Když hodíte žábu do hrnce s vařící vodou, vyskočí a zachrání se. Pokud ale žábu vložíte do studené vody a budete obsah hrnce pomalu zahřívat, nevšimne si hrozícího nebezpečí a uvaří se. Tenhle příměr ilustruje plíživou povahu postupných změn. Aniž bychom si toho všimli, civilizace nás pomalu připravila o jednu ze základních radostí našich předků – pohled na noční oblohu.
Jakou cenu má hvězdné nebe? Ta otázka je stejně nesmyslná jako chtít finančně ohodnotit třeba ptačí zpěv, procházku lesem nebo čistý potok plný ryb. Jisté je, že jsme byli okradeni.
„Šetři světlem!“ Vzpomínáte? Na prvním stupni základky jsme se občas v zimě zezadu nepozorovaně přiblížili k vyhlédnutému spolužákovi a s tímhle hurónským výkřikem mu prudce stáhli čepici přes oči.
Jenže na té dětinské legrácce je velký kus pravdy. V Evropě se každý rok zbytečně prosvítí asi 5,2 miliardy eur, v Česku to činí asi 2 miliardy korun. Jenže tohle jsou jen náklady na spotřebovanou elektřinu. Kolik peněz nás nadměrné svícení stojí na zdraví, nikdo nespočítal a asi ani nespočítá.
V lidském mozku se ve tmě tvoří melatonin, nepřesně nazývaný „spánkový hormon“. Abyste ho měli dostatek, nemusíte spát. Je ale nezbytné trávit dostatečnou dobu v prostředí bez světla. Zvířecí předchůdci člověka, pravěcí lovci a středověcí lidé s tím neměli problém. Miliony let žili v přirozeném střídání dne a noci. Na noční tmu jsme tedy evolučně a geneticky adaptováni a potřebujeme ji ke správnému fungování organismu. Jenže to už dnes neplatí.
Melatonin reguluje naši aktivitu během 24 hodin. Pokud se ho kvůli nadměrnému svícení nevytvoří dost, nevyspíme se kvalitně. Ráno jsme jako zmlácení, jenže chronickou únavou to nekončí.
Nedostatek tmy způsobuje i závažné psychické poruchy včetně deprese, předčasného stárnutí, obezity, cukrovky a další nemoci. Chybí nám melatonin, silný antioxidant a látka brzdící nádorové bujení. Vědci o tom už dnes mají tolik průkazných informací, že Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje práci na směny s některými druhy rakoviny.
Napadlo vás, že si tedy na noc zatáhnete závěsy nebo si nasadíte na oči neprůhlednou masku? Moc to nepomůže, protože se připravíte o ranní vycházející slunce. Pro tělo je to jeden z důležitých signálů, že začíná den. Pokud vás místo přirozeného světla probudí v temné místnosti drnčení budíku, moc jste si zdravotně nepomohli.
Velmi podstatná je navíc i barva světla před usnutím. Vylučování melatoninu snižuje hlavně modrá složka, připomínající denní oblohu. Naopak ho podporuje hlavně červená složka, připomínající červánky. Právě proto se nám tak dobře usíná u ohně. A právě proto nám hluboký spánek tak rozhodí televize, počítač nebo mobil – modravé obrazovky, do kterých večer tak rádi civíme.
Tragédie dneška se jmenuje LED. Úsporné diodové osvětlení vytlačilo „neekologické“ žárovky, jejichž spektrum obsahovalo hodně červené barvy. LED zdroje naopak obsahují vysoký podíl modré. Až tedy kvůli špatnému večernímu osvětlení dostanete cukrovku nebo rakovinu, poděkujte ekologickým aktivistům.
Četli vám kdysi rodiče Broučky? Jan Karafiát tu poetickou knihu napsal v roce 1876 – tři roky před objevem žárovky. Noci tehdy ještě byly inkoustově tmavé, takže lidé mohli věřit, že bůh posílá svatojánské broučky (světlušky), aby jim svítili.
Dnes zmáčknete vypínač nebo zapnete čelovku. Na frak tím dostávají i tři druhy světlušek, které v Česku žijí. Bioluminiscence jim slouží ke komunikaci mezi pohlavími, přesněji řečeno pro nalákání k páření. Jenže lidské světlo je příliš velká konkurence a v přesvětlené české přírodě se samci a samice těžko hledají. Světlušky mizí, protože mizí tma.
Světlušky jsou ale jen vrcholem ledovce. Pro většinu druhů hmyzu funguje jakýkoli zdroj osvětlení jako neodolatelné lákadlo. K potvrzení téhle notoricky známé pravdy stačí nechat otevřené okno, když si večer čtete.
A co teprve veřejné osvětlení? V českých ulicích je podle statistik asi 1,4 milionu lamp – jinými slovy světelných pastí, které z širokého okolí stahují hmyz. Právě tohle je jedním z důvodů, proč hmyz z evropské přírody mizí alarmující rychlostí. A s ním všechny druhy živočichů, kteří se hmyzem živí, včetně třeba ptáků a netopýrů.
Nejde ale jen o narušení potravních řetězců. Stěhovaví ptáci mění tisícileté migrační trasy, bloudí a hynou. Pěvci začínají na jaře zpívat v jinou dobu, než vychází slunce. Kdysi ráno jako první spustili nejsilnější samci. Samice si podle toho vybíraly, se kterým nápadníkem se budou přednostně pářit. Dnes začne jako první zpívat i slabší pták, který je blíž lampě. Lidské světlo tak vyřazuje přírodní selekci, která upřednostňovala nejlepší ptačí geny a udržovala tím druhy v co nejlepší kondici.
Ptáky nejvíc vábí červené světlo, které v noci bliká na věžích větrných elektráren. Výstraha, která má varovat piloty letadel, na opeřence funguje přesně obráceně. Láká je přímo do vražedných rotorů, které se tak kvůli osvětlení změní v „mixéry“. Pod „ekologickými“ větrníky se pak ráno válejí na některých místech i desítky mrtvých ptáků.
V Česku se podle světového vzoru postupně objevují parky a oblasti tmavé oblohy. První vznikla v roce 2009 v Jizerských horách, další přibyly v Beskydech,v okolí Manětína a v Podyjí.
Ani tam už ovšem nespatříte hvězdy stejně, jako je znali naši předkové. Měří se to na takzvané Bortleově stupnici. První stupeň (skutečně tmavá obloha) se už dnes v Česku nikde nevyskytuje. Většina vlasti včetně venkova patří do pátého stupně (příměstská obloha).
„Dvě věci naplňují moji mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývám: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“ Filozof Immanuel Kant publikoval jeden z nejznámějších filozofických citátů novověku v roce 1781.
Dnes na Kantovo „hvězdné nebe nade mnou“ zapomeňte. Narodili jsme se příliš pozdě.
Žádné komentáře:
Okomentovat