Louka

Má mysl se vyhřívá na květu kopretiny

Stonek je táák tenounký

Však větřík si s ní hraje

a u toho si zpívá

že v tlukotu srdce jsem zaslechl tvůj hlas

Pravda je

že již dlouho je sucho

a některé kytky se trápí

a ty jiné se trápí zase pro ně

I ta vůní rozkvětlá louka

se chce skrýt v příkrovu noci

a skoro neviditelný rej

...utichá...

Jen možná větřík si s ní hraje

...a vše. . ...

..je v blahém očekávání. . .. . .

Tonda Červen

Červen v zimě