"Co tě nezabije, to tě posílí,"
aspoň tak to tvrdí stará lidová moudrost, a podle všeho je to opravdu tak.
Lidé, kteří přežili hotové peklo, si většinou dovedou vážit chvil pokoje a
radosti, protože vědí, že ne pro každého jsou takové okamžiky samozřejmostí.
Studie se podívala na dospělost lidí, kteří
mají za sebou nelehké dětství. Studie však v žádném případě nejlehčuje
negativní účinek traumatického dětství na formující se osobnost člověka.
Lidé, kteří mají za sebou problematické
dětství, umí v dospělosti lépe emocionálněji odpovídat na emocionální potřeby
ostatních.
Ukázala také, že trauma prožité v dětství sice
zvyšuje riziko vzniku deprese a strachu z hrozby, ale zároveň u jedince
stimuluje soucit a empatii.
Studie se účastnili dobrovolníci, kteří zažili
v dětství nějaké trauma. Tou mohla být smrt blízké osoby, rozvod rodičů,
sexuální nebo fyzické násilí či jiná negativní zkušenost.
v skupině, která v dětství či v dospívání
zažila nějaké trauma, byla zaznamenána mnohem vyšší empatická odezva na různé
situace. Šlo především o tzv. afektivní empatii, tedy schopnost reagovat na
duševní stav jiné osoby vhodnými emocemi. Výsledky studie se nevztahovaly na
kognitivní empatii, tedy schopnost porozumět myšlenkám a pocitům ostatních.
Výsledky však každopádně svědčí o tom, že lidé, kteří zažili traumatickou
událost, nejsou lhostejní vůči tomu, co prožívají druzí. Možná právě proto, že
sami na vlastní kůži zjistili, jak silná může být emocionální bolest.
Žádné komentáře:
Okomentovat