Knihu Tyranie okamžiku Eriksen psal, když zkoumal nezamýšlené důsledky modernity. „Když tvoříte pokrok, má to v ten samý okamžik i spoustu vedlejších negativních efektů,“ vysvětluje antropolog. „Ten aktuálně nejvýraznější je samozřejmě klimatická změna.“
Zároveň je podle Eriksena problém s informačními technologiemi. Všichni vidíme, že je něco špatně, ztrácíme schopnost koncentrace. V historii lidstva jsme měli vždy málo informací a dnes jich máme příliš. „Od vydání mé knihy se toho ovšem hodně změnilo,“ upozorňuje Eriksen. To, před čím v roce 2001 varoval, se ještě znásobilo.
„Tehdy byl představen první iPod, Facebook přišel o čtyři roky později. Instagram, Twitter - všechna tato sociální média neexistovala. Amazon, dnes jedna z nejbohatších globálních společností, v té době pouze prodával knihy,“ vyjmenovává. „Zásadní byl rok 2007, kdy se zrodil smartphone, extenze našeho těla, která v posledních letech přebrala moc nad našimi životy.“
Eriksen v současnosti pracuje na knize navazující na Tyranii okamžiku a právě téma smartphonu je jejím středobodem. „Každý ho má, dokonce i lidé v Africe. Situace uprchlíků mířících do Evropy se díky chytrým telefonům změnila, protože ví, kde jsou, mohou komunikovat s příbuznými v Mnichově a číst zprávy,“ přibližuje profesor.
Další klíčové téma jsou velká data a způsob, jakým proměňují svět. „Dobrovolně poskytujeme osobní informace obřím společnostem. Vygooglíte si kalhoty a ve facebookovém feedu máte cílenou reklamu na kalhoty,“ upozorňuje Eriksen na propojenost algoritmů.
Třetím problémem je vznik umělé inteligence. „Že můžete komunikovat s algoritmem, požádat ho, aby vám zahrál něco ze Spotify, řekl vám, jaké je počasí - to všechno otřásá způsoby, jak komunikujeme s ostatními lidmi,“ vysvětluje antropolog s tím, že všechny tyto technologie mohou být velmi osvobozující, ale zároveň stále rozrušují naši koncentraci: „Sedět a čtyři hodiny si číst knihu, to už dnes zvládne málokdo.“ Nástup umělé inteligence a související robotizace navíc přináší obavy ze ztráty zaměstnání, která se týká velké části společnosti.
„Další problém naší části světa je, že nám chybí velký projekt, kterého bychom chtěli dosáhnout. Jsme prostě konzumenti,“ myslí si Eriksen s odkazem na mediálního teoretika Neila Postmana, podle něhož se západní společnost „bavila k smrti“ už v 80. letech. „I dnes vyplňujeme životy převážně zábavou, místo abychom dělali něco, co by mohlo být důležité. Třeba se zasazovali o lepší společnost. Bavíme se, zatímco Čína přebírá vládu nad světem a klima se mění.“
norský antropolog Thomas Hylland Eriksen
Žádné komentáře:
Okomentovat