Síla dne a noci

Naše aktivita souvisí se světlem, přesněji řečeno, s modrým světlem, které je součástí slunečního spektra. "S rozedněním se v našem těle začíná odehrávat celá řada procesů, které vedou k tomu, abychom byli čilí. A naopak, pokud se začne šetřit, tyto procesy se tlumí a umožňují tělu odpočívat a regenerovat. Odborně je tento stav pravidelného opakování označován jako cirkadiánní rytmus," říká doc. RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D., vedoucí skupiny fyziologických adaptací a biorytmů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Předpokládá se, že na světlo jako první začaly reagovat jednobuněčné organismy v prehistorických mořích, kdy pronikalo do hloubek a určovalo noc a den.

"Oheň vydává teplé, žluté světlo. To sice umožní vidění ve tmě, pomůže nám protáhnout den, ale velmi málo naruší náš cirkadiánní rytmus. Je to tím, že neobsahuje modrou složku spektra. Pouze ona je tím, co nás aktivuje, působí na naši psychiku a ovlivňuje produkci hormonu melatoninu, který reguluje nástup spánku a mnoho tělesných pochodů," popisuje Mgr. Kateřina Červená z Katedry fyziologie, laboratoře biorytmů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Téma 34/2017