaj lapacho odstraňuje z organismu usazeniny a nečistoty včetně těžkých kovů, takže působí jako detoxikační prostředek k pročištění organismu. Buňky, cévy, lymfatický systém, orgány a vazivo jsou očištěny od látek, které sice nemusí být jedovaté, ale brání normálním životním funkcím. Tyto látky jsou z větší části vyloučeny nebo proměněny ve snesitelnější. Příkladem mohou být nezhodnocené bílkoviny, které se ukládají na stěnách cév nebo zalepují cévy jako sliz, dále cholesterol, usazeniny ve střevě, cukerné krystaly nebo přebytečná sůl, která váže vodu a tím tkáně zbytečně zaplavuje. Čaj tedy pomáhá posilovat výměny látek v těle, příp. pomáhá odstraňovat disharmonie, např. po delším užívání psychofarmak, snižuje přecitlivělost těla na různé chemikálie a celkově posiluje imunitní systém organismu. Odvar z kůry stromu lapacho zlepšuje psychiku, zvyšuje odolnost nervového systému a v případě jeho podráždění jej uklidňuje. Snižuje bolest všeho druhu, má kladný vliv na odstranění migrény a pozitivně ovlivňuje zdravý spánek. Dále posiluje a normalizuje činnost sexuálních orgánů a i vnitřních orgánů jako jsou játra, ledviny, slinivka, kostní dřeň nebo slezina. Podporuje trávení a působí močopudně, přičemž aktivuje přirozenou funkci potních žláz. Mezi významnou funkci lapacha patří pomoc léčit chronická onemocnění jako jsou mnohonásobná skleróza, Parkinsonova nemoc, bronchitida, astma, alergie, artritida, arteroskleróza, lupénka, nachlazení, unavené oči, opary, paradentóza, ekzémy, křečové žíly, bércové vředy, žaludeční problémy, revma nebo kuřácký kašel. Domorodci čaj lapacho užívali také k léčbě syfilidy.

Již citovaní odborníci prof. dr. Walter Accorsi a dr. Theodoro Meyer shodně zjistili, že lapacho mohou bez obav užívat muži, ženy (i těhotné) a děti v každém věku. Jediné známky extrémního předávkování, které byly zjištěny po dlouholetém zkoumání, je mírné svědění a lehká vyrážka, která po snížení množství za krátkou dobu zmizí. Symptomy tedy nejsou závažné a nezanechávají žádné problematické následky. Některé druhy stromu lapacha obsahují větší množství kyseliny tříselné (tannin), substance, která je obsažena i v černém čaji a kávě. Pokud se konzumují nápoje s vysokým obsahem této látky ve větším množství a velmi horké, mohou poškodit sliznici dutiny ústní, jícnu a žaludku. Většina čajů lapacho nabízených v obchodech je sice poměrně chudá na tannin, ale přesto se doporučuje pít čaj vlažný nebo chlazený, pak se mohou pít i velká množství bez rizika poškození sliznice. Nabízí se i jiné řešení. Tannin je neutralizován již několika kapkami mléka nebo smetany. V polovině osmdesátých let se na univerzitě v Havaji prováděly pokusy s čajem lapacho na laboratorních myších, které dokázaly, že čaj nemá žádné toxické účinky. Dokonce při každodenní dávce 2 g na 1 kg tělesné váhy nebyly při těchto pokusech pozorovány žádné organické škody. Podle výzkumu USDA (United States Department of Agriculture) ve srovnání se světově rozšířeným nápojem, kávou, vykazuje čaj lapacho s ohledem na škodlivost výrazně méně problémů, aniž by jakkoli trvale narušoval zdraví.

