Evropa se potýká s extrémním vedrem. Teploty
přesahují hranici 35 stupňů Celsia, úroda usychá ještě na polích a lidé jsou
vystaveni enormní zátěži. Hic, sucho a žízeň! I náš se najednou bytostně dotýká
boj o modré zlato.
Nedostatek vody přitom zní jako paradox. Vždyť
tvoří 70 % zemského povrchu! Jenže jen 2,5 procenta z toho je sladká voda,
většina je slaná. Největší zásoby přitom představují ledovce v Grónsku a na
Antarktidě, které ovšem pomalu odtávají do moře. Zbývají řeky, jezera a podzemní
prameny. Ty ovšem tvoří jen 0,7 % veškeré pitné vody na světě, tedy 32 milionů
km3. Dostupné vody zkrátka ubývá. Ve srovnání s rokem 1950 poklesl její stav
celosvětově na méně než polovinu. Svět v roce 2030? Skoro polovina obyvtel Země
bude žít v oblastech s problémy s vodou," tvrdí zpráva, kterou vypracovala
americká Národní zpravodajská rada.
Během 20. století se počet obyvatel na planetě
ztrojnásobil (bez přístupu k nezávadné pitné vodě je téměř miliarda lidí), ale
spotřeba vody narostla sedmkrát. Čím to? Roste životní úroveň. Klimatologové
spočítali, že šálek kávy není otázka dvou decilitrů vody, nýbrž 140 litrů vody.
Tolik se jí spotřebuje při pěstování, zpracování, výrobě obalu a dopravě kávy.
Ve šílence pomerančového džusu je ve skutečnosti 70 litrů vody. Proto už dnes
patří voda k tak ceněným komoditám. U nás si to ale uvědomujeme až ve chvíli,
kdy udeří vedra, což se děje v posledních letech už skoro pravidelně. Pak se
její nedostatek stává hlavním tématem. Ovšem jen nakrátko - do prvních dešťů...
Většina půdy v Česku je navíc už v takovém
stavu, že v případě přívalových dešťů absorbuje jen minimum vody. Téměř vše
steče. Jakmile tedy zaprší, hrozí záplavy. Náhle přívaly srážek na velké ploše
území mohou tudíž snadno vyvolat obří povodně s mnoha mrtvými - jako se to
stalo v letech 2002, 2006 či 2016. A čerstvá studie klimatologů z univerzity ve
francouzském Brestu předpovídá opakující se letní výhně v Evropě až do roku
2022. Dominový efekt může změnit svět ve skleník, varují vědci. Jejich prognózy
začínají mít takřka parametry scénáře katastrofického filmu. Definitivně zmizí
dvě roční období, podzim a jaro. Hrozí rozpad lesů. Přibudou živelní pohromy,
hurikány, tajfuny, obří požáry. Tsunami a zemětřesení. Dál budou tát ledovce.
Oceány budou stále teplejší, jejich stoupající hladiny potopí řadu obřích měst
a připraví o domov desetimiliony lidí.
Na Sibiři pak tání permafrostu, tedy věčně
zmrzlé půdy, může uvolnit bakterie a víry, na které imunitní systém člověka
ztratil veškeré protilátky, což by mohlo vyvolat smrtící epidemie.
Vedro, sucho, nedostatek vody a války o ni
navíc hrozí hlavně v oblastech planety, kde nejvíce roste lidská populace. V
Africe a v Indii.
Lubor Černohlávek
Žádné komentáře:
Okomentovat