Strom

V mysli stojí strom

Já opírám se o něj

Sil je tak akorát

na tíhu v ramenou

Když vše tu utichne

poslouchám jeho listí

jak ševelí historky pradávné

Tu a tam jako by příběh byl mým

Něco jako opakující se sny

Také už jsi je viděl a cítil

Často uléhám znaven

k jeho kořenům

On s mými kořeny se bratří

Popraskaná kůra

ošlehlá tvrdostí, časosledu a minulostí

Mou bolest s lehkostí přijímá

Měkký je dotek jeho milostivé dlaně

Upřímný pohled do koruny

tolik vysvětlující naše spojení

Ne, dnes není místo na opojení láskou

Když vše bolí, nemohu nic dát

Jen se trošku bojím, že bolest neustoupí

A bojím se, že ostří se ztupí

že vystoupím z těla

a roztrhají mě supi

Kořeny vzácného mě pouštějí co nejblíže

dnes nevycházím z těla...

Tonda Červen

Červen v zimě