Přírodní materiály při výrobě oblečení rozhodně netvoří většinu; z plastu se vytvoří až šedesát procent oděvů. Spousta triček, kalhot, kabátů či utěrek pak skončí v odpadu, obyvatelé Evropské unie v roce 2013 vyhodili 5,6 milionu tun oblečení, obuvi a textilií. A pouze pětinu tohoto množství se podařilo zrecyklovat a znovu použít. Dalších 1,5 milionu tun textilního odpadu se vyvezlo mimo území EU.
Umělé textilie zatěžují životní prostředí i skrze mikroplasty, které uvolňují do ovzduší. „Vyperete li mikinu, uvolní se z ní tisíce mikrovláken. To je horší než klasická PET lahev; tu vyrobíte, zrecyklujete, nebo dobře zlikvidujete,“ řekl LN Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Mikroplast je přitom další vážný problém pro ekosystém, na Zemi už pravděpodobně není místo, kde by nebyl. Už nyní ovlivňuje mořské živočichy – a rozhodně ne pozitivně. „Ryby a vodní organismy v důsledku požírání plastů nedorůstají, jsou nemocné. U ryb se zjistilo, že jim mikroplast zalézá například do jater, následkem čehož mohou být i záněty,“ vysvětlil Cajthaml.
Nevýhody umělých textilií a jejich neblahý dopad na životní prostředí si podle Larse Fogha Mortensena z EEA již uvědomují i velké módní značky, jež se hlásí k organizaci Global Fashion Agenda.
Mortensen zároveň upozornil na fakt, že náhrada není v případě oděvů tak jednoduchá. „Bavlna zabírá velké plochy půdy a na její pěstování je potřeba spousta vody,“ upozornil expert na spotřebu, výrobu a plasty. Nelze tak jednoznačně říct, co je z hlediska životního prostředí lepší.
Podle Světového fondu na ochranu přírody se na vypěstování bavlny potřebné pro vyrobení jednoho trička spotřebuje až 2700 litrů vody. Fond také uvádí, že se při jejím pěstování používá i množství pesticidů, jež mají neblahý vliv na lidské zdraví.
Žádné komentáře:
Okomentovat