Až??

..nepochybujeme o tom, že jednou bude všechno krásné, AŽ... Že život každého člověka se sám změní, AŽ... I já jsem čekal, kdy přijde AŽ. Nepřišlo nic. Teprve časem mi došlo, že správná doba na posunutí svého života nepřijde. Tu dobu si člověk sám vytváří. Ano, ta doba nenastane. Ona už je. V každém a kdykoli. Mnoho lidí věří, že vhodný je až ten okamžik, kdy budou 100% připraveni na všechno. To je sci-fi. Do smrti budeme všichni dělat nějaké chyby. Navíc svět je založen na stálé změně, proto se i my musíme učit přizpůsobovat změnám. Chápat, že nikdy nedokážeme předvídat úplně vše. Nakonec proto je život zajímavý.

Proto člověk jako jediný živočich tolik expanduje. Ví, že chyby jsou v pořádku a bez chyb není ponaučení a zkušenosti. Ví, že není problém, když člověk dělá chyby - ale když se z chyb neponaučuje. Bát se neúspěchu natolik, že se o nic ani nepokusíme, znamená nechybovat, ale také nemít žádné nové zkušenosti. Rozdíl mezi mistrem a začátečníkem je ten, že mistr neuspěl mnohokrát, začátečník poprvé.

Ideální den, kdy je vhodné začít s naplňováním svých snů, není nutné si v žádném kalendáři vyznačovat ani pamatovat. On je totiž v každé chvíli. I teď.

Život bude vždycky jednodušší, když se naučíme přijímat i ty omluvy, které nedorazily; když se naučíme být vděčni za každou zkušenost, ať je pozitivní, nebo negativní; když se druhým (ale i životu) naučíme říkat "Děkuji za lekci", ať nám pomohla, nebo ublížila. Tento návyk umožňuje všechno špatné hodit za hlavu, nechat to v minulosti a netahat to za sebou přítomností. Říká se tomu odpuštění. Odpuštění je slib, že minulost přestaneme používat proti sobě. K tomu, abychom si už dál neublizovali vrtáním se v tom, co už stejně nejde změnit, nepotřebujeme ničí omluvu. Děláme to ne kvůli někomu jinému, ale kvůli sobě. Tak se novu vyrábí sebehodnota a sebejistota.

FC 6/ 2015

ročník V