"Hudba nikdy nelže.
Pokud na světě existuje něco, co se má změnit, pak se to může stát pouze
prostřednictvím hudby," pronesl kdysi slavný kytarista Jimi Hendrix a v
podstatě tím vyjádřil, jak důležitou součástí naší společnosti muzika je. Reflektuje
dobu, hladí po duši, roztančí nás i rozpláče.
Lidé poslouchající hudbu u
rutinní práce, podávají lepší výkony a dělají méně chyb. Hudba totiž spouští
vylučování hormonů zodpovědných za dobrý pocit a pomáhá vám tak cítit se
uvolněně a šťastně.
Vztahem mezi mozkovou aktivitou
a hudbou se zabýval například britský psychiatr Anthony Storr ve své knize
Hudba a mysl. storr upozornil, že lidé aktivně vyhledávající určité dramatické
emocionální stimuly, které k životu potřebují stejnou měrou jako klid a
pohodlí. Čím více času tedy strávíme prováděním fádní rutiny, tím více toužíme
po psychickém stimulů, který by nám přinesl kýžené vzrušení. Právě proto lidé
hudbu rádi poslouchají - je ideálním nástrojem, který mysl (ale i tělo)
povzbudí a navodí příjemné pocity.
Například pracovníci
montážních linek byli při poslouchání hudby nejen výkonnostně lepší, ale i
šťastnější. Pokud je pracovní náplni jakákoli zautomatizovaná činnost, při
které nepotřebujete do krátkodobé paměti ukládat žádná nová data, případně není
třeba jakkoli napínat pozornost, má hudba na práci velmi pozitivní efekt.
Pokud je vaše pracovní
prostředí hlučné, mozek se snaží zpracovat každý jednotlivý zvuk a zbytečně
vynakládá svou kapacitu a energii, kterou byste mohli jinak soustředit na
práci. Hudba tak může odfiltrovat ostatní hluk a umožnit vám věnovat se
důsledně jedné činnosti.
Kreativitu stimuluje hudba o
střední hlasitosti (70 decibelů). Pokud to však se zvukem přeženete, bude vás
hudba spíše rušit. Aby se pozitivní efekt změnil v záporný, stačí zvýšít
hlasitost jen na 85 decibelů.
Zázraky medicíny červen 2017
Žádné komentáře:
Okomentovat