Nesprávní lidé v našich životech naneštěstí
přežívají dost dlouho. A to hned z několika důvodů.
První je obyčejně ten, že jim vyhovujeme.
Vyhovuje jim, že při sobě mají někoho, kdo je miluje, kdo je chce, kdo je
poslouchá, kdo přiběhne, když to potřebují, nebo půjčí peníze, zařídí, vybaví..
a tak dále.
Další důvod je, že by už možná odejít chtěli,
jenže - zvyk. Na dobré se zvyká lehce a ano, i pro ty, kterých city vůči nám nejsou
celkem upřímné, není je jednoduché nechat jít. Protože jsme si zvykli, že tam
pro ně jsme. Že všechno odpustíme, že jsme jejich jistota.
Věř mi, každý jeden jediný člověk, který kráčí
po této zemi a je opravdu šťastný, má sebou též své osobní peklo. A každý jeden
z nich, kdyby jsme se zeptali, by řekl, že dosáhnout štěstí či pokoje na duši
nebylo vůbec jednoduché. Ba bylo to zkurveně těžké a musel si opravdu
několikrát pořádně rozbít hubu.
A my lidé máme jen dvě možnosti - buď budeme
plakat dokola nad rozlitým mlékem, nebo se posbíráme a půjdeme hlava-nehlava,
rána-nerána za tím, po čem toužíme každou buňkou v těle...
Úlomky ženy
Žádné komentáře:
Okomentovat