Lidem, kteří trpí nouzí, se mnohdy zhoršuje zdraví. Je to dáno hlavně vlivem stresu, každodenními obavami o základní životní potřeby. Američtí antropologové zjistili, že tyto životní prožitky nechávají stopy v dědičné informaci a jejich vliv tak můžou pocítit i další generace. Překvapením byl velký počet míst v genomu, kterých se chudoba týkala. Vztahovala se nejméně k 1500 genů.
U lidí, kteří trpí chudobou, je jiný například způsob, jak tělo reaguje na infekci, jak se vyvíjí kostra anebo nervová soustava. Důvodem je chemická změna, která způsobí, že se některé geny odmlčí. „Metylace, což je úprava DNA nebo bílkoviny v histonu, která pomáhá zabalit naši dědičnou informaci, nemusí být trvalá,“ podotýká biolog Pavel Stopka.
Potomci ale nejsou odsouzeni k tomu, aby zůstali chudí jako kostelní myši, ani společensky, ani biologicky. „V dalších generacích může být preferovaná alela, která modifikovaná není,“ říká zoolog. Každý gen totiž máme ve dvou formách – alelách, jednu dědíme od otce a druhou od matky a záleží na tom, zda se projeví jedna, nebo druhá.
Buněčná bioložka Fatima Cvrčková přirovnává situaci ke knihovně, která odkládá méně půjčované knihy do depozitáře. „Pořád existuje možnost je odněkud vytáhnout, když bude třeba,“ dodává vědkyně.
Žádné komentáře:
Okomentovat