Mezi významnou biologicky a fyziologicky aktivní látku čaje lapacho patří na prvním místě lapachol. Vyznačuje se antivirovou a protizánětlivou aktivitou, léčí vředy, pomáhá zmírnit bolesti provázející onkologická onemocnění a dokonce dokáže brzdit růst nádorů. β-lapachon byl preklinicky testován na protinádorové a antivirózní účinky. Vlivem již nižších koncentrací β-lapachonu dochází ke smrti nádorových buněk bez současného poškození buněk normálních. V lapachovém čaji jsou hojně obsaženy saponiny, přírodní antimykotika, které chrání tělo před patogenními houbami, některé z nich jsou dokonce schopny redukovat růst nádorů. Podobně působí i další antimykotický faktor, přírodní antibiotikum, které bylo nazváno jako xylodion. Bioflavonoidy, přítomné v tomto čaji, mají antioxidační vlastnosti a předpokládá se, že napomáhají v prevenci určitých forem rakoviny. Katechiny obsažené v čaji lapacho snižují hladinu cholesterolu v krvi, zabraňují kornatění tepen, vytváření krevních sraženin, srdečních chorob, snižují krevní tlak, napomáhají redukci nadváhy a posilují celkovou imunitu organismu. Neméně zajímavou látkou vyskytující se v čaji lapacho je quercetin. Řadí se do skupiny rostlinných barviv nazývaných flavonoidy, konkrétně mezi flavonoly. Laboratorně byl testován na zvířatech. Na základě těchto pokusů quercetin vykazoval protizánětlivé účinky. Významnou roli hraje při prevenci rakoviny, zamezuje růstu rakovinových buněk, včetně nádorů prsu, tlustého střeva, prostaty a plic. Quercetin také snižuje četnost vředů v ústech a přináší mírnou úlevu od příznaků. Vitaminy jsou exogenní esenciální sloučeniny nezbytné pro život organismu, které si však heterotrofní organismus nedokáže sám syntetizovat. Thiamin obsažený v lapachu zasahuje svými biochemickými funkcemi do metabolismu sacharidů, lipidů i aminokyselin. Je tedy nezbytný pro energetický metabolismus a pro nervovou činnost. Lipofilní vitamin A je důležitý pro proces vidění, je totiž součástí fotorecepčního pigmentu tyčinek oční sítnice – rhodopsinu. Podporuje růst buněk slizničního a kožního epitelu, podporuje biosyntézu lipoproteinů, pozitivně ovlivňuje spermatogenezi. Vitamin C se podílí na přenosu vodíků a elektronů z výchozího substrátu až na molekulární kyslík, má specifickou úlohu při syntéze kolagenu. Je aktivátorem celkového metabolismu. Čaj lapacho zlepšuje zásobování lidského organismu kyslíkem, podporuje tvorbu červených krvinek a tím posiluje srdce, cévy a celkové prokrvení těla. Omezuje vznik různých krevních onemocnění jako je leukémie nebo anémie. Lapachová kúra pomáhá pacientům nemocným AIDS. Posiluje imunitní systém všeobecně, ničí nádorové buňky a tak tlumí vývoj této choroby a příznivě ovlivňuje léčbu. Obzvlášť důležité je, že posiluje vnitřní orgány, které při standardní léčbě velmi trpí. Čaj lapacho je velmi účinný proti kvasince Candida albicans. Normalizuje látkovou přeměnu cukru, posiluje játra, slezinu a ledviny a celkově působí na obranný systém tak, že produkuje imunitní buňky, které útočí na houbové spóry. Lapacho má léčivé účinky také pro diabetiky, kterým pomáhá zamezovat pozdějším potížím, které by mohly vzniknout. Lapacho je velmi užitečné při ozařování a chemoterapii. Harmonizuje totiž prudké vedlejší účinky jako jsou silné bolesti. Ty se dají čajem účinně zmírnit nebo dokonce úplně odstranit. Efektivně tedy podporuje každou terapii nádorových onemocnění. Čaj lapacho působí jako detoxikační prostředek, který z organismu odstraňuje usazeniny a nečistoty. Zlepšuje psychiku, zvyšuje odolnost nervového systému a má vliv na odstranění migrény. Významnou funkcí je pomoc léčit chronická onemocnění jako jsou alergie, astma, bronchitida, lupénka nebo revma. Léčebné síly stromu Tecome lapacho se neváží pouze na jednu jedinou jeho složku. Je to jedinečná kombinace účinných látek, která umožňuje široké fytoterapeutické využití. Pokud se komponenty užívají izolovaně, zmizí mnohé z léčivých účinků a často se ztrácí snášenlivost i harmonické působenÍ...

bakalářská práce 

Vliv účinků biologicky aktivních látek rostliny Tecome lapacho na lidské zdraví

Helena Fomiczewová