Hry a technologie nejsou pro Michaelu Slussareff jen zábava, ale taky práce. Už několik let se obojím zabývá coby vědkyně na Univerzitě Karlově a od té doby, co má děti, i jako matka. Spolu se svou kolegyní Zdeňkou Černou založila a provozuje web Hrajeme si chytře, kde hodnotí a doporučují, jaké hry a aplikace dětem pustit. Jednoznačně je odmítat totiž podle nich nemá smysl.
Technologie jsou nedílnou součástí naší reality, existuje ovšem mnoho přístupů, kritických názorů a doporučení, jak s nimi zacházet. Prostudovala jsem naprostou většinu z nich, a stále se necítím oprávněná k tomu, abych hlásala, co je správně a co už ne.
Věřím, že každý z nás by měl získat dostatek ověřených informací, aby se mohl sám rozhodnout, jak k používání technologií ve vlastní rodině (a u sebe samé/ho) přistoupit. Každá rodina má svou vlastní kulturu, ve které hrají technologie jinou roli.
Kathy Hirsh-Pasek nabízí koncept tzv. 6C, který podporuje šťastné, zdravé, myslící, pečující a společenské děti. Tedy děti, které rozvíjejí svoji kreativitu (Creativity), kompetence (Competency/Content), kritické myšlení (Critical Thinking), komunikační dovednosti (Communication), spolupráci (Collaboration) a sebedůvěru (Confidence).
Odborníci na vzdělávání se dnes shodují v tom, že použití kvalitních digitálních nástrojů ve škole i doma může podporovat kognitivní i jiné schopnosti dětí. Bohužel trh s hrami a aplikacemi je dnes příliš obrovský a nefunguje tu žádná kontrola, která by upozorňovala na ty nekvalitní.
V rámci iniciativy hrajemesichytre.cz vyhledáváme a doporučujeme rodičům aplikace, které mají vzdělávací potenciál. Pojďme se tedy podívat na to, jak oněch 6C podporovat a zda nám v jejich rozvoji může nějak pomoci virtuální svět.
Forbes
Žádné komentáře:
Okomentovat