Někdy se rozhlédnu po restauraci a jsem jediná, kdo nezírá do mobilu.
To byl důvod, proč jsem založil web digidetox.me. Společnost stojí před otázkou, jak nastavit své chování v oblasti digitálních technologií. Lidé už vnímají, že hůř spí, nedokážou se soustředit. Vadí jim, že jim všichni koukají do soukromí. Ukazuje se propojenost s duševním zdravím. Spojitost sociálních sítí a spokojenosti lidí. Počet hodin na mobilu se odráží i v efektivitě práce nebo kvalitě vztahů. I firmy už si všímají, že se jedná o novodobé kouření – pracovníci udrží pozornost jen velmi krátkou dobu, dělají více chyb, trpí vyhořením.
Dnes je prakticky na všechno aplikace a během dne jsme pod náporem více než osmi tisíc reklam, tak se zamysleme, zda to není na úkor dovedností člověka.
O jaké dovednosti můžeme přijít?
Dřív musely děti, které se chtěly zabavit, kreativně přemýšlet, dnes jim stačí zmáčknout tlačítko. Kromě kreativity se vytrácí i trpělivost, vytrvalost, snaha – velmi důležité ctnosti úspěšných lidí. Děti odmala učíme, že když něco chtějí, mají to bez námahy na dosah, a ony si myslí, že to tak funguje i ve školním a pracovním životě. Proč by měly hodiny číst, stačí si to vygooglit. Musíme najít rovnováhu mezi naším dětstvím na pískovišti a digitálním světem.
Zhruba před šesti lety jsem si všiml, že trpím nepozorností, měl jsem tendence pořád se dívat, co nového je v mailu a na sociálních sítích a zároveň jsem byl vyčerpaný, už po obědě jsem usínal. Tak jsem se začal víc hlídat. Pak jsem udělal experiment a pořídil si tlačítkový telefon. Najednou byl můj spánek lepší, měl jsem víc energie, byl spokojenější.
Přemýšlím o sdílení myšlenek, ale zároveň pracuji na nezahlcování svého okolí. Touhu být stále lepší má skoro každý, ale občas je potřeba se s něčím smířit nebo to neřešit.
Většina lidí má pocit, že jim bez mobilu něco uteče. Vám v rámci vlastního digidetoxu něco uteklo?
Nezažil jsem, že bych na hodinu odložil telefon a přišel o něco velkého. Vždy to počkalo. Zásadní věc si vás najde. I když máme tendenci si myslet, že jsme jedineční, že na nás leží svět. Já jsem si třeba z mobilu vymazal messenger a o nic zásadního jsem nikdy nepřišel, spíš mi lidi začali volat nebo psát sms. Ale musíte se to naučit opustit a zároveň naučit své okolí, že vás tam celý den nemusí potkat.
V knize popisujete, jak společnosti jako Google, Facebook a Instagram vydělávají na naší pozornosti, jak?
Proč jsou ty firmy nejbohatší na světě? Protože o vás vědí úplně všechno, všechno se měří, analyzuje a s daty se obchoduje. Každá naše minuta na sítích pro ně znamená peníze. Proto tam dávají takové obrázky a informace, aby vás udržely co nejdéle a abyste se vracela. Facebook hlásá, že chce propojovat lidi, ale když tam vytvoříte událost, proč nevidíte, kdo tam všechno jde? Proč můj post vidí jen osm procent mých přátel? Musíme pochopit, jak digitální technologie fungují, abychom se nenechali obelhat. Je na každém, aby se zamyslel, co, jak a proč používá, ale zároveň je na společnostech, aby nelhaly uživatelům.
Říkáte, že mobily kradou naši pozornost a že se musíme spíš učit věci odnaučovat.
V minulosti jsme vždy potřebovali přidat. Přišly počítače. Pak jsme potřebovali rychleji komunikovat a dopisy nahradily maily a mobily. Všechno nám to mělo pomáhat. Akorát že každá novinka i něco vzala. Vezměte si, když jsme psali dopis, museli jsme myslet na jeho stylistiku, aby byl přesný a jasný a aby ho adresát pochopil. Ne aby nám od něj přišel za týden zpět dopis s otazníkem, co jsme tím mysleli, jako se to děje dnes u mailu. Zvykli jsme si, že máme odpověď do sekundy a vedeme mailový ping pong. Ale v rámci digitálního minimalismu to pochopíte a maily využíváte jen jako sumarizaci nebo jasně zpracovanou zprávu. Dnes potřebujeme snižovat počty mailů, čas na mobilu a odnaučit se neustálému vyžadování pochvaly či pozornosti okolí. Měli bychom opět více zapracovávat do svých životů kvalitní spánek, kreativní nudu nebo efektivní komunikaci.
terapeut Matěj Krejčí
Žádné komentáře:
Okomentovat