Zub času

Máme například několik dvojic, kde měl muž naprosto normální spermiogram, také koncentrace spermií byla v normě, všechny dobře pohyblivé, přesto se jimi vajíčko opakovaně vůbec neoplodnilo. Pomocí speciálních roztoku, do kterých spermie naložíme, je dokážeme takzvaně aktivovat, aby byly, lidově řečeno, mrštnější. Máme k dispozici ale i řadu metod, jak vyselektovat ty spermie, které mají menší šanci oplodnit vajíčko.

Při jednom z postupu využíváme kyselinu hyaluronovou, která je populární například v kosmetické medicíně na redukci vrásek. Tato kyselina se ale běžně vyskytuje i v přirozeném prostředí našeho těla. Je například součástí extracelulárního Matrixu, tedy jakési mezibuněčné hmoty, která má mimo jiné svou úlohu i ve vývoji embrya. Kumulární buňky, které vajíčko obklopují, totiž produkují tekutiny, v nichž je přítomna právě i kyselina hyaluronová. Spermie, která je funkčně zralá, by tedy měla být schopna se do této vrstvy kumularních buněk obsahujících zmíněnou kyselinu zamířit a cestovat skrz ní dál víc toho využíváme pro jakousi předselekci i v laboratorních podmínkách. Do Petriho misek s mikrofilmem kyseliny hyaluronové dáme spermie, přičemž ty, které jsou "kvalitní", a tedy schopné oplození, se na kyselinu navážou. Navázané spermie pak použijeme oplození. Podobných metod je ale celá řada. 

Jaké jsou ty další?

Například selekce spermií pomocí magnetického pole, kterým protáhneme kolonu spermií. Ty kvalitní se vyselektují, zbylé, předurčené k buněčné smrti, zůstanou.

Zatímco dříve jsme léčili ženy kvůli neprůchodnosti vejcovodů nebo endometrióze, dnes je problém hlavně věk, což souvisí s kvalitou a počtem vajíček. To je bohužel faktor, se kterým nejde nic dělat. Když mi napíše dvaačtyřicetiletá žena, že by chtěla udělat nějaké testy, zda je plošná, můžu jí bohužel rovnou říct, že ve čtyřiceti dvou letech už téměř není co testovat, stačí mi údaj o věku.

Jak to?

Protože zásoba vajíček je téměř vyčerpaná. Když se narodí holčička, má ve vaječnících okolo půl milionu vajíček. Průměrné žena menstruuje nějakých čtyřicet let, dvanáctkrát do roka. To znamená, že za celý život jí uzraje zhruba 500 vajíček, zbytek zanikne. S věkem se ale zásoba ztenčuje, protože nová vajíčka nevznikají. Když dosáhne padesáti nebo dvaapadesáti let věku, tedy se dostane do přechodu, je rezerva vajíček vyčerpaná. Řada žen si laicky myslí, že když užívaly hormonální antikoncepci, která blokuje ovulaci, tedy uvolnění vajíčka z vaječníků a jeho dohrání, že si jejich zásobu takzvaně uchránily. Bohužel to tak není. Když antikoncepci neužíváte, uzraje měsíčně jedno vajíčko a zhruba 999 jich zanikne. Pokud žena pilulky polykala, zanikne přirozenou cestou všech 1 000 vajíček za měsíc. A bez ohledu na to se zkrátka plodnost ženy ve 42 nebo 43 letech opravdu hodně láme.

I na mužské plodnosti se podepisuje "zub" času?

Ano, ale méně. Spermatogeneze, tedy tvorba mužských pohlavních buněk, čili spermií, u mužů přetrvává i ve vysokém věku. Řada z nich je tak schopná počít přirozenou cestou i v sedmdesáti letech. Ale i u nich samozřejmě s věkem koncentrace spermií klesá. Což, jak se ukazuje, je ale problém civilizační a celosvětový, který trápí může napříč populací.

Genetici dnes tvrdí, že vlivem celkových buněčných změn, které vlivem stárnutí nastávají, mohou mít spermie nejen nižší koncentraci, ale i větší chybovost. Zatímco u žen se doporučuje odběr plodové vody kvůli riziku Downova syndromu už nad pětatřicet let věku, u mužů je vyšší riziko genetických vad o zhruba deset let později. Věk obou partnerů se ale sčítá. Pokud tedy například mladá žena čeká dítě s padesátiletým partnerem, považujeme ji také za rizikovou. Spermie staršího partnera totiž mohou přinést defektní geneticky materiál, čímž narůstá i riziko vrozených vývojových vad.

MUDr. Hana Višňová, Ph.D.