Dnes
sice umíme číst, ale jen velmi málo rozumět: "noví
analfabeti" dokáží rozeznávat různá sdělení např. v reklamách, ale již jen velmi těžko dokážou skutečně pochopit smysl sdělení.
…člověk,
pro něhož jazyk ztratil svoji funkci, tj. bez tvůrčího vnímání jazyka, je člověkem vyprázdněným, bez svobody. Takový člověk je pak zmítán buď totalitním režimem, nebo konzumní
bezduchostí, v níž pozlátko vítězí nad skutečností a barvotisk je puncem opravdovosti.
Je to
jazyk bez dialogu, monolog reklam, monolog úředních formulířů, vyhlášek a statistik, je to jazyk, který už není jazykem, "je
to klam","imitace".
Žádný text není dost těžký na to, aby ho nepochopil každý: tato snad na první pohled přehnaná metoda je
sice velkým nárokem na lidské vnímání, ale především rozvíjením myšlení, jeho schopnosti
chápat a tudíž i jeho svobody.
Společnost,
který pracuje se znaky, která globalizuje sdělení tím, že ho snižuje na úroveň nejen zboží, ale na masový artikl,
který je záměrně omezován na co
nejvyšší pochopitelnost a sává se tak jen pitomou frází, je společností, v níž neexistují žádné opravdové vztahy. Spitzbardo´tovo zjištění, že znak je
znakem jen tehdy, pokud ho za něj člověk označí, se dá chápat i jinak: znak dokáže učinit člověka znakem, nechá - li se označit.
To není podivná intelektuální definice, to je jeden z mechanismů doby, která nahrazuje partnerské vztahy pornografií a
videochaty, mezilidskou komunikaci masovými médii a opravdovou
pomoc blízkých linkami důvěry a psychiatrickými záchytkami. A role, kterou v tom hraje jazyk, je nezpochybnitelná už jenom proto, že je to především jazyk, kterým komunikujeme a kterým
pojímáme svět kolem sebe. Proměna konzumní společnosti ve společnost smysluplnější je u proměna jazykových
imitací na skutečný dialog.
Jan Motal
A - kontra 02/07: Institucionalizovaný porod
Žádné komentáře:
Okomentovat